Bitva o Halič

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 17. 11. 2014, 13:21

Mapa východní fronty - srpen 1914

Bitva o Halič byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za první světové války ve dnech 26. srpna až 11. září 1914 v Haliči.

Obsah

1 Související události
2 Vojenské operace
3 Následky bitvy
4 Literatura

Související události

Když vypukla 1. světová válka, spojenci Ruska Anglie a Francie neočekávali, že ruská armáda bude tak brzy zmobilizovaná a zahájí svou bojovou činnost. Carská armáda však vyrazila do pole i přesto, že neměla plné stavy a že jí scházela bojová technika. V srpnu 1914 došlo na severní straně fronty ve Východním Prusku k bitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáli Rusové proti rakousko-uherským jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna proběhla bitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.

Vojenské operace

Ruští kozáci - pohlednice

Dne 26. srpna došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o Lvov. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do legií.

Následky bitvy

V bitvě o Halič utrpěla rakousko-uherská vojska velké ztráty, uvádí se 300 tisíc obětí. Ruská vojska zahájila postup do Karpat a odřízla pevnost Przemyśl, která byla obléhána až do března roku následujícího. Všeobecná ofenzíva ruských vojsk pokračovala i na střední části fronty. Do konce měsíce října se odehrávaly boje na Visle, kde ruská vojska porazila německou armádu, a vnikla do Slezska. Ruské jednotky se nacházely severovýchodně od českého území, což vyvolalo v českých zemích nadšení. V listopadu však byly další boje zastaveny a později se ukázalo, že se jednalo o nejzazší postup ruské armády v průběhu 1. světové války vůbec.

Literatura

Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984

První světová válka
Srbská kampaň • Bitva u Krašniku • Bitva u Tannenbergu • Bitva o Halič • První bitva na Marně • Bitva o Tangu • Bitva o Gallipoli • Bitva u Gorlice • Bitvy na Soči • Bitva u Verdunu • Bitva u Jutska • Brusilovova ofenzíva • Bitva na Sommě • Nivellova ofenzíva • Kerenského ofenzíva • Bitva u Zborova • Bitva u Caporetta • Bitva u Cambrai • Bitva u Bachmače • Ludendorffova ofenzíva • Třetí bitva na Aisně • Bitva u Lipjag • Bitva na Piavě • Druhá bitva na Marně • Bitva u Doss Alto • Bitva u Terronu

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Image:EasternFront1914a.jpg|thumb|Mapa východní fronty - srpen 1914]]
+[[Image:EasternFront1914a.jpg|thumb|220px|Mapa východní fronty - srpen 1914]]
 '''Bitva o Halič''' byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za [[první světová válka|první světové války]] ve dnech 26. srpna až 11. září [[1914]] v [[Halič]]i.
@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 ==Vojenské operace==
 [[Image:Russian Cossaks1914 Postcard.jpg|thumb|Ruští kozáci - pohlednice]]
-Dne [[26. srpna]] došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o [[Lvov]]. V ní ruské jednotky porazily [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do [[československé legie|legií]].
+Dne [[26. srpen|26. srpna]] došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o [[Lvov]]. V ní ruské jednotky porazily [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do [[československé legie|legií]].
 ==Následky bitvy==
@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{První světová válka}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Bitvy první světové války]]
 [[Kategorie:Bitvy českých dějin první světové války]]
 [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]