Věta o kritické přímce
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | '''Věta o kritické přímce''' je [[matematická věta]] tvrdící, že jisté nenulové procento netriviálních nul [[Riemannova zeta funkce|Riemannovy zeta funkce]] leží na [[kritická přímka|kritické přímce]] ''Re(s) = 1/2''. | |
+ | == Základní pojmy == | ||
+ | {{Podrobně|Riemannova funkce zeta|Riemannova hypotéza}} | ||
+ | [[Riemannova zeta-funkce]] vznikne [[holomorfní funkce|holomorfním]] rozšířením [[funkce (matematika)|funkce]] <math>\zeta(s) = | ||
+ | \sum_{n=1}^\infty \frac{1}{n^s}</math> na celou [[komplexní rovina|komplexní rovinu]] s výjimkou bodu ''s = 1''. Takto definovaná funkce nabývá nulové hodnoty v každém záporném [[Sudá a lichá čísla|sudém čísle]]. Tato čísla se nazývají ''triviální nuly'' Riemannovy zeta-funkce. Ostatní body, v nichž je funkce nulová, se nazývají ''netriviální nuly''. Podle [[Riemannova hypotéza|Riemannovy hypotézy]] mají všechny netriviální nuly zeta-funkce [[reálná část komplexního čísla|reálnou část]] rovnou 1/2, tj. leží na přímce {''s | Re(s) = 1/2''} v komplexní rovině. Tato přímka se nazývá ''kritická přímka''. | ||
+ | |||
+ | == Historie == | ||
+ | První verzi věty o kritické přímce (pro jisté malé procento) dokázal [[Atle Selberg]], čímž značně vylepšil do té doby nejsilnější známý výsledek [[Godfrey Harold Hardy|Hardyho]] a [[John Edensor Littlewood|Littlewooda]], podle kterých leží na kritické přímce nekonečně mnoho netriviálních nul. | ||
+ | |||
+ | [[Norman Levinson]] vylepšil odhad ve větě na jednu třetinu nul,<ref>Levinson, N., ''More than one-third of the zeros of Riemann's zeta function are on σ = 1/2'', Adv. in Math. 13 (1974), 383-436</ref> a [[Conrey]] na dvě pětiny.<ref>Conrey, J. B., ''More than two fifths of the zeros of the Riemann zeta function are on the critical line'', J. reine angew. Math. 399 (1989), 1-16</ref> | ||
+ | |||
+ | == Vztah k Riemannově hypotéze == | ||
+ | {{Viz též|Riemannova hypotéza}} | ||
+ | Větu o kritické přímce lze považovat za částečné (slabé) řešení [[Riemannova hypotéza|Riemannovy hypotézy]]. Důsledkem [[Riemannova hypotéza|Riemannovy hypotézy]] je, že skutečná hodnota se rovná 1. Ovšem opačná implikace neplatí – tvrzení, že skoro všechny netriviální nuly leží na kritické přímce pro důkaz Riemannovy hypotézy, nestačí. | ||
+ | |||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | * {{MathWorld|id=RiemannHypothesis}} | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Matematické věty a důkazy]] | [[Kategorie:Matematické věty a důkazy]] | ||
[[Kategorie:Komplexní analýza]] | [[Kategorie:Komplexní analýza]] | ||
[[Kategorie:Teorie čísel]] | [[Kategorie:Teorie čísel]] |
Verze z 1. 3. 2014, 20:33
Věta o kritické přímce je matematická věta tvrdící, že jisté nenulové procento netriviálních nul Riemannovy zeta funkce leží na kritické přímce Re(s) = 1/2.
Obsah |
Základní pojmy
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Riemannova funkce zeta
Riemannova zeta-funkce vznikne holomorfním rozšířením funkce <math>\zeta(s) = \sum_{n=1}^\infty \frac{1}{n^s}</math> na celou komplexní rovinu s výjimkou bodu s = 1. Takto definovaná funkce nabývá nulové hodnoty v každém záporném sudém čísle. Tato čísla se nazývají triviální nuly Riemannovy zeta-funkce. Ostatní body, v nichž je funkce nulová, se nazývají netriviální nuly. Podle Riemannovy hypotézy mají všechny netriviální nuly zeta-funkce reálnou část rovnou 1/2, tj. leží na přímce {s | Re(s) = 1/2} v komplexní rovině. Tato přímka se nazývá kritická přímka.
Historie
První verzi věty o kritické přímce (pro jisté malé procento) dokázal Atle Selberg, čímž značně vylepšil do té doby nejsilnější známý výsledek Hardyho a Littlewooda, podle kterých leží na kritické přímce nekonečně mnoho netriviálních nul.
Norman Levinson vylepšil odhad ve větě na jednu třetinu nul,[1] a Conrey na dvě pětiny.[2]
Vztah k Riemannově hypotéze
Větu o kritické přímce lze považovat za částečné (slabé) řešení Riemannovy hypotézy. Důsledkem Riemannovy hypotézy je, že skutečná hodnota se rovná 1. Ovšem opačná implikace neplatí – tvrzení, že skoro všechny netriviální nuly leží na kritické přímce pro důkaz Riemannovy hypotézy, nestačí.
Reference
- ↑ Levinson, N., More than one-third of the zeros of Riemann's zeta function are on σ = 1/2, Adv. in Math. 13 (1974), 383-436
- ↑ Conrey, J. B., More than two fifths of the zeros of the Riemann zeta function are on the critical line, J. reine angew. Math. 399 (1989), 1-16
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |