Peč

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 19. 2. 2011, 04:19



Obec Peč leží v okrese Jindřichův Hradec. Má 393 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1817 ha. Železniční zastávka ČD s názvem Peč na trati Slavonice - Kostelec u Jihlavy je od vesnice vzdálena 1,8 km při silnici směrem na Cizkrajov. Peč je malá obec dříve s německým obyvatelstvem se silnou českou menšinou, po roce 1945 s českým obyvatelstvem. V současné domě je obydleno v obci včetně místních částí 155 domů, ve kterých žije 393 obyvatel.

Obsah

Geografická poloha obce

Ve vzdálenosti 4 km severovýchodně leží město Dačice, 30 km západně město Jindřichův Hradec, 30 km východně město Moravské Budějovice a 39 km severovýchodně město Třebíč. Rozkládá se po obou stranách Lidéřovického potoka, pravostranného přítoku Moravské Dyje, zahloubeného do okolních plošin jižní části v Dačické sníženiny.

Historie a vývoj do současnosti

První písemné zmínky o vsi jsou z roku 1305. Vesnice často měnila majitele a dokonce byla po roce 1417 rozdělena na dvě části a každá z částí byla přifařena k jiné faře - (Lipolec a Cizkrajov). Od poloviny 16. století náležela ves Peč slavonickému špitálu a od roku 1761 městu Slavonice v rámci telčského panství do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo ve vsi v roce 1843 271 obyvatel v 50 domech a 64 domácnostech. Desátky se odváděly městu Slavonice a faře v Cizkrajově. Na týdenní pondělní trhy se z Peče jezdilo do Slavonic. V roce 1960 byly pod Peč připojeny Lidéřovice a Urbaneč. V roce 1980 byla Peč připojena k i s integrovanými obcemi k Cizkrajovu. Od roku 1990 se stala opět samostatnou obcí. Elektrifikována byla obec v roce 1937 připojením k síti ZME Brno.

Škola

Ve vesnici byla jednotřídní škola od roku 1892, kterou navštěvovali i žáci z Urbanče. Česká menšinová škola zde byla od roku 1919 a v roce 1931 byla pro tuto školu postavena nová budova. Její provoz však byl ukončen po okupaci v roce 1938. Po osvobození v roce 1945 a odsunu německého obyvatelstva, bylo obnoveno české vyučování pro děti dosídlenců. Pro malý počet žáků byla škola v roce 1979 zrušena a žactvo bylo převedeno do Dačic a Českého Rudolce.

Části obce

Památky

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.   str. 769-772

Externí odkazy


Lidéřovice | Peč | Urbaneč

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Peč
  Města a obce okresu Jindřichův Hradec  

Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pe%C4%8D“