Těžké opevnění
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 15. 10. 2013, 09:30
.jpg)
Těžké opevnění je druh pevnosti, která byla budována tak, aby odolala delšímu obléhání. Je mnohem vybavenější, větší a pojme větší posádku než opevnění lehké.
Těžké opevnění může být rozestavěno do terénu náhodně, podle předpokládaného útoku nepřátelských vojsk, nebo může tvořit, s navzájem se chránícími se pevnostmi, linie, která může být také podpořena buď lehkým nebo polním opevnění nebo obvodovými překážkami.
Československé těžké opevnění
V Československu se k takto stavěným objektům postoupilo v době ohrožení republiky před nacistickým Německem. Čeští odborníci čerpali z francouzské Maginotovy linie. Objekty, nebo také sruby jak se někdy uvádí, se projektovaly podle terénních podmínek.
Základní rozdělení je na objekty tvrzové a izolované. Tvrzové objekty byly vzájemně propojeny podzemím, které umožňovalo v průběhu boje zásobování objektu střelivem i proviantem. Kdežto izolované sruby byly odkázány jen na vlastní zásoby, které byly uloženy v samotném objektu.
Dalším rozdělením se dálo podle odolnosti objektu. Jednalo se o následné rozdělení podle rozměrů:
- Arab - nazváno podle arabských číslic, rozdělení přidáno později. Jedná se o slabší opevnění než u Římana.
- 1. - a) 100, b) 120, c) 80, d) 80
- 2. - a) 150, b) 175, c) 80, 100, d) 80
- Říman - základní rozdělení opevnění. I. stupeň odolnosti se používal u opevnění, které nebylo vystaveno přímé palbě nepřátelského dělostřelectva, kdežto IV. stupeň odolnosti byl projektován pro tvrzové objekty. Odolnost tohoto stupně byla přizpůsobena pro všechny doposud známé dělostřelecké ráže.
- I. - a) 150, b) 175, c) 100, d) 100
- II. - a) 200, b) 225, c) 100, d) 100
- III. - a) 250, b) 275, c) 125, d) 125
- IV. - a) 350, b) 350, c) 150, 150, d) 150
Vysvětlivky:
- a) strop
- b) čelní stěna
- c) stěna se střílnami hlavní výzbroje
- d) ostatní týlové stěny
Dále se také dělí na jednopatrové a dvoupatrové. To se odvíjelo od toho, zda se v lokalitě nevyskytovala příliš vysoká hladina spodních vod. Výhodnějším řešením samozřejmně byl objekt dvoupatrový, který snižoval svůj půdorysný tvar a tak i pravděpodobnost zasažení při ostřelování. Vícepatrové objekty byly jen ojedinělé. Jedna výstavba takového objektu proběhla v ŽSV Králíky a to objektu K-S 12b Utržený u kterého to bylo vlivem příkrého terénu. Dále se s touto variantou uvažovalo u výstavby izolovaných dělostřeleckých srubů v ŽSV Hrušovany nad Jevišovkou, avšak k žádné takové výstavbě nedošlo.
Značení u Československého těžkého opevnění se odvíjelo od umístění v jednotlivém ŽSV. Například jestli byl objekt umístě v ŽSV Náchod, vypadalo značení tohoto objektu N-S 82 Březinka. Kde číslo 82 je pořadové a slovo Březinka je krycí název srubu. Jednalo-li se o srub v rámci tvrze, byla do názvu přidána zkratka příslušné tvrze, kterou používalo Ředitelství opevňovacích prací.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |