Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Tchien-kung 1
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 8. 11. 2011, 00:32
Tchien-kung 1 (čínsky: pchin-jin Tiāngōng yīhào, znaky 天宫一号, doslova „Nebeský palác 1“) je první čínská vesmírná stanice řady Tchien-kung. Je odvozena od lodi Šen-čou a určena hlavně k procvičení manévrů setkávání a spojování kosmických těles na oběžné dráze Země.
Obsah |
Popis stanice
Model stanice byl poprvé představen 25. ledna 2009 v čínské televizi CCTV.[1][2]
Tchien-kung je odvozen od kosmické lodi Šen-čou, nicméně s výraznými odlišnostmi. Služební modul je osazen solárními panely a kratší než služební modul lodí Šen-čou. Návratový a orbitální modul jsou nahrazeny novým laboratorním modulem s průměrem do 3,35 m, tedy větším než u Šen-čou. V přední části modulu je androgynní stykový uzel APAS-89, analogický uzlům z modulu Kristall stanice Mir. Hmotnost stanice je kolem 8,5 tun, délka 10,4 m. Objem vnitřního prostoru 15 m3.[3][4]
Předpokládá se dvouletá životnost stanice.[5]
Průběh letu
Hlavním cílem letu stanice je vyzkoušení a nacvičení setkávání a spojování s loděmi Šen-čou. Na její palubě též budou prováděny experimenty v kosmické medicíně a testováno vybavení pro budoucí větší čínské kosmické stanice.
Zpočátku byl start stanice plánován na konec roku 2010.[6] Nicméně v březnu 2010 se objevila informace, že byl odložen na první polovinu roku 2011. V únoru 2011 ministerstvo obrany Čínské lidové republiky oznámilo odklad startu na druhou polovinu roku 2011.
Stanici Tchien-kung 1 vynesla do vesmíru 29. září 2011 ve 13:16 UTC nosná raketa Dlouhý pochod 2F.[7][8] Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi.[9] Stanice se pohybuje na oběžné dráze ve výšce 330–350 km.[5]
Dne 2. listopadu 2011 se ke stanici připojila bezpilotní kosmická loď Šen-čou 8. Bylo to první spojení čínských kosmických lodí.[10][11] Loď zůstane spojena se stanicí do 17. listopadu 2011, kdy se odpojí a její přistávací modul se vrátí na zem.[5]
Ke stanici jsou plánovány lety lodí Šen-čou:
- Šen-čou 9 bude, v závislosti na výsledcích předešlého letu, bezpilotní či snad už pilotovaný let v první polovině roku 2012,
- Šen-čou 10 bude pilotovaný let v druhé polovině roku 2012.[12]
Reference
- ↑ Летательный аппарат «Тяньгун-1»--космический прототип китайской орбитальной лаборатории [online]. CRIrussian.ru «Международное радио Китая», [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ 天宫一号"空间站已进入初样研制阶段(图) [online]. CCTV, 2009-01-25, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ XIN, Dingding. Spacecraft ready to go on mission. China Daily [online]. 2011-9-27 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. ( )
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš; GRÜN, Marcel. Čína odpálí Nebeský palác. Odstartuje na raketě Dlouhý pochod. technet.idnes.cz [online]. 2011-9-22 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéspace
není určen žádný text - ↑ «Тяньгун-1» — прототип китайской орбитальной лаборатории. «Вселенная» [online]. 2009-03 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. ( )
- ↑ Chybná citace Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéodstartovala
není určen žádný text - ↑ AMOS, Jonathan. Rocket launches Chinese space lab [online]. BBC, rev. 2011-9-29, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Dlouhý pochod už letí. Čína vyslala do vesmíru Nebeský palác [online]. Týden.cz, rev. 2011-9-29, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online.
- ↑ VITÁK, Václav. Číňané jásají. "Polibek ve vesmíru" proběhl úspěšně [online]. Praha : Aktuálně.cz, 2011-11-3, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ AMOS, Jonathan. Chinese spacecraft dock in orbit [online]. BBC, 2011-11-2, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ . Dostupné online.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |