Alexandr Pokryškin
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 9. 12. 2013, 10:21
Alexandr Ivanovič Pokryškin, rusky: Александр Иванович Покрышкин, (* 6. března 1913 – 13. listopadu 1985) byl s 59 sestřely jeden z nejúspěšnějších stíhačů 2. světové války. Byl třikrát vyznamenán jako Hrdina Sovětského svazu, stal se maršálem sovětského letectva.
Životopis
Alexandr Ivanovič Pokryškin se narodil 6. března 1913 v Novosibirsku na střední Sibiři. V krasnodarském aeroklubu absolvoval pilotní výcvik a když v roce 1932 vstoupil do Rudé armády, byl vyslán na školu leteckých mechaniků v Permu. Rok působil jako letecký technik a poté podstoupil stíhací výcvik v Kačinské letecké škole (1939). Ještě týž rok byl vyřazen jako stíhací pilot a byl převelen k 55.IAP (Istrebitělnyj aviacionnyj polk - stíhací letecký pluk) v hodnosti nadporučíka (staršij lejtěnant). V roce 1940 se podílel na obsazování Besarábie. Již v první den útoku německých vojsk na Sovětský svaz, 22. června 1941, sestřelil svůj první letoun. Jednalo se ale o sovětský bombardér Suchoj Su-2. Tento neúspěch ho neodradil a o dva dny později sestřelil německý stíhací letoun Messerschmitt Bf 109. Do dubna 1943 provedl 354 bojových letů, při nichž podstoupil 54 soubojů a sestřelil 13 letadel samostatně a 6 ve skupině. Poté byl povýšen na hodnost gardového kapitána a jmenován velitelem letky a v prosinci 1943 velitelem celého 16. gardového stíhacího pluku (16. GIAP). 24. května pak obdržel svůj první titul Hrdiny Sovětského svazu. Přesně o tři měsíce později (24. srpna 1943) získal hodnost gardového majora a druhý titul Hrdiny Sovětského svazu (455 bojových letů, 30 sestřelů). V červenci 1944 byl pověřen velením 9. gardové stíhací letecké divize, ale již od srpna, kdy obdržel třetí titul Hrdiny Sovětského svazu, se nesměl účastnit bojových akcí. Svou stíhací kariéru ukončil v hodnosti gardového majora a v 560 bojových letech sestřelil 59 letadel, čímž byl až do dubna 1945 neúspěšnějším sovětským stíhačem. Po válce byl vyslán na studia na Vojenskou akademii Michaila Vasiljeviče Frunze a po jejím úspěšném ukončení se stal velitelem stíhací letecké divize protivzdušné obrany v Moskvě. V padesátých letech působil jako velitel stíhacího leteckého sboru v Bělorusku a absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu (1957). V letech 1968-1971 zastával funkci velitele stíhacího letectva Vojska protivzdušné obrany státu. Od roku 1972 působil jako předseda sovětské paramilitární organizace DOSAAF a v prosinci téhož roku obdržel hodnost maršála letectva. V roce 1982 přešel do Skupiny generálních inspektorů. Zemřel 13. listopadu 1985.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |