Blanice (přítok Otavy)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 20. 11. 2010, 11:36


Blanice, nazývaná též Vodňanská Blanice (německy Flanitz, na dolním toku Blanitz), je jihočeská řeka, pravostranný a nejdelší i nejvodnatější přítok Otavy. Délka toku činí 93,3 km a je tak 27. nejdelší řekou v Česku. Plocha povodí měří 860,5 km²[1].

Obsah

Jméno řeky

Jméno vodního toku bylo odvozeno od přídavného jména blanná[2] ve smyslu protékající blaněmi. Staročeské slovo blaně znamená vlhká louka či pastvina.

Průběh toku

Pramení v Želnavské hornatině na severním svahu Lysé u bývalé osady Zlatá ve VVP Boletice ve výšce 972 m n. m. a teče severním směrem. U železniční zastávky Spálenec vtéká do Prachatické hornatiny, na jejímž západním okraji vytváří v úseku mezi Blanickým a Řepešínským mlýnem hluboké až kaňonovité údolí. V tomto úseku dosahuje svého největšího sklonu - mezi Blažejovicemi a Krejčovicemi je to 2,12%[3]. Nad Husincem na ní leží Husinecká přehrada. Pod Těšovicemi Prachatickou hornatinu definitivně opouští a protéká napříč Bavorovskou vrchovinou. U Krašlovic vtéká do Českobudějovické pánve, kde vytváří četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Ústí zprava do Otavy u Putimi na říčním kilometru 32,8 v 362 m n. m.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok u obce Heřmaň na říčním kilometru 4,2 činí 4,65 m³/s.[4] Hlásné profily:[5]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Blanický mlýn 77,10 85,51 km² 0,95 m³/s 111 m³/s
Podedvory 62,15 202,76 km² 2,04 m³/s 165 m³/s
pod VD Husinec 57,80 212,39 km² 2,10 m³/s 172 m³/s
Bavorov 37,90 500,60 km² 3,54 m³/s 250 m³/s
Heřmaň 4,20 840,34 km² 4,65 m³/s 300 m³/s

Využití

Doprava

Povodím řeky Blanice vedla jedna z nejstarších solných stezek na Šumavě, obchodní cesta z Pasova přes Prachatice do Písku a dále do Prahy, která sloužila lidem již v době předhistorické. V době historické byla využívána nejpozději od 10. století[6]. Nazývala se Via Bohemica a později Zlatá stezka (Via aurea). Blanici tato cesta překonávala u pozdější osady Cudrovice a hradu Hus a podél jejího toku vedla od Těšovic k Protivínu. Z Volar od této trasy odbočovala pašerácká cesta, která se vyhýbala celnici v Prachaticích a vedla přes Mlynářovice, Krejčovice a odtud podél údolí Blanice až do Husince. V současnosti průběh bývalé Zlaté stezky z velké části kopíruje silnice II/141.

Mosty

Související informace můžete najít také v článku: Seznam mostů přes Blanici

Rybářství

Na Blanici je pstruhový revír Blanice Vodňanská 7[7] (20 km, od konce maximálního vzdutí vodní nádrže Husinec v místech pod dětským táborem Rechle až k železničnímu mostu zastávky Spálenec), a mimopstruhové revíry Blanice Vodňanská 6 - údolní nádrž Husinec[8] (5 km), Blanice Vodňanská 4[9] (9 km, od Rozboudovského mlýna u Svinětic až k druhému jezu nad mlýnem Blanice v k. ú. Blanice), Blanice Vodňanská 3[10] (14 km, od jezu nad betonovým mostem v Milenovicích až k bývalému Rozboudovskému mlýnu), Blanice Vodňanská 2[11] (12 km, od jezu Benešovského mlýna u železničního mostu trati Písek - Protivín až k jezu nad betonovým mostem v Milenovicích), Blanice Vodňanská 1[12] (6,6 km, od ústí do Otavy u Zátaví až k jezu Benešovského mlýna).

Vodáctví

Pro vodáky je Blanice sjízdná od Spálence v délce 83 km. Za vodácky nejhezčí je považován horní úsek k vodní nádrži Husinec.[13] Obvyklý začátek splouvání je u mostu u Blažejovic, kde se Blanice mění z klidného meandrujícího toku v prudkou řeku s balvanitým korytem a s přehlednými kaskádami až WW III. Řeka v tomto úseku až k Záblatí protéká CHKO Šumava, ale plavba není nijak omezena a závisí tak pouze na stavu vody, který zde bývá příznivý jen na jaře a po deštích. K nebezpečím tohoto téměř 20 km dlouhého úseku patří balvanovité kaskády a popadané stromy, proto jej lze doporučit jen zkušeným vodákům. Méně obtížný je střední úsek řeky od hráze vodní nádrže Husinec do Strunkovic nad Blanicí (délka 10 km, svižný tok s občasnými peřejemi do WW II). Navíc v závislosti na vypouštění z přehrady je sjízdný častěji než horní úsek. Ze Strunkovic lze pokračovat do Vodňan (délka 17 km, pěkný meandrující tok s postupně se snižujícím sklonem, WW I a ZWC). Určitou nevýhodu úseku Husinec - Vodňany představují četné jezy. Jsou to převážně staré klasické jezy s šikmou spádovou deskou, v horní části někdy i se sjízdnými propustmi. Od Vodňan až k ústí do Otavy protéká Blanice převážně regulovaným korytem a jsou na ní nesjízdné jezy a nízké stupně, pod kterými se mohou tvořit nepříjemné válce. Tento úsek tudíž už vodácky atraktivní příliš není.

Osídlení

Blanice protéká následujícími vesnicemi a městy: Arnoštov, Spálenec, Záblatí, Husinec, Těšovice, Strunkovice nad Blanicí, Blanice, Bavorov, Krašlovice, Vodňany, Milenovice, Protivín, Myšenec, Maletice, Heřmaň a Putim.

Fotogalerie

Související články

Reference

  1. VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. Kapitola Blanice, s. 62.  
  2. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Blanice, s. 48.  
  3. TESAŘ, Miroslav. Šumava - příroda, historie, život. Havlíčkův Brod : Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Hydrologie Šumavy, s. 147.  
  4. Evidenční list hlásného profilu stanice Heřmaň [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online.  
  5. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online.  
  6. ANDRESKA, Jiří. Šumavské solné stezky. praha : Kentaur, 1994. ISBN 80-85285-55-X. Kapitola Zlatá stezka prachatická, s. 43.  
  7. Detail revíru Blanice Vodňanská 7 na www.mrk.cz
  8. Detail revíru Blanice Vodňanská 6 - údolní nádrž Husinec na www.mrk.cz
  9. Detail revíru Blanice Vodňanská 4 na www.mrk.cz
  10. Detail revíru Blanice Vodňanská 3 na www.mrk.cz
  11. Detail revíru Blanice Vodňanská 2 na www.mrk.cz
  12. Detail revíru Blanice Vodňanská 1 na www.mrk.cz
  13. Blanice na www.raft.cz

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Blanice (přítok Otavy)