V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Arboretum Vysoké Chvojno

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 16. 6. 2010, 15:29

Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno

Obec Vysoké Chvojno leží v Pardubickém kraji na návrší ukončující Polabskou nížinu asi 15 km severovýchodně od okresního města Pardubice a asi 4 km severně od města Holice. Nadmořská výška obce je 305 m n. m. a celkem v obci bydlí okolo 400 obyvatel. V okolí této ne moc velké vesničky není arboretum a přilehlá rezervace ,U Parku´ jedinou rezervací a místem odpočinku. Nedaleko Vysokého Chvojna směrem na Týniště nad Orlicí upoutají návštěvníky nádherné mohutné buky v oplocenkách vlevo při silnici. Jedná se o přírodní rezervaci zvanou ,Buky´, zbytek pralesové bukojedliny na Holické tabuli, která představuje typ lesa, jaký by se tu vyskytoval, nebýt intenzívní hospodářské činnosti člověka.Nejzachovalejší část porostu zabírá plochu okolo 5 ha.Spolu s Bohdanečským rybníkem je to nejstarší a nejznámější chráněné území okresu Pardubice.Chráněno je od roku 1884, kdy tehdy nový majitel velkostatku Alexander Pallavicini,již v prvním roce svého působení rozpoznal hodnotu porostu, vyčlenil jej z obvyklého hospodaření a zakázal v této části lesa těžbu. Přírodní rezervací byly Buky vyhlášeny v roce 1908. Největší buk má obvod 4 metry,výšku asi 40 m a objem téměř 30 m 2 . Průměrné stáří nejvyššího stromového patra se odhaduje na 390 let.Početně v porostu ale převládá lípa srdčitá a smrk, místy je zde roztroušen habr, javor a bříza.

Historie arboreta

Dne 15. 6. 1884 koupil tzv. "Dašický velkostatek", jehož součástí byl i prostor současného arboreta markrabě Alexandr Pallavicini c.k. komoří, lesní rada čestný rytíř německého řádu říšského. Přikoupil další pozemky a začal s pracemi kolem založení zámeckého parku a stavbou zámku pro svého syna Karla. Ten však zahynul při lovu na lišku a proto se ze zamýšlených záměrů uskutečnila pouze výsadba arboreta - zámeckého parku. Plán na výsadbu uskutečnil v anglickém slohu Adolf Laufke Sandter pozdější lesmistr celého panství. Sadbu pro výsadbu sháněl po všech světadílech severní polokoule a "zalesňovací" práce byly provedeny v letech 1886-1889. V rámci první pozemkové reformy byl majetek A. Pallavicinimu zestátněn a určen k parcelizaci. V roce 1930 byl ustanoven "Svazek obcí okresu Holického", jež byl později přetransformován na Lesní družstvo. Toto uskupení tvořené dnes 16ti městy a obcemi se v roce 1931 stalo novým vlastníkem celého majetku včetně arboreta. Činnost Lesního družstva byla přerušena II. světovou válkou, kdy na majetek byla uvalena nucená správa. Obce se opětovně stali hospodáři na svém majetku po skončení války, ale další přerušení hospodaření přišlo v roce 1959, kdy byl majetek LD zestátněn. Až vládní usnesení z 15. 3. 1995 umožnilo navracení majetku a 1. září 1995 byla opět obnovena práce Lesního družstva Vysoké Chvojno s.r.o. Soupis dřevin v Arboretu provedl Ing. Pokorný v roce 1964 a v roce 1986 zpracovala Ing. Kulhánková "Studii arboreta ve Vysokém Chvojně". Dle tohoto dokumentu prakticky probíhají výsadby dodnes s nutností výměny dřevin, jež podlehly živelným kalamitám. V současné době je arboretum tvořeno cca 62 druhy jehličnanů a 152 druhy listnatých keřů a stromů. Jsou zde vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Dodnes se zde z doby založení zachovaly nejvzácnější druhy, jako jsou pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jalovce kanadské, jeffreyovy borovice, jeřáb prostřední, jeřáb břek, liliovník a převládající červenolisté buky. Kromě historického významu plní areál arboreta funkci rekreační, biologickou, krajinotvornou a hlavně poznávací a relaxační. Areál Arboreta Vysoké Chvojno dnes spravuje na základě nájemní smlouvy Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. Arboretum je v současné době v majetku 16ti měst a obcí místního regionu. Na areál arboreta navazuje Přírodní rezervace U Parku nazývaná někdy také rezervace Prachovská stráň.

Externí zdroje