Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Antropocentrismus

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 24. 4. 2010, 10:42

Antropocentrismus (z řeckého anthrópos, člověk, a kentron, střed) je moderní a spíše kritické označení pro soběstředný způsob myšlení, pro něž je člověk středem všeho, východiskem a měřítkem každého hodnocení, případně i cílem vesmíru. Jako antropocentrismus lze vyložit i slavný výrok Prótagorův, že „člověk je mírou všech věcí - jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou“.

Obsah

Diskuse o antropocentrismu

Ve své vlastní smyslové zkušenosti se sice každý člověk vidí „ve středu“ svého obzoru či světa, který se rozkládá „kolem něho“, nicméně také ví, že stejný dojem mají i všichni ostatní. Tento přirozený základ jisté sebestřednosti se tedy může snadno korigovat a není ještě antropocentrismem. Současná kritika antropocentrismu vychází nejčastěji z environmentalistických pozic a vytýká mu především přezíravý a kořistnický přístup k ostatním živým bytostem a k přírodě, kterou antropocentrismus dělí jen podle toho, co je člověku užitečné a naopak škodlivé. Příkladem může být téměř úplné vyhubení „škodlivých“ dravců nebo zmijí v bohatých zemích, které se nakonec obrací i proti člověku samému. Proti antropocentrismu se na druhé straně staví také některé radikálně křesťanské (evangelikální) skupiny v USA, které proti němu kladou obraz světa, soustředěný kolem Boha Stvořitele a okolo Krista (christocentrismus), který je středem Vesmíru. Zastánci antropocentrismu naproti tomu zdůrazňují, že člověk a lidstvo, humanita, musí být pro člověka středem zájmu a poslední hodnotou právě proto, že jedině člověk může dnes být dobrým hospodářem světa a zajistit i ochranu přírody.

O antropocentrismu se zmiňuje ve svých esejích i český filosof Egon Bondy. Uvádí ho v souvislosti ze svou vizí neorganického života i s úvahami o smyslu a hodnotě ontologického celku vesmíru, ve kterém lidstvo představuje pouze nepatrnou část. Jako antropocentrismus mohou působit některé závěry moderní genetiky, například teorie „sobeckého genu“.

Literatura

  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, heslo Antropocentrismus, str. 26

Související články

Externí odkazy