Roztoči

Z Multimediaexpo.cz

---

Verze z 9. 9. 2011, 16:31

Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí (80 μm-1 mm), některé druhy však dosahují délky až 2 cm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční také způsobem obživy - zatímco všechny ostatní řády se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a také parazity.

Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.

Obsah 1 Popis 2 Vývoj 3 Význam 4 Na území České republiky se vyskytují čtyři podřády 5 Reference

Popis

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují však i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou - např. vlnovníkovci).

Vývoj

Roztoči prodělávají nepřímý vývoj. Z vajíček se líhne larva, která má jen tři páry noh, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchá celým povrchem těla. Po prvním svlečení se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu). Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě dvakrát, takže mohou vznikat tři stupně nymf - protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy. U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.

Význam

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů jak živočichů a rostlin, tak i člověka. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být též mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné - jedná se o půdotvorce, nebo dravce - přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách jsou častým původcem alergií.^[1]

Na území České republiky se vyskytují čtyři podřády

• Čmelíkovci – Mají stigmata při kyčlích druhého páru noh, nebo při předním okraji druhého páru noh. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle noh.
  • Zástupci: Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), Kleštík včelí (Varroa destructor)

• Klíšťata – Stigmata jsou za čtvrtým párem noh, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života - sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
  • Zástupci: Klíště obecné (Ixodes ricinus)

• Sametkovci – Kyčle noh jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je velmi různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:
  • Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí
  • Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum
  • Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer
  • Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě

• Zákožkovci – Kyčle noh splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny:
  • Sladokazi (Acarididae) – Dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma
  • Pancířníci (Oribatei) – Silná sklerotizace těla, jedná se o užitečné půdotvorce.

Reference

1. ↑ FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005.  

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Roztoči

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii