V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Brekov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 23. 8. 2010, 00:28



Brekov je slovenská obec v humenském okrese v prešovském kraji.

Obsah

Poloha

Brekov se nachází na východním Slovensku asi 6 km od města Humenné. V blízkosti protéká řeka Laborec. Leží v údolí zvaném Brekovská brána pod zříceninou Brekovského hradu. Nedaleko jsou jeskyně Brekovská artajama a historické mohyly.

Vodní toky

Vodní plochy

  • Brekovský rybník - z roku 2003. Ochranný val potoka při kopci „Hurka“ byl využit jako hráz rybníka. I přes velké výdaje nebyl rybník nikdy napuštěn.

Symboly obce

Erb obce vychází z historické pečeti - v stříbrném poli štítu na zelené louce je zelený strom (topoľ) a na něm sedící pták (havran), příčemž pták je k tomu stromu nepřiměřeně velký. Podkladem erbu byla obecní pečeť, pocházející z nedatovaného typária, které je uloženo ve fondech zemplínskeho regionálního archívu v Satoraljaujhely. Na základě barev na erbě byla vytvořena i vlajka obce, na které jsou pužity barvy: černá, bílá a zelená.

Historie

Pravěk

Na horském hřebeni Rakovec - Hrabovec - Brekov bylo nalezeno 26 eneolitických mohyl. Jde o skupinu Mohyl východoslovenské kultury z konce eneolitu (2-3000 let před Kr.) a začátku doby bronzové. Brekovská mohyla obsahovala několik kuželových misek, obsypaných zlomky spálených kostí.

Slované

Hrad Brekov

Brekovskou bránu opevnili staří Slované z obou stran. Slovanská sídliště v literatuře datovaná do 7.-12. století souvisí s nálezy K. Andela z roku 1954 a Kričky –Budinského. Ti našli slovanské výšinné sídliště z 9-11. století. Rozprostíralo se na strmém skalním ostrohu Krivoštianky nad levým břehem Laborce. Jeho pradávnou terasu využili staří Slované právě pro těžký přístup k sídlišti, které mělo zřejmě obranný charakter. Doposud sice nebylo archeologicky prozkoumáno, takže nevíme, jestli bylo opevněné, ale poloha tomu nasvědčuje. Jeho sousedem bylo slovanské hradiště střežící údolní přechod na komunikačním spoji. Prozkoumali ho M. Slivka a M. Vizdal koncem sedmdesátých let. Mělo elipsovitý tvar o rozloze sedmdesát krát čtyřicet metrů. Na základě nalezené keramiky, železných hrotů šípů, charakteristických ostrů a dalších souvislostí, badatelé dospěli k významným závěrům. Hradisko mělo nejen obrannou, ale i určitou mocensko-správní funkci knížecího charakteru už ve velkomoravském období. Nebylo však osamoceno. Zásobovali ho obyvatelé ještě starší osady, rozkládající se v jeho těsné blízkosti v sedle na jihozápadním svahu hradního kopce. Z nálezů v této osadě vyplývá, že měla zemědělský charakter, ale nože s volutovým ukončením a další výrobky poukazují i na rozvinutou řemeslnou výrobu. Zemědělský charakter měla další osada z 9.-10. století, kterou severně od centra dnešní obce Brekov, v části Za ulicou našli V. Krička Budinský a Juraj Macák jako už čtvrtou slovanskou lokalitu v okolí průsmyku.

Zatím je možné s určitostí konstatovat, že slovanské osídlení na tomto území bylo nepřerušené. Slované tu žijí nepřetržitě už od předvelkomoravské doby, kdy sem přišli jejich předkové. S ostatními částmi Slovenska je spojují tradiční kulturní zvyky. V čase rozkvětu se i tyto končiny staly součástí Velké Moravy. V období rozpadu říše a zániku Velké Moravy (859-906) patřili k té časti země, kterou papež Jan IX. ještě v roce 899 uznal za samostatnou církevní provincii. I po zániku velkomoravského státu, který byl i zde na východních hranicích zabezpečený systémem hradisek a obranných zařízení, zůstali zdejší obyvatelé ještě dlouho ušetřeni od přímé nadvlády dobyvatelů. Bylo to rušné období, během kterého Maďaři postupně obsazovali východní Slovensko a připojovali ho k rodícímu se Uherskému státu. Podle prof. B. Varsíka v první etapě prošli Vareckým průsmykem k horní Tise. V 10. století obsadili území jižně od Latorice, kde zaujali i významné slovanské hradiště Zemplín.

Středověk

Vývoj obce ve středověku úzce souvisí s historií Brekovského hradu.

Politika

Starostové obce:

  •  ?-1890 Štofej Pavol
  • 1890-1897 Michal Nemec
  • 1898-1904 Michal Mihaľko
  • 1905-1913 Michal Mydlo
  • 1914-1917 Juraj Štofej

V období Československé republiky:

  • Ján Mihaľko
  • Juraj Nemec
  • Ján Nemec
  • Andrej Porvazník

Po druhé světové války:

Obecní zastupitelstvo

V roce 2002 proběhli v obci volby do obecního zastuputelstva. Novým starostou obce se stal Ján Ambro, který získal 374 hlasů. Zástupcem starosty se stal Anton Baník. Členy obecní rady byli zvoleni Anton Baník, Mária Bendová, Marian Gaľo. Předsedy komisí se stali: Ján Danko, Slavomír Porvažník, Ing. Anton Klajban, Jozef Ambro, Ing. Peter Mihaľko, Mária Bendová, Marian Gaľo a Stanislav Benda.

Obyvatelstvo

Podle nejstarších písemných památek bylo už v roce 1787 v obci Brekov 68 domů a 592 obyvatel. V roce 1828 to bylo už 77 domů a 580 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Brekova
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1948 1961
Počet obyvatel 629 538 569 548 521 569 650 711 715 911

Podle výsledků sčítání lidu roku 1970 bylo v obci Brekov 982 obyvatel - 497 mužského pohlaví a 485 ženského pohlaví. Z celkového počtu obyvatel obce je 266 mužů a 176 žen pracovně aktivních. 55 mužů a 77 žen jsou důchodci nebo pracovně neaktivní. V domácnosti pracuje celkem 59 žen. V učnovském poměru bylo v době sčítání 15 chlapců a 7 děvčat. Žáků a studentů bylo 31, z toho 11 chlapců a 20 děvčat. Dětí do 15 let bylo v obci 281, z toho 144 chlapců a 137 děvčat.

V současnosti žije v obci 1270 obyvatel.

Části obce

  • Valal
  • Ulica
  • Huštak
  • Hradská

Památky a zaujímavosti

Stavby

Brekovský kostel

Po pravé straně cesty do Humenného stojí kaplička Sedmibolestné Panny Marie. Tu dal postavit věřící Michal Valiga roku 1904. Socha Sedmibolestné byla přivezena v tom tentýž roce z Tyrolska. Mimo kapličky dal postavit ješte dva velké kříže. Barokní římskokatolický kostel sv. Michala Archanděla byl postavený roku 1742 na starších základech. Obraz sv. Michala se nachádzel nad oltářemm na stěně. Postupně byly instalovány varhany a oltář Panny Marie Lurdské. V roce 1782 po velkém zemětřesení byl opraven a zpevněn. Při kostele byl v minulosti cintorín. V rokce 1937 byl původní barokní kostel rozebrán a na jeho místě byl postaven nový zvětšený s původním obrazem na hlavním oltáři. Posvěcení kostela vykonal biskup Čársky spolu s místním farářem J. Lukáčem roku 1937.

Památky a prířodní útvary

Sport

Organizovaný fotbal a zapojení do okresní soutěže začalo v roku 1947. První fotbalovou výuku už dávno predtím se žákyv relizoval Arpád Dráč, učitel lidové školy. Fotbal žáci hráli za vesnicí na louce zavné „Lačureň“. Až po válce bylo postaveno první hřiště na Riňu při Laborci v části zvané Lazy. První fotbaloví veteráni byli Michal Štofej Triľ, Ján Tušaj, Juraj Baník, Pavol Šovár, Vojtech Dráč, Ján Jacina, Ján Szczygeľ, Michal Mydlo a další. Časté povodně na Laborci zanechávaly nánosy na hřišti, proto roku 1953 bylo zřízeno nové hřištěo na Dlouhé. Pro fotbalisty byla postavena budova se šatnou a sociálním azřízním. Finančne stavbu sponzorovala Vápenka a kamenolom Brekov.

Hospodářství a infrastruktura

V roce 1920 byl otevřen brekovský vápencový kamenolom. Kámen se využíval na výstavbu státních cest a kenmníci, někteří i se svými manželkami, ho ručne roztloukali a třídili podle velikosti. Brekov se také stal v širokém okolí známý výrobou vápna. Zdejší vápenec obsahuje 90% vápna. V mezinárodním geologickém názvosloví je veden jako „Brekovský vápenec“. V roce 1925 dal podnikatel Erenberger postavit moderní vápenku s dvěma do výšky se týčícími komíny, která byla jedinou vápenkou svého druhu na východním Slovensku. V ní bylo zaměstnáno mnoho obyvatel Brekova. Mezi lidmi dostala jméno „fabrika“. Brekovská vápenka fungovala dlouhou dobu. Nakonec ale byla zbourána z důvodu nerentabilnosti. Těžka kamene pokračuje ale doposavad. Drtička kamene s dopravníky pracuje už dlouhou dobu. Drtí se zde kamen a vyrábí písek a kamenná drť.

Školství

V obci působí základní a mateřská škola.

Rodáci

Externí odkazy


Města a obce okresu Humenné

Adidovce • Baškovce • Brekov • Brestov • Černina • Dedačov • Gruzovce • Hankovce • Hažín nad Cirochou • Humenné • Hrabovec nad Laborcom • Hrubov • Hudcovce • Chlmec • Jabloň • Jankovce • Jasenov • Kamenica nad Cirochou • Kamienka • Karná • Kochanovce • Košarovce • Koškovce • Lackovce • Lieskovec • Ľubiša • Lukačovce • Maškovce • Modra nad Cirochou • Myslina • Nechválova Polianka • Nižná Jablonka • Nižná Sitnica • Nižné Ladičkovce • Ohradzany • Pakostov • Papín • Porúbka • Prituľany • Ptičie • Rohožník • Rokytov pri Humennom • Rovné • Ruská Kajňa • Ruská Poruba • Slovenská Volová • Slovenské Krivé • Sopkovce • Topoľovka • Turcovce • Udavské • Valaškovce (vojenský újezd) • Veľopolie • Víťazovce • Vyšná Jablonka • Vyšná Sitnica • Vyšné Ladičkovce • Vyšný Hrušov • Závada • Závadka • Zbudské Dlhé • Zubné

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Brekov“