Baškirská autonomní sovětská socialistická republika
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 5. 4. 2010, 15:15
Baškirská autonomní sovětská socialistická republika (Baškirská ASSR) (baškirsky: Башҡорт Автономиялы Совет Социалистик Республикаhы , rusky: Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní sovětská socialistická republika spadající pod Ruskou SFSR, která byla součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se z Baškirské ASSR stala republika Baškortostán.
Obsah |
Vznik
Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburgské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat „Malý Baškortostán“. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR.[1] 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.
Zánik
Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.
Obyvatelstvo
Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost.[1] Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.
| sčítání lidu 1926 | sčítání lidu 1939 | sčítání lidu 1959 | sčítání lidu 1970 | sčítání lidu 1979 | sčítání lidu 1989 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Baškirové | 625,845 (23.5%) | 671,188 (21.2%) | 737,744 (22.1%) | 892,248 (23.4%) | 935,880 (24.3%) | 863,808 (21.9%) |
| Rusové | 1,064,707 (39.9%) | 1,281,347 (40.6%) | 1,418,147 (42.4%) | 1,546,304 (40.5%) | 1,547,893 (40.3%) | 1,548,291 (39.3%) |
| Tataři | 621,158 (23.3%) | 777,230 (24.6%) | 768,566 (23.0%) | 944,505 (24.7%) | 940,436 (24.5%) | 1,120,702 (28.4%) |
| Čuvaši | 84,886 (3.2%) | 106,892 (3.4%) | 109,970 (3.3%) | 126,638 (3.3%) | 122,344 (3.2%) | 118,509 (3.0%) |
| Marijci | 79,298 (3.0%) | 90,163 (2.9%) | 93,902 (2.8%) | 109,638 (2.9%) | 106,793 (2.8%) | 105,768 (2.7%) |
| Ostatní | 189,942 (7.1%) | 232,149 (7.3%) | 213,280 (7.4%) | 198,742 (5.2%) | 190,933 (5.0%) | 166,294 (4.7%) |
Seznam představitelů Baškirské ASSR
První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR
- Haris Jumagulovič Jumagulov (listopad 1919 - prosinec 1919)
- Ahmetkamal Ahmadinurovič Kaspransky (březen 1920 - květen 1920)
- Petr Michailovič Vikman (červenec 1920 - květen 1921)
- Ahmed Almuhametovič Bijšev (červen 1921 - listopad 1921)
- Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (23. listopad - březen 1922)
- A.I. Žehanov (duben 1922 - září 1922)
- Boris Nikolajevič Nimvický (1922 - 1923)
- Ruben Airapetovič Vosnakov (1923- 1924)
- Michail Osipovič Razumov (1924 - 1926)
- Eduard Ivanovič Jurjevič (1926 - 1930)
- Jakov Borisovič Bykin (1930 - 6. října 1937)
- Alexandr Tarasovič Zalikin (6. října 1937 - leden 1939)
- Grigorij Sergejevič Rastegin (leden 1939 - listopad 1939)
- Ivan Semjonovič Anošin (listopad 1939 - leden 1942)
- Semjon Borisovič Zaďjončenko (leden 1942 - 26. leden 1943)
- Semjon Denisovič Ignatěv (leden 1943 - 1946) - první funkční období
- Sabir Ahmedjanovič Vagapov (1946 - prosinec 1953)
- Semjon Denisovič Ignatěv (prosinec 1953 - 14. červen 1957) - druhé funkční období
- Zija Nurjevič Nurjovová (14. leden 1957 - 15. červenec 1969)
- Midhat Zakirovič Šakirov (15. červenec 1969 - 23. červen 1987)
- Ravmer Hasanovič Habibulin (23. červen 1987 - 10. únor 1990)
- Igor Alexejevič Gorbunov (10. únor 1990 - srpen 1991)
Předseda Revolučního výboru
- Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (21. únor 1919 - 17. květen 1919) - první funkční období
- Haris Jumagulovič Jumagulov (17. květen 1919 - 20. leden 1920)
- Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (20. leden 1920 - 26. červen 1920) - druhé funkční období
- F.S. Mansyrov (26. červen - 28. červenec 1920)
Předseda Ústředního výkonného výboru
- Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. červenec 1920 - říjen 1920)
- Musa Lutovič Murtazin (leden 1921 - únor 1922)
- Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (únor 1922 - červenec 1922)
- Chafíz Kusajevič Kušajev (1922 - březen 1929)
- Mansurov (březen 1929) - zastupující
- G.S. Šafikov (březen 1929 - únor 1931)
- Afzal Muchitdinovič Tagirov (únor 1931 - červen 1937)
- Ráchim Kirjevič Ibragimov (říjen 1937 - červenec 1938)
Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR
- Ráchim Kirjevič Ibragimov (červenec 1938 - listopad 1946)
- Gilman Vildanovič Nigmadžanov (listopad 1946 - únor 1950)
- Faizrachman Zagafuranovič Zagafuranov (červenec 1950 - březen 1967)
- Faizulla Valjevič Sultzanov (březen 1967 - duben 1990)
- Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (7. duben 1990 - 11. říjen 1991)
Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR
- Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (11. říjen 1991 - 25. prosinec 1991)
Předseda lidového sekretariátu
- Junus Julbarisovič Bikbor (červen 1918 - prosinec 1918)
- Mstislav Alexandrovič Kulajev (prosinec 1918 - 22. únor 1919)
Předseda Rady lidových komisařů
- Mstislav Alexandrovič Kulajev (22. únor 1919 - 1919)
- Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (1919 - 1920)
- Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. červenec - leden 1921)
- Ahmed Almuhametovič Bijšev (leden 1921 - červenec 1921)
- Mullajan Davletšinovič Chalikov (červenec 1921 - listopad 1925)
- Aksan Bajmurzič Muchametdkulov (listopad 1925 - leden 1930)
- Zinatulla Gizatovič Bulašjov (leden 1930 - říjen 1937)
- Fazyl Valjachmetovič Šagimardanov (říjen 1937 - únor 1940)
- Sabir Ahmeďjanovič Vagapov (únor 1940 - duben 1946)
- Nasyr Rafikovič Urazbajev (duben 1946 - červen 1946)
Předseda Rady ministrů
- Nasyr Rafikovič Urazbajev (červen 1946 - duben 1951)
- Valej Gabejevič Nabjullin (duben 1951 - únor 1962)
- Zakerija Sarafutdinovič Aknazarov (únor 1962 - leden 1986)
- Marat Parisovič Mirgazjamov (leden 1986 - 25. prosinec 1991)
Reference
- ↑ 1,0 1,1 lcweb2.loc.gov - Library of Congress Coutry Studies; Baškirové
- www-worldstatesmen.org - seznam představitelů regionů Ruské SFSR
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |