Rockwell B-1 Lancer
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:B-1B over the pacific ocean.jpg|thumb|270px|Rockwell B-1 Lancer (2005)]] | [[Soubor:B-1B over the pacific ocean.jpg|thumb|270px|Rockwell B-1 Lancer (2005)]] | ||
- | + | Boeing IDS/[[North American|Rockwell]] '''B-1B Lancer''' je [[Spojené státy americké|americký]] strategický [[bombardér]] dlouhého doletu. Spolu s letouny [[Boeing B-52 Stratofortress|B-52 Stratofortress]] a [[Northrop B-2 Spirit|B-2 Spirit]] tvoří páteř bombardovacího letectva USA. | |
Vývoj letounu začal asi v roce [[1965]], jako náhrada za B-52. Roku [[1974]] vzlétl první prototyp B-1A. Šlo o [[Nadzvukový letoun|nadzvukový]] bombardér s maximální rychlostí 2 [[Machovo číslo|M]], který by munici shazoval z velké výšky. V roce [[1977]] prezident [[Jimmy Carter|Carter]] program zrušil. Prezident [[Ronald Reagan|Reagan]] program roku [[1981]] obnovil a bylo objednáno 100 kusů letounu. | Vývoj letounu začal asi v roce [[1965]], jako náhrada za B-52. Roku [[1974]] vzlétl první prototyp B-1A. Šlo o [[Nadzvukový letoun|nadzvukový]] bombardér s maximální rychlostí 2 [[Machovo číslo|M]], který by munici shazoval z velké výšky. V roce [[1977]] prezident [[Jimmy Carter|Carter]] program zrušil. Prezident [[Ronald Reagan|Reagan]] program roku [[1981]] obnovil a bylo objednáno 100 kusů letounu. | ||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
*'''Délka''': 44,5 m | *'''Délka''': 44,5 m | ||
*'''Výška''': 10,4 m | *'''Výška''': 10,4 m | ||
- | *'''Nosná plocha''': 181,2 | + | *'''Nosná plocha''': 181,2 m<sup>2</sup> |
- | *'''Plošné zatížení''': 816 kg/ | + | *'''Plošné zatížení''': 816 kg/m<sup>2</sup> |
*'''Profil křídla''': NA69-190-2 | *'''Profil křídla''': NA69-190-2 | ||
*'''Hmotnost prázdného stroje''': 87 100 kg | *'''Hmotnost prázdného stroje''': 87 100 kg | ||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
*'''Dostup''': 18 000 m | *'''Dostup''': 18 000 m | ||
*'''Dolet''': | *'''Dolet''': | ||
- | **'''Bojový''': | + | **'''Bojový''': 5 543 km |
- | **'''Přeletový''': | + | **'''Přeletový''': 12 000 km |
- | *'''Tah/Hmotnost''': 0, | + | *'''Tah/Hmotnost''': 0,38 |
=== Výzbroj === | === Výzbroj === | ||
- | * 3 vnitřní pumovnice pro 34 000 kg výzbroje: | + | * 3 vnitřní pumovnice pro 34 020 kg výzbroje, přičemž v každé ze tří vnitřních pumovnic může být nesena válcová palivová nádrž o objemu 10 996 litru. |
- | ** 84× [[Mark | + | * 6 vnějších závěsů s nosností 27 000 kg bylo určeno k nesení jaderných zbraní, které byly zakázány smlouvou [[START I]]. |
- | ** | + | |
- | ** 30× CBU-87 | + | * Varianty výzbroje: |
- | ** 30× CBU-97 | + | ** 4× jaderná puma typu B28-0 či B28-1 (až 1,45 MT) |
- | ** 30× CBU-103/104/105 WCMD | + | ** 24× lehká jaderná puma typu B61 (10-500 kT) |
- | ** 24× GBU-31 JDAM GPS | + | ** 24× jaderná puma typu B83 (1-2 MT) |
- | ** | + | ** 24× střela AGM-69A SRAM (Short Range Attack Missile) s jadernou hlavicí W69 (170 kT) |
