Kawaniši H6K
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 12. 1. 2014, 21:58
| Kawaniši H6K | ||
| Soubor:KawanishiH6K.jpg | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | hlídkový létající člun | |
| Výrobce | Kawaniši | |
| Konstruktér | ||
| První let | 14. července 1936 | |
| Zařazen | leden 1938 | |
| Vyřazen | 1945 (Japonsko) 1948 (Indonésie) | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 217 ks | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Japonsko | |
Kawaniši H6K (japonsky: 九七式飛行艇, Kjúnana šiki hikótei, Létající člun typu 97; 九七式大型飛行艇, Kjúnana šiki daikei hikótei, Velký létající člun typu 97) byl létající člun japonského císařského námořnictva používaný během druhé světové války k hlídkování nad oceánem. Spojenecké kódové označení pro tento typ bylo Mavis.
Obsah |
Vývoj
Letoun vznikl jako odpověď na požadavek námořnictva z roku 1933 a při jeho konstrukci byly použity poznatky, které konstruktéři Kawaniši získali při návštěvě továrny Short Brothers ve Velké Británii. Short byl v té době jednou z vedoucích firem v oboru. Typ S, jak nový letoun nazývali v Kawaniši, byl velký, čtyřmotorový jednoplošník s dvojitými svislými ocasními plochami a s trupem zavěšeným pod křídlo typu parasol pomocí množství podpěr. Postaveny byly tři prototypy, z nichž každý další měl lepší vlastnosti jak ve vzduchu tak na vodě a nakonec i výkonější motory. První z nich poprvé vzlétl 14. července 1936 a byl původně označován Létající člun typ 97, později H6K. Celkem bylo postaveno 217 kusů.
Služba
H6K byly nasazeny do služby od roku 1938, nejprve v čínsko-japonské válce a poté naplno ve válce v Pacifiku. Stroje vynikaly svou vytrvalostí, létaly i na 24-hodinové hlídkové lety a byly dokonce používány pro dálkové nálety na Rabaul a Nizozemskou východní Indii.
Létající čluny tohoto typu se brzy staly zranitelné novou generací spojeneckých stíhacích letounů, ale přesto pokračovaly ve službě až do konce války v oblastech s menším rizikem střetu s nepřátelskými stíhači. V prvoliniové službě byl nahrazen modernějšími letouny Kawaniši H8K.
Některé stroje po válce možná létaly v Indonésii, ale do dnešních dnů se žádný nedochoval.
Specifikace (H6K3)
Technické údaje
- Posádka: 9
- Délka: 25,40 m
- Rozpětí: 39,95 m
- Výška: 9,20 m
- Plocha křídel: 170 m²
- Prázdná hmotnost: 11 750 kg
- Plná hmotnost: 20 430 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 22 000 kg
- Pohonná jednotka: 4x 14-válcový hvězdicový motor Micubiši Kinsei 43
- Výkon pohonné jednotky: 740 kW (1 000 k)
Výkony
- Maximální rychlost: 362 km/h
- Bojový dolet: 4 600 km
- Přeletový dolet: 7 000 km
- Vytrvalost: 20 hod
- Dostup: 6 000 m
- Stoupavost: 3,3 m/s
Specifikace (H6K5)
Technické údaje
- Posádka: 9
- Délka: 25,65 m
- Rozpětí: 40,00 m
- Výška: 9,27 m
- Plocha křídel: 170 m²
- Prázdná hmotnost: 12 360 kg
- Plná hmotnost: 17 500 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 22 970 kg
- Pohonná jednotka: 4x 14-válcový hvězdicový motor Micubiši Kinsei 53
- Výkon pohonné jednotky: 960 kW (1 300 k)
Výkony
- Maximální rychlost: 385 km/h
- Bojový dolet: 4 940 km
- Přeletový dolet: 6 770 km
- Vytrvalost: 26 hod
- Dostup: 9 570 m
- Stoupavost: 6,2 m/s
Výzbroj
- 1× kanón Typ 99 ráže 20 mm
- 4× kulomet Typ 92 ráže 7,7 mm
- 2× torpédo po 800 kg nebo 1 000 kg bomb či hlubinných náloží
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |