Frazém
Z Multimediaexpo.cz
(Frazém neboli frazeologismus je ustálené spojení slovních tvarů slov s vlastním významem.) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 13. 3. 2014, 13:07
Frazém neboli frazeologismus je ustálené spojení slovních tvarů slov s vlastním významem. Jedná se například o sousloví, rčení, pořekadlo, přirovnání či přísloví apod. Frazeologizmy většinou výrazně posunují původní význam slov směrem ke zcela jinému smyslu sdělení.
Obsah |
Idiom
Idiom (nebo idiomatické spojení) se chápe v poslední době jako synonymum k výrazu frazém s tím, že označení frazém zdůrazňuje formální (morfosyntaktickou) a idiom sémantickou (významovou) stránku téhož výrazu. Starší definice idiomu je výraz, jehož smysl není odvoditelný z jeho částí.
Příklady:
- chytat lelky - lenošit
- mít nakoupíno / mít (v)opici, draka, jak z praku (aj.) - být opilý
- mor. čučet jak tele na nový vrata - dívat se vyjeveně
- pěšky jako za vozem - nastejno
- dostat čočku – dostat vynadáno/namláceno
- dělat Zagorku – vymlouvat se/dělat drahoty
- oxidovat – obtěžovat
Frazeologie
Frazeologie je soubor všech frazeologizmů daného jazyka; také se jedná o nauku, která frazeologizmy daného jazyka zkoumá.
Frazeologická homonymie
Některé frazeologismy mohou vytvářet frazeologickou homonymii, tedy dvojznačnost, resp. nejednoznačnost sdělení. V takovém případě je vždy nutno podle celkového kontextu sdělení (věty) usuzovat na to, zdali se jedná o přímý (původní) význam sousloví, anebo se jedná o jeho přenesený smysl, tedy že se jedná o skutečný frazeologizmus.
Příkladem frazeologické homonymie může být např. sousloví „lízat si rány“ – může vyjadřovat jak doslovný význam sdělení („kocour si líže rány, které mu způsobil sousedův pes“), tak o frazeologizmus popisující např. náladu sportovního týmu po těžké porážce.
Profesní frazeologie
V mnoha oborech se vyvinuly profesní hantýrky, které obsahují velké množství specializovaných frazeologizmů, které mohou být mimo kontext daného oboru nesrozumitelné.
Odkazy
Reference
Literatura
- Čermák F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : přirovnání. Praha: Academia, 1983 – 492 s., upr. vyd. Leda 2009.
- Červená V. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : výrazy neslovesné. Praha: Academia, 1988 – 511 s., upr. vyd. Leda 2009.
- Čermák F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : Výrazy slovesné I./II. Praha: Academia, 1994 – 757 a 634 s. ISBN 80-200-0347-9, upr. vyd. Leda 2009. (původní verze jsou dostupné také on-line v databázi DEBDict)
- Čermák, F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 : Výrazy větné. Leda : 2009.
- Čelakovský, František, Ladislav. Mudrosloví národu slovanského ve příslovích: připojena je též sbírka prostonárodních českých pořekadel. Praha: Lika klub, 2000. 80-86069-04-4.
- Jindřich Pokorný, Bedřich Fučík, Zakopaný pes.
- Zaorálek, Jaroslav. Lidová rčení. Praha : Academia, 2000 (reprint). 80-200-0824-1, Praha : ČS a Levné knihy 2009 (reprint 1. vydání z roku 1947).
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |