Ještěrka zelená

Z Multimediaexpo.cz

---

Verze z 12. 9. 2011, 19:15

Ještěrka zelená (Lacerta viridis, Laurenti, 1768) je největší ze čtyř druhů ještěrek České republiky, dorůstá délky až 40 cm. Její výskyt je omezen na nejteplejší oblasti země. V Česku je chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.^[1]

Obsah 1 Popis 2 Taxonomie 3 Výskyt 3.1 Výskyt v České republice 4 Prostředí 5 Zdroje

Popis

Dospělí jedinci jsou převážně zeleně zbarvení, samci mají v době rozmnožování tyrkysově zbarvené hrdlo. Mladí jedinci mohou být světle hnědí. Samice jsou zbarveny odlišně (pohlavní dimorfismus) – jsou hnědavé až zelené, s tmavšími skvrnkami podél dvou žlutavých podélných pruhů po stranách hřbetu. Břicho mají bělavé.^[2]

Taxonomie

Nové výzkumy ukázaly, že ještěrka zelená v dřívějším pojetí je tvořena dvěma biologickými druhy. Jedinci z areálu v jihozápadní Evropě patří ke druhu Lacerta bilineata, hybridní zóna mezi oběma druhy leží v severovýchodní Itálii a přilehlé části Slovinska. Populace z chorvatského ostrova Cres jsou reliktní populací L. bilineata. Plodnost kříženců je redukovaná.^[3]

Výskyt

Je rozšířená v jihovýchodní Evropě od severozápadní Itálie a Rakouska přes jižní Ukrajinu a černomořské pobřeží Turecka po Kaspické moře. Tři izolované populace žijí v povodí Labe v Braniborsku (Německo).^[4]

Výskyt v České republice

Ještěrka zelená je teplomilný druh, který se vyskytuje v České republice ve dvou samostatných areálech, oddělených Českomoravskou vysočinou:^[5]

• střední Čechy – reliktní populace rozdělená do tří subpopulací (dolní Polabí, Poohří a povodí Vltavy, Berounky a Sázavy)
• jižní Morava – výběžek souvislého areálu v jihovýchodní Evropě, pozorována na Přírodní památce "Šidlovy skalky", k.ú. Olbramovice u Mor.Krumlova, Podyjí (v hojném počtu na Šobesu)

Obě populace spolu podle genetických výzkumů souvisely, k jejich izolaci došlo teprve nedávno.^[6]

Prostředí

Dává přednost prostředím lesostepního charakteru – obývá suché, výslunné křovinaté stráně, okraje teplých lesů, zaříznutá údolí řek s členitým reliéfem. Vyskytuje se také v krajině přetvořené člověkem, jako jsou železniční a silniční náspy, vinice, opuštěné lomy, zanedbané zahrady a sady atd.^[2]

Zdroje

1. ↑ Vyhláška č. 175/2006 Sb.
2. ↑ ^{2,0 2,1} Vlašín M., Mikátová B., 2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ZO ČSOP Veronica Brno. ISBN 978-80-254-1344-9
3. ↑ Joger U., Fritz U., Guicking D., Kalyabina-Hauf S., Nagy Z. T., Wink M., 2007: Phylogeography of western Palaearctic reptiles – Spatial and temporal speciation patterns. Zoologischer Anzeiger 246: 293-313.
4. ↑ Böhme M. U., Schneeweiss N., Fritz U., Schlegel M., Berendonk T. U., 2007: Small edge populations at risk: genetic diversity of the green lizard (Lacerta viridis viridis) in Germany and implications for conservation management. Conservation Genetics 8: 555-563.
5. ↑ Šandera M. (2008): Mapa rozšíření Lacerta viridis v ČR. BioLib
6. ↑ Böhme M., Moravec J., 2005: Genetic status of Lacerta viridis populations in the Czech Republic. SEH, Bonn, 2005. Poster

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Lacerta viridis

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii