Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Šablona:Článek dne/2024/16

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Šablona:Článek dne/2023/38 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2024/16: 2024)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Barbora Krejcikova-Roland Garros qualifications-2015-01-Flickr.jpg|right|160px|alt="Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)"|Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''Barbora Krejčíková''' (* [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]]) je [[Česká republika|česká]] profesionální [[tenis]]tka a vítězka ženské dvouhry z [[French Open 2021]]. Spolu s&nbsp;[[Kateřina Siniaková|Kateřinou Siniakovou]] vyhrála ženskou čtyřhru na [[French Open 2018 – ženská čtyřhra|French Open 2018]] a na [[French Open 2021]] a&nbsp;ve [[Wimbledon 2018 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2018]]. Jako poražené finalistky skončily na [[WTA Finals 2018 – ženská čtyřhra|Turnaji mistryň 2018]] a [[Australian Open 2021 – ženská čtyřhra|Australian Open 2021]]. Smíšené soutěže ovládla s&nbsp;Američanem [[Rajeev Ram|Rajeevem Ramem]] na [[Australian Open 2019 – smíšená čtyřhra|Australian Open 2019]] a&nbsp;[[Australian Open 2021 – smíšená čtyřhra|2021]]. Po boku Chorvata [[Nikola Mektić|Nikoly Mektiće]] triumfovala také na [[Australian Open 2020 – smíšená čtyřhra|Australian Open 2020]]. Stala se tak první ženou od [[Margaret Courtová|Margaret Courtové]] z&nbsp;roku 1965, která v&nbsp;australském mixu zvítězila třikrát za sebou.
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
V [[juniorský tenis|juniorském tenise]] získala se Siniakovou tři deblové [[Grand Slam (tenis)|grandslamy]], když triumfovaly na [[French Open 2013 – čtyřhra juniorek|French Open 2013]], ve [[Wimbledon 2013 – čtyřhra juniorek|Wimbledonu 2013]] a [[US Open 2013 – čtyřhra juniorek|US&nbsp;Open 2013]]. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky [[Olexandra Korašviliová|Olexandry Korašviliové]] ve [[Australian Open 2013 – čtyřhra juniorek|čtyřhře Australian Open 2013]]. V&nbsp;roce 2013 vyhrála dvouhru i&nbsp;čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18&nbsp;let ve švýcarském Klostersu.  
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Ve&nbsp;své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA&nbsp;Tour]] vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V&nbsp;sérii [[WTA 125s|WTA&nbsp;125K]] ovládla deblovou soutěž v [[Limoges]]. V&nbsp;rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala čtrnáct titulů ve dvouhře a&nbsp;devatenáct ve&nbsp;čtyřhře.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici [[Žebříček WTA#Světová jednička ve čtyřhře|světové jedničky ve čtyřhře žen]], když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a&nbsp;šestá Češka, respektive čtyřicátá a&nbsp;čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v&nbsp;roce 1984. V&nbsp;deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí.
 +
 
 +
Na [[žebříček WTA|žebříčku WTA]] byla nejvýše ve&nbsp;dvouhře klasifikována v&nbsp;červnu 2021 na&nbsp;'''15.&nbsp;místě''' a&nbsp;ve&nbsp;čtyřhře v&nbsp;říjnu 2018 na&nbsp;'''1.&nbsp;místě'''. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v&nbsp;říjnu 2013 na 3.&nbsp;příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila [[Jana Novotná]]. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a&nbsp;v&nbsp;letech 2012–2014 za&nbsp;TK&nbsp;Agrofert Prostějov]].
 +
 
 +
V [[Fedcupový tým České republiky|českém fedcupovém týmu]] [[debut]]ovala v&nbsp;roce [[2019]] ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti [[Fedcupový tým Rumunska|Rumunsku]], v&nbsp;němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve [[Fed Cup 2018|Fed Cupu 2018]] se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do [[Finále Fed Cupu 2018|pražského finále]] proti [[Fedcupový tým Spojených států amerických|Spojeným státům]], ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v&nbsp;[[Billie Jean King Cup|soutěži]] nastoupila k&nbsp;dvěma mezistátním utkáním s&nbsp;bilancí 0–0&nbsp;ve dvouhře a 1–1&nbsp;ve čtyřhře.
 +
 
 +
V anketě [[Zlatý kanár]] byla oceněna mezi juniorkami za rok 2011 v&nbsp;kategorii Talent roku. V&nbsp;letech 2018 a 2019 se Siniakovou zvítězily v&nbsp;kategorii deblový pár roku. V&nbsp;anketě [[Sportovec roku]] 2018 byla se Siniakovou oceněna mezi jednotlivci na 9.&nbsp;místě. V&nbsp;kategorii Kolektiv vyhrála s&nbsp;fedcupovým týmem 1.&nbsp;místo. [[Ženská tenisová asociace]] ji vyhlásila se Siniakovou deblovým párem roku pro [[WTA Tour 2018|sezónu 2018]].
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 16. 7. 2024, 18:11

"Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)"

Barbora Krejčíková (* 18. prosince 1995) je česká profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry z French Open 2021. Spolu s Kateřinou Siniakovou vyhrála ženskou čtyřhru na French Open 2018 a na French Open 2021 a ve Wimbledonu 2018. Jako poražené finalistky skončily na Turnaji mistryň 2018 a Australian Open 2021. Smíšené soutěže ovládla s Američanem Rajeevem Ramem na Australian Open 20192021. Po boku Chorvata Nikoly Mektiće triumfovala také na Australian Open 2020. Stala se tak první ženou od Margaret Courtové z roku 1965, která v australském mixu zvítězila třikrát za sebou.

V juniorském tenise získala se Siniakovou tři deblové grandslamy, když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky Olexandry Korašviliové ve čtyřhře Australian Open 2013. V roce 2013 vyhrála dvouhru i čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18 let ve švýcarském Klostersu.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii WTA 125K ovládla deblovou soutěž v Limoges. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.

Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici světové jedničky ve čtyřhře žen, když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červnu 2021 na 15. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 1. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v říjnu 2013 na 3. příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila Jana Novotná. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a v letech 2012–2014 za TK Agrofert Prostějov]].

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Rumunsku, v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve Fed Cupu 2018 se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do pražského finále proti Spojeným státům, ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v soutěži nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.

V anketě Zlatý kanár byla oceněna mezi juniorkami za rok 2011 v kategorii Talent roku. V letech 2018 a 2019 se Siniakovou zvítězily v kategorii deblový pár roku. V anketě Sportovec roku 2018 byla se Siniakovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě. V kategorii Kolektiv vyhrála s fedcupovým týmem 1. místo. Ženská tenisová asociace ji vyhlásila se Siniakovou deblovým párem roku pro sezónu 2018.