Kyšperk (Krupka)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 15. 12. 2014, 08:49

Kyšperk

Hrad Kyšperk, který se ve středověkých pramenech obvykle nazývá Geiersberg, případně Supí hora, byl postaven na ostrohu orientovaném severojižně a střeží cestu od Unčína k vrcholům Krušných hor. Byl od ní oddělen do skály vytesaným příkopem, přes který v minulosti jistě vedl most. Na druhé straně cesty, odděleně od hradu stávala osamocená okrouhlá věž. Hrad má protáhlý půdorys s vyvýšenou severní částí, v níž při severním okraji stál hradní palác. Z hradeb a bran dolního hradu nezbylo téměř nic, velká věž a hradní palác jsou v troskách. Nachází se v katastrálním území Unčín u Krupky, které patří k městu Krupka v okrese Teplice.

Historie

Přesné datum vzniku hradu není známo. První zpráva o hradu je z roku 1319, kdy se před Otou z Bergova řešil u Kyšperka spor Heřmana ze Šumburka a Boreše z Rýzmburka. Hrad postavil buď sám král Jan Lucemburský, nebo Ota z Bergova. Nejpravděpodobnější domněnka je, že Jan Lucemburský udělil hrad i s přilehlými vesnicemi Otovi v léno. Ten prodal Kyšperské panství pražskému biskupu Janovi IV. z Dražic. V majetku pražských biskupů (až na krátké výjimky) byl hrad až do roku 1418, kdy arcibiskup Konrád z Vechty zastavil hrad Kyšperk tehdejšímu purkrabímu Rýdkéřovi z Polenska. V roce 1426 se poblíž hradů Kyšperka a Krupky odehrála konečná fáze vítězné bitvy husitských vojsk u Ústí nad Labem pod vedením Prokopa Holého, kdy zde bylo pobito 300 urozených lužických a saských bojovníků. Z dalšího období se zachovaly zprávy o majiteli panství, husitském hejtmanu Jakoubku z Vřesovic. Jeden z jeho synů založil rod Kyšperských z Vřesovic. Po Jakoubkovi získali hrad Glacovi ze Starého dvora.^[1]. Hrad roku 1526 vyhořel a nebyl již od té doby obnoven.

Kyšperk

Podzemí hradu

Podzemí patří v současnosti k největším zajímavostem při návštěvě zříceniny hradu Kyšperk. Zachovalým klenutým vstupem pod hlavním palácem se dá vstoupit do dvou přízemních místností. Jedná se o dvě klenuté místnosti stavěné z lomového kamene, spojené krátkou chodbičkou. Na pravé straně druhé místnosti se pod klenbou nacházejí schody do sklepení místnosti pod podlahou místnosti přízemní. Po důkladnějším ohledání této spodní místnosti, se dá najít menší otvor při zemi, který dříve sloužil buď jako úniková chodba nebo jako odtokový kanál z hradu.

Kyšperk

Legenda o Kyšperku

Legenda vypráví o odvážném císařském purkrabí z 18. století, který se v noci vracel domů okolo Supí hory, ačkoliv byl upozorněn ať se tomuto místu v nočních hodinách pokud možno vyhne. Pod hradem se kůň purkrabího vzepjal a odmítl pokračovat v cestě, když ten v tu chvíli zahlédl mohutný hrad namísto zříceniny. Veden podivným mužíkem, který se před ním z nenadála objevil, dostal se purkrabí až na hrad, kde mu dva starci nabídli místo u stolu a nalili vína. Po chvíli společného stolování však starci začali vydávat tak bolestné vzdechy, až purkrabí dostal strach a bez rozloučení prchal z hradu. Když se ho u brány zeptal mužíček, zdali pak poděkoval starcům za pohoštění a shledal z odpovědi purkrabího, že se tak nestalo, zabědoval se slovy: ”Zas marná naděje! Zase dalších sto let čekání!” Purkrabí se ohlédl a když za sebou viděl jen smutné trosky hradu, zděsil se a šíleným tryskem ujížděl domů. V horečkách pak ulehl a do týdne jej pochovali.

Reference

1. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha : Olympia a.s., 1998. ISBN 27-005-98. Kapitola Kyšperk, s. 84.