Kojice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 8. 1. 2014, 20:08


Obec Kojice leží asi 12 km východně od města Kolín v okrese Pardubice na silnici spojující Kolín s Přeloučí a Pardubicemi. V obci je evidováno 170 domů.

Obsah

Historie názvu obce

Název Kojice vznikl koncem 12. století, pravděpodobně v roce 1183 byla v Kojicích postavena tvrz a u ní kostel. Stála u tak zvané ,,Solné stezky". Tato cesta která sloužila obchodu již v 10.století, bývá také nazývána „Trstenická". Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Konětice. V Chrudimi se dělila. Jedna cesta vedla k Čáslavi a druhá na Přelouč. Z Přelouče pokračovala k vrchu Strážníku mezi Chvaleticemi a Zbraňovsí, dále přes Záboří a Kouřim k Biskupovu (dnes Českému Brodu) a do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Čáslavi a Vinařic, Týnce nad Labem a Chlumce. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této důležité křižovatky obchodních cest. Podle pověsti byl stavitelem tvrze Kojata. Toto jméno i sám název tvrze a vesnice je odvozen od slovního kmene ,,Koj". Ten znamená, že se jednalo o lid po-koj-ný. Archívní materiály nás seznamují s řadou historických názvů Cogin, přes Kogyez a Kogyeze, dokonce Kojetice a posléze Kojice.

Kojice po bitvě na Bílé hoře

Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 pokračovala v Evropě válka mezi katolickou ligou a protestantskou unií, která bývá zvána ,,třicetiletá". Obyvatelstvo Kojic v ní zakusilo běd. V roce 1634 byly vypleněny od Sasů a v létech 1639 a 1643 od Švédů. Ke konci války, zcela zřejmě v důsledku hladu a špatných hygienických podmínek se dostavil mor. V Kojicích v té době zbylo pouze 12 sedláků, 13 chalupníků a 3 zahradníci. Některé grunty byly neobsazeny a statky a chalupy pusté.

Elektrifikace obce

24.srpna 1919 se obecní rada usnesla zavést do obce elektrický proud. Provedení bylo zadáno firmě Křižík, která podala nejlacinější nabídku. Elektrifikace byla provedena v roce1921 nákladem 325 tisíc korun. U Hospodářské záložny v Kolíně bylo zapůjčeno 150 tisíc a u soukromníků 175 tisíc.

Významní rodáci

  • Jan Vozáb, major rakouskouherského válečného loďstva v Pulje. Od japonského císařa obdržel vysoké vyznamenání samurajský meč.

Externí odkazy


  Města a obce okresu Pardubice  

Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice