Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Kostel Panny Marie pod řetězem
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg|thumb|230px|Kostel Panny Marie pod řetězem]] | [[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg|thumb|230px|Kostel Panny Marie pod řetězem]] | ||
| - | '''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu)<ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref> je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie | + | '''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu)<ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref> je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936 | | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936 | ||
| datum přístupu = 2011-02-13 | | datum přístupu = 2011-02-13 | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura|románskou]] [[Bazilika|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupského dvora]]. | Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura|románskou]] [[Bazilika|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupského dvora]]. | ||
| - | Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v | + | Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v první polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených [[Řád templářů|templářů]]. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský [[portikus]] a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503. |
Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně [[Baroko|barokní]] obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna [[Novogotika|novogotická]] vrchní část portiku (zábradlí s [[fiála]]mi, [[cimbuří]]). | Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně [[Baroko|barokní]] obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna [[Novogotika|novogotická]] vrchní část portiku (zábradlí s [[fiála]]mi, [[cimbuří]]). | ||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
Na západní straně do [[Maltézské náměstí|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu. | Na západní straně do [[Maltézské náměstí|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu. | ||
| - | Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a [[Kruchta|kruchtou]] v západní části. Hlavní oltář je vrcholně [[baroko|barokní]] s obrazem [[Karel Škréta|Karla Škréty]] zobrazující ''[[Madona|madonu]] žehnající johanitům v | + | Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a [[Kruchta|kruchtou]] v západní části. Hlavní oltář je vrcholně [[baroko|barokní]] s obrazem [[Karel Škréta|Karla Škréty]] zobrazující ''[[Madona|madonu]] žehnající johanitům v bitvě u Lepanta'', který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] je obraz ''Kristova křtu'' od [[Antonín Stevens|Antonína Stevense]], obraz ''Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi'' od [[Jan Jiří Heinsch|jana Jiřího Heinsche]], z řezbářských prací to jsou [[kazatelna]] s [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] [[církevní otcové|církevních otců]] a johanitů dobývajících [[Jeruzalém]] či vyřezávané raně barokní lavice. |
V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží: | V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží: | ||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
* reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, [[slivenec]]ký [[mramor]] | * reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, [[slivenec]]ký [[mramor]] | ||
* reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), [[komorník]]a Rudolfa II. a stavitele [[Palác Metychů z Čečova|nedalekého paláce]], [[slivenec]]ký [[mramor]] | * reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), [[komorník]]a Rudolfa II. a stavitele [[Palác Metychů z Čečova|nedalekého paláce]], [[slivenec]]ký [[mramor]] | ||
| - | * pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý [[Carrara|cararrský]] [[mramor]] | + | * pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý [[Carrara|cararrský]] [[mramor]] |
== Literatura == | == Literatura == | ||
Aktuální verze z 28. 11. 2015, 18:06
Kostel Panny Marie pod řetězem (konce mosta zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu)[1] je torzo nedokončeného středověkého maltézského chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného kněžiště. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Obsah |
Historie
Johanitská (maltézská) komenda na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora.
Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v první polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených templářů. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.
Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna novogotická vrchní část portiku (zábradlí s fiálami, cimbuří).
Popis
Na západní straně do Maltézského náměstí je kamenná gotická fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je portikus. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do barokně upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami kněžiště původně zamýšleného gotického chrámu.
Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a kruchtou v západní části. Hlavní oltář je vrcholně barokní s obrazem Karla Škréty zobrazující madonu žehnající johanitům v bitvě u Lepanta, který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli Jana Křtitele je obraz Kristova křtu od Antonína Stevense, obraz Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi od jana Jiřího Heinsche, z řezbářských prací to jsou kazatelna s reliéfy církevních otců a johanitů dobývajících Jeruzalém či vyřezávané raně barokní lavice.
V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:
- pískovcový náhrobník maltézského právníka G. E. Wiederhallera (zemřel 1690) s reliéfem Vzkříšení
- reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, slivenecký mramor
- reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), komorníka Rudolfa II. a stavitele nedalekého paláce, slivenecký mramor
- pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý cararrský mramor
Literatura
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 68-75.
- VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 457-461.
- POCHE, Emanuel, et al. Praha středověká: čtvero knih o Praze: architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo.. Praha : Panorama, 1983. S. 100,102,279.
Velká Galerie
Souřadnice
Reference
- ↑ http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html
- ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2011-02-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Kostel Panny Marie na stránkách řádu maltézských rytířů
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |