Soběslav

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1293“ textem „1293“)
m (1 revizi)

Verze z 17. 11. 2013, 10:40



Soběslav (německy Sobieslau) je jihočeské město ležící na soutoku Lužnice a Černovického potoka, asi 7 km severně od Veselí nad Lužnicí a 18 km jižně od Tábora. V současné době má asi 7286 obyvatel (2005). Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště.

Obsah

Historie

První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z Prahy do Českých Budějovic. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.

Přírodní, historické památky a kulturní život

Nachází se zde gotický kostel sv. Víta, Soběslavský hrad se zachovalou obrannou věží Hláskou a kostel sv. Petra a Pavla. Ve městě jsou dvě muzea: Smrčkův dům (národopisné muzeum) a Dům Petra Voka (přírodopisné muzeum). V Soběslavi je Nový rybník, který je přírodní rezervací. V jeho okolí můžete nalézt krásně zdobený altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba). Poblíž města je les Svákov a v něm kostelík Sv. Anny, zachovalé hradní valy a altánek. Lesem vede stará kupecká stezka, která pokračuje přes celou Soběslav. V Soběslavi působí několik kulturních těles, ochotnické divadlo, pěvecké sbory, hudební lidová škola i folklórní taneční a hudební soubor Soběslavská chasa. Město využívá také Kulturní dům, který je plně rekonstruovaný a patří mezi velmi využívané divadlo v celém okrese Tábor. U centra města se také nalézá Společenské centru Soběslavska, jehož součástí je multifunkční sál s promítacím plátnem a prostorovým zvukem, který je nejčastěji využívám jako městské kino. Součástí tohoto projektu, který financovala Evropská unie je i přilehlý park, který obklopuje Galerii sv. Marka. V druhé polovině roku 2010 město otevře unikátně rekonstruovaný městský hrad Hláska ze 16. století, ve kterém budu umístěna městská knihovna i malý historický sál. Každou třetí červencovou sobotu a neděli hostí město mezinárodní přehlídku dechových orchestrů Kubešova Soběslav, kde je po oba dva dny možné shlédnout dechová tělesa z celé Evropy. Ve městě se nalézá také sportovní areál, jehož součástí je zrekonstruovaný fotbalový i zimní stadion, městská sportovní hala, tenisová hala i venkovní sportovní hřiště se speciálním povrchem. Ve výstavbě je i plavecký stadion a aquapark, který by měl být otevřen v roce 2012.

Seznam místních zajímavostí

Významní soběslavští rodáci a obyvatelé města

  • František Josef Studnička (1836 – 1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
  • Emilie Fryšová (1840 – 1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
  • Karel Lustig (1856 – 1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
  • Edmund Chvalovský (1869 – 1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, ovlivnil místní divadelní život
  • Otakar Ostrčil (1879 – 1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi
  • Rudolf Veselý (1884 – 1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista
  • Jaromír Hořejš (1903 – 1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
  • Karel Bodlák (1903 – 1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
  • Donát Šajner (1914 – 1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
  • Jaroslav Brodský (1920 – 1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
  • František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
  • Jiří Laburda[1] (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog

Místní části

Partnerská města

Externí odkazy


Chlebov | Nedvědice | Soběslav I | Soběslav II | Soběslav III


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Soběslav
  Města a obce okresu Tábor  

Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sob%C4%9Bslav“