Perl
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nový článek - převzat z české Wikipédie) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 25. 9. 2013, 10:14
Perl je interpretovaný programovací jazyk vytvořený Larry Wallem v roce 1987.
S rozvojem internetu se Perl stal velmi populárním nástrojem pro tvorbu CGI skriptů.
Perl zahájil svou éru jako skriptovací jazyk, náhrada jazyka AWK a interpretru sh. Největšího rozšíření dosáhl ve verzi 4 z roku 1991. Verze 5 přinesla četná vylepšení, především výkonné datové struktury a možnost objektového programování. V poslední době získal Perl oblibu mimo jiné v bioinformatice. PC Magazin zařadil Perl v roce 1998 mezi finalisty soutěže Technical Excellence Award v kategorii Development Tool. Slovo Perl najdete v Oxford English Dictionary.
Larry Wall se při konstrukci jazyka řídil heslem: dá se to udělat více způsoby (there's more than one way to do it). Umožňuje psát krátké programy jednoduše a rychle a přítom nebrání v psaní těch složitých. Jeden ze způsobů je přitom obvykle velmi stručný, takže Perl získal nezaslouženou pověst jazyka, ve kterém se tvoří nesrozumitelný a neudržovatelný kód. Tato kritika ale není oprávněná, Perl je vhodný k řešení malých i velkých problémů. Schopnosti a nástroje, které se používají u velkých projektů, lze použít i v krátkých skriptech.
Dobrý programátor má podle Larryho Walla být líný, netrpělivý a arogantní (Laziness, Impatience and Hubris).
Obsah |
Výhody Perlu
- výhody interpretovaného jazyka, především rychlý vývoj bez nutnosti kompilace a linkování
- přes 4000 volně dostupných modulů třetích stran skrz Comprehensive Perl Archive Network CPAN. Pojmenování, kategorizace, dokumentace, testování a instalace modulů jsou standardizovány. Moduly zpřístuňují prakticky veškerá dostupná rozhraní a knihovny. Např. rozhraní Perlu pro databáze (DBI) podporuje databáze Oracle, Sybase, PostgreSQL, MySQL, SQLite a modul CGI.pm umožňuje lehce pracovat s HTML formuláři.
- dokumentace a literatura, komunita okolo Perlu, konference, news…
- efektivita programování: v programech, které nejsou přímo závislé na rychlosti běhu, je výhodnější jazyk, který vyžaduje méně řádek kódu
- dynamická práce s pamětí (není třeba destruktorů…) a pokročilé datové typy např. asociativní pole neboli hash (linearní seznamy a binární stromy již nejsou třeba)
- je svobodný software, licencován pod Artistic License nebo GNU General Public License
- ve srovnání s kompilovanými jazyky lepší možnosti zabezpečení při běhu kódu
- snadné spojování již hotových komponent (modulů) stejně jako u Delphi, Visual Basicu, PowerBuilderu, Tcl, Microsoft Office, Emacs, atd. a navíc s možností širokého použití (Linux, Unix, MS Windows, VMS, Palm OS, Apache, ASP, CGI, ISAPI, OLE, WSH, WSC, WxPerl, atd.)
- převzetí osvědčených konstrukcí z ostatních jazyků, jako např. C (programovací jazyk), AWK, sed, sh, BASIC, a dalších
- ukazatele na statické, dynamické i anonymní datové struktury
- umožňuje procedurální i objektově orientované programování
- snadná práce s textem a značkovacími jazyky (XML, HTML…)
- regulární výrazy a jejich rychlost
- Perl podporuje znakovou sadu Unicode a je (byl) Y2K kompatibilní
- eval (možnost využít funkce překladače za běhu programu, takže můžeme vytvářet dynamický kód, resp. kód optimalizovat na rychlost za běhu)
- dynamicky volání procedur (název známe až za běhu programu)
- stabilita: mnoho let mnoha vývojáři vyvíjený programovací jazyk
- možnost použití inline C (programovací jazyk)/C++ v Perlu nebo rozhraní Perlu pro externí C/C++ knihovny skrz XS nebo SWIG
- uzávěry (podprogramy si pamatují proměnné jenž potřebuje ke svému běhu)
- návěstí (řízení cyklů)
- automatické zavádění (pokud jméno funkce neexistuje pak Perl umožňuje spuštění definovaného kódu)
- Perl umí zacházet se zakódovanými webovými daty, mezi něž patří transakce u elektronickém obchodování
- Perl může být součástí web serverů čímž může dojít k zrychlení o 2000 %
- mod_perl umožňuje web serveru Apache vložení Perlu s výhodami jako je při vložení PHP
- interpret Perlu může být vložen (embedded) do ostatních systémů,
#include <Perl.h>
- šablony (write)…
Nevýhody Perlu
- nedisciplinovaný programátor může snadno vytvářet nesrozumitelný kód
- při některých aplikacích se může projevit neefektivnost interpretru ve srovnání s kompilovanými jazyky, zejména spotřeba paměti
- adresu odkazů není možno uložit do asociativního pole (hash)
- kruhové odkazy a problematika jejich destrukce (nutné vytvořit destruktor ručně)
- mnozí tvrdí že je to jazyk nevhodný pro výuku programování, ostatním stačí 'use strict;'
Budoucí vývoj (Perl 6 a VM Parrot)
V červenci roku 2000, hned po setkání na kterém byl odstartován projekt vývoje jazyka Perl 6, byla započata práce na návrhu virtuálního stroje (VM - Virtual Machine) s názvem Parrot. Parrot je určen pro efektivní běh dynamických programovacích jazyků (primárně pro Perl 5, Perl 6, Python a Ruby). Jádro nové verze jazyka Perl tak bude kompletně přepsáno jako tomu bylo např. u projektu Mozilla. Také syntaxe jazyka se dosti zásadně změní a úplná zpětná kompatibilita bude zaručena jinými prostředky. Allison Randal v rozhovoru z května 2004 předpokládá, že betaverze jazyka Perl 6 se objeví do dvou let.
Ukázka kódu
Tradiční program „Hello world“:
print "hello, world!\n";
Rozšířená verze tradičního programu:
# A sample Perl program $_ = "Hello, world! The magic number is 234542354.\n"; print; s/\d+/-1/; print;
a její výstup:
Hello, world! The magic number is 234542354. Hello, world! The magic number is -1.
Vysvětlení: print; v podstatě znamená print $_; (kde $_ je defaultní proměnná). s/\d+/-1/; (nebo také $_ =~ s/\d+/-1/;) je regulární výraz, jenž nahradí první nalezenou sekvenci číslic (celé číslo) číslem -1.
Perl je dynamický programovací jazyk. Je možné používat kompilátor v samotném programu. Tady je příklad kalkulačky v jednom řádku kódu:
while (1) { print eval <>; }
Lze pak zadat například:
5*5 <ENTER> $a = $b = 1; $a+$b <ENTER> for (1..1_000_000) { print +($a+$b+$_).„\n“; } <ENTER> sin($a)**0.5 <ENTER>
Složitější ukázkou je funkce, která vypíše Fibonacciho posloupnost:
&fib(100);
sub fib { my ($a, $b) = (0, 1); while ($b < $_[0]) { print "$b "; ($a, $b) = ($b, $a + $b); } }
Výstupem tohoto programu by bylo:
1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89
Perl neumožňuje tradiční způsob předání parametrů funkci. Hodnoty předávané při volání funkce jsou uloženy v poli @_.
Práce s proměnnými je v Perlu poněkud odlišná od běžných jazyků (C/C++, Pascal):
$prom; # skalární proměnná @prom; # pole %prom; # asociativní pole
$pozdrav = "Ahoj"; # skalární proměnná obsahující řetězec znaků
@pole = (1, 2, 3); # pole o třech prvcích $pole[1] = 4; # v případě, že přistupujeme ke konkrétní položce, # která je skalární hodnotou, umístíme před # název proměnné symbol $
%skoly = ("pavel" => "FI MUNI", "petr" => "FIT VUT"); # asociativní pole, hodnoty jsou zadávány ve tvaru # klíč => hodnota print $skoly{"pavel"}; # vypíše: FI MUNI # hodnota je opět skalární
Krása perlu
Larry Wall považuje sám sebe za umělce a Perl za umělecké dílo. Následující program [1] slouží jako malá ukázka, čeho je tento jazyk schopen. Program vypíše poměrně pomalu slova: Just another Perl / Unix hacker . Za tím účelem vytvoří 32 paralelních procesů, které složitě synchronizuje pomocí rour.
@P=split//,".URRUU\c8R";@d=split//,"\nrekcah xinU / lreP rehtona tsuJ";sub p{ @p{"r$p","u$p"}=(P,P);pipe"r$p","u$p";++$p;($q*=2)+=$f=!fork;map{$P=$P[$f^ord ($p{$_})&6];$p{$_}=/ ^$P/ix?$P:close$_}keys%p}p;p;p;p;p;map{$p{$_}=~/^[P.]/&& close$_}%p;wait until$?;map{/^r/&&<$_>}%p;$_=$d[$q];sleep rand(2)if/\S/;print
Literatura
- Perl pro zelenáče: Pavel Satrapa, Neokortex, s.r.o., Na rovnosti 3, 130 00 Praha 3, ISBN 80-86330-02-8, 2000
- Programování v jazyce Perl: Larry Wall, Tom Christiansen & Randal L. Schwartz, Computer Press, Hornochlupická 22, 140 00 Praha 4, 1997
- Programování v Perlu pro pokročilé: Sriram Srinivasan, Computer Press, ISBN 80-7226-079-0, 1998
- Naučte se Perl za 21dní: Laura Lemay, Computer Press, ISBN 80-7226-616-0, 2002
- Perl - kapesní průvodce programátora: Martin Kysela, Grada Publishing a.s., ISBN 80-247-1170-2, 2005
- Myslíme v jazyku Perl: František Dařena, Grada Publishing a.s., ISBN 80-247-1147-8, 2005
Externí odkazy
- www.perl.org - Oficiální stránka Perlu (anglicky)
- www.cpan.org - Bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace (anglicky)
- www.cpan.cz - České stránky o Perlu
Články a učebnice:
- Seriál Perl na linuxsoft.cz
- Seriál Perličky na root.cz
- seriál Regulární výrazy na root.cz
- Naučte se Perl
Související projekty:
- gtk2-perl - psaní GUI aplikací v Perlu nad GTK2
- wxPerl - psaní GUI aplikací v Perlu pomocí wxWidgets
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |