V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Brzice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 28. 11. 2013, 21:46


Obec Brzice se nachází v okrese Náchod, který leží v kraji Královéhradeckém. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 202 obyvatel.

Obsah

Přírodní poměry

Poloha

Obec se nachází na jižním výběžku Podkrkonošské pahorkatiny ve výšce kolem 429 m n. m., na pomezí okresů Náchod a Trutnov. Na severu sousedí s obcí Hajnice a malou částí i s Maršovem u Úpice, východní hranici tvoří obce Mezilečí, Hořičky a Lhota pod Hořičkami, z jihu se Brzice dotýkají Chvalkovic a na východě Kohoutova. Souřadnice obce jsou: 50° 26’ 39’’ zeměpisné šířky a 15° 57’ 28’’ zeměpisné délky.

Rozloha a části obce

Obec Brzice se všemi místními částmi leží na ploše 665,5437 ha, skládá ze tří katastrálních území (Brzice, Harcov a Proruby) a pěti místních částí:

Využití půdy

(stav z roku 2007)

Celková výměra (ha)<center>
<center>Lesní půda<center> <center>Louky<center> <center>Orná půda<center> <center>Ostatní plochy<center> <center>Ovocné sady<center> <center>Vodní plochy<center> <center>Zahrady<center> <center>Zastavěné plochy<center> <center>Zemědělská půda<center>
<center>1046<center> <center>419<center> <center>208<center> <center>329<center> <center>49<center> <center>0<center> <center>4<center> <center>29<center> <center>9<center> <center>566<center>

Pramen: Český statistický úřad

Hydrologie

Od severozápadu k jihovýchodu od obce teče jižním směrem říčka Běluňka, která se poblíž Heřmanic vlévá do Úpy. Jižním směrem teče na východ od obce i Válovický potok, který se u Velkého Třebešova stává pravostranným přítokem Úpy. Největší vodní plochou na území obce je rybník na návsi v Brzicích, jehož plocha čini 1500 m2.

Geologie a geomorfologie´

Jižní až jihovýchodní konec Krkonošského podhůří, resp. Kocléřovského hřbetu v blízkém okolí obce vytváří svůj dílčí celek - Hořičský hřbet, který je tvořen zejména ze svrchnokřídových permských, vzácněji z triasových sedimentů, jež jsou pokryty klasickou hnědozemí. Pokud se budeme věnovat geologii Brzic podrobněji, zjistíme, že toto území je velmi bohaté a různorodé. Většina obce (Běluň, Brzice, východní část Prorub, Zákoutí) je spodně- až středněturonského původu, což znamená výskyt písčitých slínovců a spongilitických jílovců, přičemž na několika místech nalezneme opuky silněji silicifikované. Ve směru od Hořiček uvidíme podél křižovatky, jež se nachází mimo zastavěnou část obce, sprašové hlíny ze svrchního pleistocénu. Na ně směrem ze svahu k Chlístovu navazují štěrky, písčité štěrky či písky s vložkami jílů z období pliocénu a na obě složky navazují před Mezilečím kvartérní písčito-hlinité až hlinito-písčité sedimenty deluviální geneze. Údolí Běluňky a Válovického potoka jsou naopak tvořeny zejm. nivními sedimenty z období holocénu. U Běluňky se však tyto nivní sedimenty navíc mísí se spodnětriasovými kaolinickými křemennými pískovci a arkózovitými pískovci (Horní Žlíbek, Žlíbeček), přičemž svahy jsou tvořeny zejm. cenomanskými křemennými, jílovitými a glaukonitickými pískovci (horní vrstva) a karbonskými arkózami, arkózovitými pískovci a slepenci. Po překročení Běluňky objevíme okolo Harcova stejné podloží jako u mateřské obce - písčité slínovce a spongilitické jílovce z období turonu s ostrůvkovitým výskytem pleistocénních sprašových hlín. Jak již bylo naznačeno území Prorub se dá rozčlenit na dvě základní části. První je středněturonského a druhá cenomanského původu. Ta také zaujímá většinu okolí Smiřické stráně i Kopny a zasahuje jihozápadním směrem přes Komárov až k toku Běluňky a východním k Pustinám, Mezilečí a Posadovu.

Fauna a flóra

Fauna i flóra se řadí do obvodu hercynskosudetského a na katastru obce se nenacházejí žádná chráněná území. Významnými krajinnými prvky jsou okolí obou vodních toků a vrchu Kopna (582 m n. m.), který však již patří do katastru Maršova u Úpice.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatelstva

<center>Rok<center> <center>1869<center> <center>1880<center> <center>1890<center> <center>1900<center> <center>1910<center> <center>1921<center> <center>1930<center> <center>1950<center> <center>1961<center> <center>1970<center> <center>1980<center> <center>1991<center> <center>2001<center>
<center>Počet obyvatel<center>   <center>1281<center>   <center>1216<center>   <center>1116<center>   <center>965<center>   <center>850<center>   <center>753<center>   <center>698<center>   <center>390<center>   <center>345<center>   <center>313<center>   <center>278<center>   <center>207<center>   <center>201<center>

Pramen: Český statistický úřad

Počet obyvatel

(podle sčítání lidu v roce 2001)

<center>Místní část<center> <center>Celkem obyvatel<center> <center>Z toho žen<center> <center>Ekonomicky aktivních<center>
<center>Brzice<center> <center>201<center> <center>99<center> <center>88<center>
<center>Běluň<center> <center>1<center> <center>-<center> <center>-<center>
<center>Brzice<center> <center>134<center> <center>67<center> <center>60<center>
<center>Komárov<center> <center>6<center> <center>4<center> <center>-<center>
<center>Proruby<center> <center>59<center> <center>27<center> <center>28<center>
<center>Žďár<center> <center>1<center> <center>-<center> <center>-<center>

Pramen: Český statistický úřad

Národnostní složení

(podle sčítání lidu v roce 2001)

<center>Národnost<center> <center>Česká<center> <center>Slovenská<center> <center>Německá<center>
<center>Počet<center>   <center>192<center>   <center>7<center>   <center>1<center>

Pramen: Český statistický úřad

Náboženské vyznání obyvatelstva

Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod farnost Chvalkovice v Čechách. Přehled vyznání (podle sčítání lidu v roce 2001)

<center>Víra<center> <center>Věřící celkem<center> <center>Církev římskokatolická<center> <center>Církev čs. husitská<center> <center>Českobratrská církev evangelická<center> <center>Svědkové Jehovovi<center>
<center>Počet<center>   <center>75<center>   <center>59<center>   <center>7<center>   <center>2<center>   <center>2<center>

Pramen: Český statistický úřad

Vývoj počtu domů

<center>Rok<center> <center>1869<center> <center>1880<center> <center>1890<center> <center>1900<center> <center>1910<center> <center>1921<center> <center>1930<center> <center>1950<center> <center>1961<center> <center>1970<center> <center>1980<center> <center>1991<center> <center>2001<center>
<center>Počet domů<center>   <center>203<center>   <center>207<center>   <center>209<center>   <center>209<center>   <center>197<center>   <center>202<center>   <center>196<center>   <center>177<center>   <center>103<center>   <center>99<center>   <center>82<center>   <center>136<center>   <center>140<center>

Pramen: Český statistický úřad

Spolkový život

Nejstarším místním spolkem je sbor dobrovolných hasičů, který byl založen již roku 1877, následně se stal členem hasičské župy jaroměřské, ale k sepsání stanov sboru došlo až v roce 1880, samostatná činnost se tedy počítá až od 19. září 1880.

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1422, kdy byla obec v držení rytíře Myslibora z Brzic a dalších majitelů. Brzy nato se však staly Brzice součástí panství Smiřice (před rokem 1495), ale v 16. století se staly znovu samostatným zemskodeskovým statkem. Naopak Proruby, které byly založeny v roce 1476 jako součást manství trutnovského hradu, poté patřily nejprve pánům ze stanovické tvrzi, přesněji Janovi z Nešetic a později se dostaly pod tvrz heřmanickou. V letech 1512-1515 panství vlastnil Jindřich Berka z Dubé, po jehož smrti zboží heřmanické ovládal Jiří Gerštorf z Gerštorfu, ale jen do 17. února 1520, kdy prodal tvrz s okolím, včetně pustých osad Prorub a Vyhnanova (dnes součást Hajnice), Jaroměřským, kteří drželi Heřmanicko až do jeho konfiskace v roce 1547. Spolu s jinými statky ho koupil Jan z Pernštejna a ten ho obratem ruky prodal v roce 1548 Janovi Hostinskému z Valdštejna. Následují další majitelé, až se v roce 1623 panství dostává nejprve do rukou Albrechta z Valdštejna a v roce 1652 ho získává rod Piccolominiů, od nichž o 10 let později tento majetek získává hrabě Jan Špork. V roce 1849 je osada přičleněna k obci Mezilečí a stává se součástí okresu Královedvorského. Německým obyvatelům Prorub se to nelíbí a v roce 1878 se rozhodli vytvořit samostatnou obec s vlastním zastupitelstvem, která se opětovně sloučila s českou částí až v roce 1925, kdy vznikla obec Proruby. Brzice od 17. století až do roku 1848 patřily k panství Hořiněves. V roce 1850 k nim byly připojeny jako osady vsi Běluň (zal. 1654), Grund, Harcov a Žďár (zal. 1790). Po územní reorganizaci v roce 1960 byly k Brzicům ještě připojeny obce Komárov (zal. 1565), Žlíbeček a Proruby (zal. 1476). Revoluční rok 1848 přinesl obci samostatnost a rozvoj jak v kulturním i spolkovém, tak hospodářském životě. Brzické děti chodili nejprve do prorubské školy, poté byla v roce 1829 založena škola v Brzicích a pro ní byla v roce 1881 postavena nová budova. Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1877. 4. prosince 1929 byl uveden do provozu vodovod, počátkem roku 1931 bylo do obce zavedeno telefonní spojení a v roce 1936 se Brzice dočkaly elektrického proudu. V letech 1938-1945 se Proruby a Komárov kvůli převaze občanů německé národnosti staly součástí Německa. Do roku 1985 byly Brzice samostatnou obcí. Tehdy však vznikla středisková obec Hořičky, která je pohltila. Naštěstí jen na několik let, neboť díky společenským událostem po roce 1990 byly střediskové obce zrušeny a 1. září 1990 se na mapě republiky objevila znovu samostatná obec Brzice. Od roku 2000 jsou Brzice členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Stráně, v roce 2004 se staly členskou obcí Mikroregionu Úpa (původně Svazek obcí Končiny) a od roku 2005 působí v občanském sdružení Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují.

Smírčí kříž

Pamětihodnosti

  • Kaple na návsi v Brzicích (postavena roku 1764 jako vzpomínka na morovou epidemii, které podlehla většina obyvatel obce, v roce 1929 k ní byla dostavěna věžička a od roku 1991 má automatické zvonění)
  • Památník obětem 1. světové války, který byl odhalen 30. srpna 1931
  • Tradiční roubená architektura
  • Hřbitovní kaple v Brzicích z roku 1898
  • Škola z roku 1881
  • Smírčí kříž s vyrytým samostřílem v lokalitě Na Chrbách
  • Pseudogotická hřbitovní kaple sv. Josefa na Prorubech ze 2. poloviny 19. století (2003 umístěn do věže zvon a zavedeno automatické zvonění)
  • Smírčí kříž na památku umrznutí vyhnané ženy v Komárově

Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce

  • Josef Dušánek (25. září 1795 Proruby - ?), římkat. kněz
  • Jan Hostáň (2. března 1898 Brzice, okr. Náchod - 16. května 1982 Praha), básník, beletrista, publicista, pedagog, levicový politik a tělovýchovný pracovník
  • Jan Krtička (25. dubna 1900 Studnice u Náchoda - 15. srpna 1978 Hodonín), pedagog, publicista, muzejník a organizátor spolkového života; 1922-1923 zastupující správce školy v Brzicích
  • Alois Leder (20. června 1861 Proruby - ?), římkat. kněz
  • Joseph Müller (8. června 1823 Proruby - ?), římkat. kněz
  • František Nentvich (30. ledna 1863 Proruby - ?), římkat. kněz
  • Otto Špaček (7. března 1918 Brzice, okr. Náchod - 24. září 2007 Praha), vojenský pilot
  • Alois Wittich (5. dubna 1870 Proruby - asi 1938), římkat. kněz, působil ve Starých Bukách, Velké Úpě, Lánově, Maršově

Průmysl

Neexistuje.

Zemědělství

Rostlinná i živočišná výroba je obdobná jako v okolních obcích (obilniny, okopaniny, hovězí dobytek). Největším zemědělským subjektem, který hospodaří na zdejší půdě je ZD Dolany.

Doprava

Obec leží na spojnici České Skalice i Jaroměře s Hajnicí a Trutnovem. Autobusovou dopravu zajišťují dvě dopravní společnosti - Fassati (linka č. 640003 Jaroměř-Dolany-Chvalkovice-Brzice-Vlčkovice v Podkrkonoší-Česká Skalice) a ORLOBUS (linka č. 640044 Josefov-Jaroměř-Heřmanice-Krabčice-Chvalkovice-Brzice-Hořičky, linka č. 640078 Náchod-Česká Skalice-Chvalkovice-Brzice-Dvůr Králové nad Labem). Železnice se v blízkém okolí obce nenachází, nejblíže je stanice ČD v České Skalici, Jaroměři či Trutnově.

Literatura

August Sedláček, Zámky a tvrze království českého 5 - Podkrkonoší, Praha 1887 Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
Běluň | Brzice | Komárov | Proruby | Žďár


  Města a obce okresu Náchod  

Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Brzice“