- | + | ** 8× [[střela s plochou dráhou letu]] [[AGM-86]]B ALCM (Air-Launched Cruise Missile) s jadernou hlavicí W80-1 (170 kT) | |
- | ** 24× [[AGM-158 JASSM]] | + | ** 16× střela s plochou dráhou letu AGM-129A ACM (Advanced Cruise Missile) s jadernou hlavicí |
- | ** 12× AGM-154 JSOW | + | ** 84× „železných“ pum [[Mark 82]] (500 liber) |
- | ** | + | ** 24× „železných“ pum [[Mark 84]] (2000 liber) |
- | * | + | ** 30× [[kazetová puma]] [[CBU-87 CEM]] (Combined Effect Munition) |
- | * | + | ** 30× kazetová puma CBU-97 SFW (Sensor Fused Weapon) |
+ | ** 30× kazetová puma CBU-103/104/105 WCMD (Wind Corrected Munition) | ||
+ | ** 24× puma GBU-31 JDAM GPS (Joint Direct Attack Munition, GPS navádění, 2000 liber) | ||
+ | ** 84× puma GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition, 500 liber) | ||
+ | ** 24× střela [[AGM-158 JASSM]] (Joint Air-to-Surface Standoff Missile) | ||
+ | ** 12× střela [[AGM-154 JSOW]] (Joint Standoff Weapon) | ||
+ | ** 84× námořních min Mark 62 (500 liber) | ||
+ | ** 24× námořních min Mark 65 (2000 liber) | ||
+ | |||
+ | == Literatura == | ||
+ | * {{Citace periodika | ||
+ | | příjmení = Špaček | ||
+ | | jméno = Jaroslav | ||
+ | | autor = | ||
+ | | odkaz na autora = | ||
+ | | spoluautoři = | ||
+ | | titul = B-1B Lancer alias „Bone“ | ||
+ | | periodikum = Letectví a Kosmonautika | ||
+ | | odkaz na periodikum = | ||
+ | | rok = 2009 | ||
+ | | měsíc = | ||
+ | | ročník = 85 | ||
+ | | číslo = 11 | ||
+ | | strany = 40-45 | ||
+ | | url = | ||
+ | | issn = 0024-1156 | ||
+ | }} | ||
+ | * {{Citace periodika | ||
+ | | příjmení = Špaček | ||
+ | | jméno = Jaroslav | ||
+ | | autor = | ||
+ | | odkaz na autora = | ||
+ | | spoluautoři = | ||
+ | | titul = B-1B Lancer alias „Bone“ – Bojové nasazení a budoucnost | ||
+ | | periodikum = Letectví a Kosmonautika | ||
+ | | odkaz na periodikum = | ||
+ | | rok = 2009 | ||
+ | | měsíc = | ||
+ | | ročník = 85 | ||
+ | | číslo = 12 | ||
+ | | strany = 52-57 | ||
+ | | url = | ||
+ | | issn = 0024-1156 | ||
+ | }} | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
Řádka 58: | Řádka 101: | ||
- | {{Commonscat|B-1 Lancer}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|B-1+Lancer}}{{Commonscat|B-1 Lancer}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Americké bombardéry]] | [[Kategorie:Americké bombardéry]] | ||
[[Kategorie:Letadla Boeing|B-1 Lancer]] | [[Kategorie:Letadla Boeing|B-1 Lancer]] |
Verze z 15. 9. 2013, 20:46
Boeing IDS/Rockwell B-1B Lancer je americký strategický bombardér dlouhého doletu. Spolu s letouny B-52 Stratofortress a B-2 Spirit tvoří páteř bombardovacího letectva USA.
Vývoj letounu začal asi v roce 1965, jako náhrada za B-52. Roku 1974 vzlétl první prototyp B-1A. Šlo o nadzvukový bombardér s maximální rychlostí 2 M, který by munici shazoval z velké výšky. V roce 1977 prezident Carter program zrušil. Prezident Reagan program roku 1981 obnovil a bylo objednáno 100 kusů letounu.
V roce 1984 vzlétl prototyp B-1B. Jedná se o dolnoplošník s měnitelnou geometrií křídel dosahující mírně nadzvukové rychlosti, ale s daleko větší nosností a výzbrojí, než měl původní prototyp. Je určen pro průlety v malých výškách vysokou podzvukovou rychlostí. Konstrukce je převážně ze slitin hliníku a titanu. Letoun je opatřen i technologií stealth a tak je na radaru protivníka zobrazen asi jako setina letounu B-52.
Operačně byl letoun poprvé použit 17. prosince 1998 během Operace Desert Fox.
Jako odpověď na B-1 Lancer vznikl v SSSR přepadový stíhací letoun MiG-31.
Obsah |
Specifikace (B-1B)
Technické údaje
- Osádka: 4
- Rozpětí: 24,1 m
- Délka: 44,5 m
- Výška: 10,4 m
- Nosná plocha: 181,2 m2
- Plošné zatížení: 816 kg/m2
- Profil křídla: NA69-190-2
- Hmotnost prázdného stroje: 87 100 kg
- Vzletová hmotnost: 148 000 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 216 400 kg
- Pohonné jednotky: 4× dvouproudový motor General Electric F101-GE-102 s přídavným spalováním
- Tah: 64,94 kN každý
- Tah s přídavným spalováním: 136,92 kN každý
Výkony
- Maximální rychlost: 1,25 M (1330 km/h)
- Dostup: 18 000 m
- Dolet:
- Bojový: 5 543 km
- Přeletový: 12 000 km
- Tah/Hmotnost: 0,38
Výzbroj
- 3 vnitřní pumovnice pro 34 020 kg výzbroje, přičemž v každé ze tří vnitřních pumovnic může být nesena válcová palivová nádrž o objemu 10 996 litru.
- 6 vnějších závěsů s nosností 27 000 kg bylo určeno k nesení jaderných zbraní, které byly zakázány smlouvou START I.
- Varianty výzbroje:
- 4× jaderná puma typu B28-0 či B28-1 (až 1,45 MT)
- 24× lehká jaderná puma typu B61 (10-500 kT)
- 24× jaderná puma typu B83 (1-2 MT)
- 24× střela AGM-69A SRAM (Short Range Attack Missile) s jadernou hlavicí W69 (170 kT)
- 8× střela s plochou dráhou letu AGM-86B ALCM (Air-Launched Cruise Missile) s jadernou hlavicí W80-1 (170 kT)
- 16× střela s plochou dráhou letu AGM-129A ACM (Advanced Cruise Missile) s jadernou hlavicí
- 84× „železných“ pum Mark 82 (500 liber)
- 24× „železných“ pum Mark 84 (2000 liber)
- 30× kazetová puma CBU-87 CEM (Combined Effect Munition)
- 30× kazetová puma CBU-97 SFW (Sensor Fused Weapon)
- 30× kazetová puma CBU-103/104/105 WCMD (Wind Corrected Munition)
- 24× puma GBU-31 JDAM GPS (Joint Direct Attack Munition, GPS navádění, 2000 liber)
- 84× puma GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition, 500 liber)
- 24× střela AGM-158 JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile)
- 12× střela AGM-154 JSOW (Joint Standoff Weapon)
- 84× námořních min Mark 62 (500 liber)
- 24× námořních min Mark 65 (2000 liber)
Literatura
- ŠPAČEK, Jaroslav. B-1B Lancer alias „Bone“. Letectví a Kosmonautika, 2009, roč. 85, čís. 11, s. 40-45. ISSN 0024-1156.
- ŠPAČEK, Jaroslav. B-1B Lancer alias „Bone“ – Bojové nasazení a budoucnost. Letectví a Kosmonautika, 2009, roč. 85, čís. 12, s. 52-57. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
- B-1B Fact Sheet (anglicky)
- B-1B product page (anglicky)
- B-1 history page on NASA/Langley Research Center site (anglicky)
- B-1 page on GlobalSecurity.org - Rockwell B-1 Lancer (anglicky)
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |