Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Karoteny
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 13. 7. 2010, 22:59
Karoteny jsou pomocná fotosyntetická barviva. Nacházejí se v buněčné membráně a jsou lipofilní, tzn. že se rozpouštějí v tucích (tzv. lipochromy). Tyto karotenoidy fungují v buňce, ať už jde o řasu, nebo o vyšší rostlinu, jako jakési sluneční brýle, aby nedošlo k poškození buňky i DNA slunečními paprsky, které v sobě skýtají obrovskou energii. Z toho vyplývá, že když Slunce začne vycházet, tak množství karotenoidů v buňce je malé, a naopak je velké množství chlorofylu, a když má Slunce nejvyšší intenzitu tak se buňka brání tím, že zvýší množství karotenoidů a sníží množství chlorofylu. Za zmínku stojí to, že „světlo“ sbírají pomocí sběrných antén, které mohou natáčet libovolně podle intenzity světla.
Zachycenou energii předávají karoteny na fotosystému II chlorofylům, které ji využívají k excitaci elektronů v primární fázi fotosyntézy. Karoteny tedy kromě ochrany buňky před nadměrným ozářením také zvyšují spektrum vlnových délek, na kterých je fotosystém schopen absorbovat, a mají tedy též fotosyntetickoufunkci.
Biosyntéza
 dimetylallylpyrofosfát, pětiuhlíkatý meziprodukt syntézy karotenu |
 geranylpyrofosfát, desetiuhlíkatý meziprodukt syntézy karotenu |
 geranylgeranylpyrofosfát, dvacetiuhlíkatý meziprodukt syntézy karotenu |
 vznik karotenu z geranylgeranylpyrofosfátu (první část) |
 vznik karotenu z geranylgeranylpyrofosfátu (druhá část) |
Biosyntéza karotenů vychází z 3-fosfoglyceraldehydu, který s pyruvátem tvoří pětiuhlíkatý dimetyllallylpyrofosfát. Spojením dvou dimetyllallylpyrofosfátů vznikne desetiuhlíkatý geranylpyrofosfát. Spojením dvou geranylpyrofosfátů vzniká dvacetiuhlíkatý geranylgeranylpyrofosfát, který se dále přeměňuje v lykopen. Lykopen je už schopný absorbovat světlo. Z lykopenu pak vzniká buď alfa-karoten, který se dále přeměňuje na lutein, nebo beta-karoten. Beta-karoten je schopen xantofylového cyklu.[1]
Reference
- ↑ Stanislav Procházka a kol.. Fyziologie rostlin. Praha : Academia, 1998. ISBN 80-200-0586-2. s. 484. (česky)
Literatura
- Voet D., Voetová J.: Biochemie, 1. české vydání, Victoria Publishing, Praha 1995. ISBN 80-85605-44-9
- Karlson P.: Základy biochemie, Academia, Praha 1965.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |