Buzz Aldrin

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 11. 3. 2015, 21:46

Buzz Aldrin (1969)

Unikátní selfie Aldrina ve vesmíru, kousek od lodi Gemini 12 (1966)

Buzz Aldrin, rozený Edwin Eugene Aldrin, Jr., (* 20. ledna 1930, Montclair, New Jersey), je bývalý plukovník USAF, americký vojenský pilot a astronaut. Je druhým člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce.

Životopis

Kariéra v armádě

Vystudoval na Montclair High School a poté navštěvoval vojenskou akademii West Point, kterou v roce 1951 absolvoval jako třetí nejlepší ve třídě. V Korejské válce létal na strojích F-86 Sabre a připsal si dva sestřely letounů MiG-15. Poté, co opustil Koreu, působil jako instruktor na základně Nellis v Nevadě. Působil také na U. S. Air Force Academy a následně se přesunul do Německa, kde na základně Bitburg létal na strojích F-100 Super Sabre. Aldrin armádu opustil, aby mohl studovat na MITu (Massachusetts Institute of Technology), kde získal v roce 1963 doktorát z astronautiky. Po ukončení studií se opět vrátil k armádě, přičemž ji opustil v roce 1972 po 21 letech služby.

Působení u NASA

Buzz Aldrin na povrchu Měsíce

V říjnu 1963 byl Aldrin vybrán do třetí skupiny astronautů. Jeho seriózní a intelektuální přístup byl při plánování misí Gemini neocenitelný, ale Aldrin nebyl vybrán do žádné z posádek. Až po tragické smrti hlavní posádky Gemini 9 se ze záložní posádky stala hlavní a do nové záložní posádky byl vybrán Aldrin. Do vesmíru se poprvé dostal jako člen posádky Gemini 12, poslední mise projektu Gemini. V roce 1969 se účastnil jako pilot lunárního modulu mise Apollo 11 a stanul, po Neilu Armstrongovi, jako druhý člověk na povrchu Měsíce.

Lety do vesmíru

• Gemini 12 (11. listopad 1966 – 15. listopad 1966)
• Apollo 11 (16. červenec 1969 – 24. červenec 1969)

Odchod do civilu

Poté se už nezúčastnil žádné další vesmírné mise a vrátil se zpět k letectvu, kde působil na manažerském postu. Jeho kariéře ovšem škodily jeho osobní problémy. V své autobiografii Return to Earth přiznává, že po odchodu od NASA trpěl depresemi a alkoholismem. Armádu opustil v roce 1972 a začal působit v soukromém sektoru, například dělal reklamy automobilce Volkswagen.

V roce 2002 ho prezident George W. Bush jmenoval do Prezidentské komise pro budoucnost leteckokosmického průmyslu Spojených Států (Presidential Commission on the Future of the United States Aerospace Industry) [1].

V současnosti působí v Národní vesmírné společnosti (National Space Society) [2]. Je majitelem společnosti Starcraft Enterprises.

Rodinné poměry

Počátkem 80. let 20. stol. si oficiálně změnil křestní jméno na „Buzz“, které bylo původně jeho přezdívkou z dětských dob a které vzniklo zkrácením z nesprávné výslovnosti „buzzer“ slova „brother“ (tj. „bratr“, výslovnost „braze“), jak je vyslovovala jeho sestra.

Je od února 1988 potřetí ženatý a to s Lois Driggs roz. Cannonovou. Jejich společná rodina má šest dospělých dětí a jednoho vnuka. Předchozí manželství s Joan roz. Archerovou a Beverly roz. Van Zileovou skončily rozvodem.

Zajímavosti

Na Aldrinovu počest byl v roce 1970 jeden z kráterů poblíž místa přistání Apolla 11 (selenografické souřadnice 1,4° s. š., 22,1° v. d., průměr 3 km) pojmenován jeho jménem. Jeho příjmení nese také planetka (6470) Aldrin, kterou objevil v roce 1982 na observatoři na Kleti Antonín Mrkos.

Namluvil sám sebe pro epizodu seriálu Simpsonovi „Deep Space Homer“, kde spolu s Homerem Simpsonem a fiktivním astronautem Racem Banyonem letí do vesmíru.

Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Externí odkazy

• Oficiální stránky Buzze Aldrina (anglicky)
• Oficiální životopis na stránkách NASA (anglicky)