Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Ratibořice (Česká Skalice)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ratibořice | position=right |lat_deg=50 |lat_min=25 |lat_sec=2 |lon_deg=16 |lon_min=3 |lon_sec=8|float=center | caption= }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ratibořice | position=right |lat_deg=50 |lat_min=25 |lat_sec=2 |lon_deg=16 |lon_min=3 |lon_sec=8|float=center | caption= }} | ||
| web = | | web = | ||
- | }} | + | }}'''Ratibořice''' je místní část [[město|města]] [[Česká Skalice]]. Leží v [[údolí Úpy]] a je známá zejména díky [[spisovatel|spisovatelce]] [[Božena Němcová|Boženě Němcové]], která zde prožila své dětství. To ovlivnilo její budoucí tvorbu a její nejznámější dílo, [[Babička]], je místem zasazeno právě do Ratibořic. Zdejší zámek, Staré bělidlo či Ludrův mlýn jsou zejména v létě častým cílem turistů. Při [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] žilo v Ratibořicích v 8 domech 22 stálých obyvatel. |
- | '''Ratibořice''' je místní část [[město|města]] [[Česká Skalice]]. Leží v [[údolí Úpy]] a je známá zejména díky [[spisovatel|spisovatelce]] [[Božena Němcová|Boženě Němcové]], která zde prožila své dětství. To ovlivnilo její budoucí tvorbu a její nejznámější dílo, [[Babička]], je místem zasazeno právě do Ratibořic. Zdejší zámek, Staré bělidlo či Ludrův mlýn jsou zejména v létě častým cílem turistů. Při [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] žilo v Ratibořicích v 8 domech 22 stálých obyvatel. | + | |
== Památky == | == Památky == | ||
První zmínky o Ratibořicích jsou již z konce 14. století, kdy zde stávala tvrz Vaňka ze Žampachu. Od r. 1582 byla | První zmínky o Ratibořicích jsou již z konce 14. století, kdy zde stávala tvrz Vaňka ze Žampachu. Od r. 1582 byla | ||
tvrz spolu s panstvím přípojena k panství náchodskému a s ním se Ratibořice roku 1634 dostaly do majetku rodu [[Piccolomini]]. | tvrz spolu s panstvím přípojena k panství náchodskému a s ním se Ratibořice roku 1634 dostaly do majetku rodu [[Piccolomini]]. | ||
- | Zájem Piccolominiů se soustředil na [[Náchod (zámek)|náchodský zámek]] a teprve Vavřinec | + | Zájem Piccolominiů se soustředil na [[Náchod (zámek)|náchodský zámek]] a teprve Vavřinec Piccolomini dal v letech 1702–1712 postavit barokní zámeček s kaplí a přízemním lokajským křídlem. Zámek měl po dokončení v zásadě stejnou podobu i vnitřní rozvrh, jako má dnes, a to včetně střešního altánu. Na začátku 19. století zdědila náchodské panství Kateřina Vilemína Zaháňská, která |
- | si zámek oblíbila a zvolila si jej za letní sídlo, zatímco zimní měsíce trávila ve Vídni. V letech | + | si zámek oblíbila a zvolila si jej za letní sídlo, zatímco zimní měsíce trávila ve Vídni. V letech 1825–1826 si nechala barokní zámek upravit v duchu pozdního empíru. Interiéry byly nově vyřešeny, vytapetovány a přepychově vybaveny. V přízemí zámku byla zřízena bohatá knihovna, kam měla v dívčím věku přístup také Barunka Panklová. Zámek sloužil pouze potřebám panstva. Pro četné hosty z diplomatických, uměleckých i vědeckých kruhů bylo postaveno samostatné stavení, tzv. Kavalierhaus, spolu s rozlehlými stájemi a seníkem. Úpravy se však neomezovaly pouze na zámek. Celé údolí od [[Česká Skalice | České Skalice]] po [[Rýzmburk (Žernov)|Rýzmburk]] bylo v duchu osvícenského romantismu přeměněno v malebný krajinný park se vzácnými dřevinami, jezírkem a loveckým zámečkem. Podoba krajiny a jednotlivých objektů se nezměnila ani za dalších vlastníků, kterými byl rod [[Schaumburg-Lippe]]. Adaptace v roce 1862 se omezila spíše na interiérové úpravy a nástavbu prvního patra lokajského křídla. |
Obrázky v galerii jsou řazeny ve směru procházky Ratibořicemi od [[kostel Nanebevzetí P. Marie (Český Skalice)|kostela Nanebevzetí P. Marie]] v [[Česká Skalice | České Skalici]]. Nejprve projdeme vilovou čtvrtí k Úpě a po jejím břehu jdeme parkem až k Viktorčinu splavu, případně až na Rýzmburk. Kavalierhaus stojí v blízkosti zámku, ale mimo zámecký park, při příjezdové silnici z České Skalice do Ratibřic. Byt Panklů byl vždy v přízemí velké hospodářské budovy za skleníkem. Byly to jen dvě nevelké místnosti a chodba. Ještě za Piccolominiů byl pro Panklovy postaven domek na levém břehu Úpy (při pohledu od mlýna za řekou ve stráni), ale tento domek nikdy neobývali. Stejně tak nikdy neobývali Staré bělidlo. To je jen roztomilá fabulace Boženy Němcové. V domku bydlel hrázný, který reguloval množství vody na mlýn. Ještě dnes je nedaleko bělidla směrem k Viktorčinu splavu stavidlo, kterým se reguluje množství vody na mlýn; nadbytečná voda se odpouští zpět do Úpy. Bělidlo skutečně fungovalo jako bělidlo. Prádelna, či spíše bělírna, byla v onom vyšším domě stojícím vedle Starého bělidla. Horní žaluziová okna v patře jsou od sušárny. Mandl u Ludrova mlýna je novější stavba. Mechanický mandl byl poháněn vodním kolem jako mlýn, vodou ze stejného náhonu. Koryto náhonu je těsně před mlýnek rozdvojeno. | Obrázky v galerii jsou řazeny ve směru procházky Ratibořicemi od [[kostel Nanebevzetí P. Marie (Český Skalice)|kostela Nanebevzetí P. Marie]] v [[Česká Skalice | České Skalici]]. Nejprve projdeme vilovou čtvrtí k Úpě a po jejím břehu jdeme parkem až k Viktorčinu splavu, případně až na Rýzmburk. Kavalierhaus stojí v blízkosti zámku, ale mimo zámecký park, při příjezdové silnici z České Skalice do Ratibřic. Byt Panklů byl vždy v přízemí velké hospodářské budovy za skleníkem. Byly to jen dvě nevelké místnosti a chodba. Ještě za Piccolominiů byl pro Panklovy postaven domek na levém břehu Úpy (při pohledu od mlýna za řekou ve stráni), ale tento domek nikdy neobývali. Stejně tak nikdy neobývali Staré bělidlo. To je jen roztomilá fabulace Boženy Němcové. V domku bydlel hrázný, který reguloval množství vody na mlýn. Ještě dnes je nedaleko bělidla směrem k Viktorčinu splavu stavidlo, kterým se reguluje množství vody na mlýn; nadbytečná voda se odpouští zpět do Úpy. Bělidlo skutečně fungovalo jako bělidlo. Prádelna, či spíše bělírna, byla v onom vyšším domě stojícím vedle Starého bělidla. Horní žaluziová okna v patře jsou od sušárny. Mandl u Ludrova mlýna je novější stavba. Mechanický mandl byl poháněn vodním kolem jako mlýn, vodou ze stejného náhonu. Koryto náhonu je těsně před mlýnek rozdvojeno. | ||
<gallery> | <gallery> | ||
- | + | File:Ratiborice_castel3.jpg | lovecký zámeček | |
- | + | File:Ratibořice castle whole.JPG | zámek ; hlavní průčelí a lokajské křídlo | |
- | + | File:Ratiborice castel4.jpg | zámek lokajské křídlo | |
- | + | File:Ratiborice - Kavalierhaus.jpg | Kavalierhaus ; stav v březnu 2007 | |
- | + | File:Ratiborice - greenhouse.jpg | skleník | |
- | + | File:Ratiborice - the Pankls apartment.jpg | byt Panklů ; stav v březnu 2007 | |
- | + | File:Ratiborice - mill.jpg | Ludrův mlýn | |
- | + | File:Ratiborice - mangle.jpg | mandl | |
- | + | File:Ratiborice - statue of Saint Mary.jpg | socha Panny Marie ; socha je z roku 1797 a nechal ji postavit mlynář Luder | |
- | + | File:Sousoší Babičky v Ratibořicích.jpg| sousoší Babičky od [[Otto Gutfreund|Otty Gutfreunda]] | |
- | + | File:Ratiborice - Stare belidlo.jpg | Staré bělidlo | |
- | + | File:Ratiborice - sluice.jpg | Viktorčin splav | |
</gallery> | </gallery> | ||
== Související články == | == Související články == | ||
Řádka 47: | Řádka 46: | ||
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR] | * [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR] | ||
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů] | * [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů] | ||
- | {{commonscat|Ratibořice (Česká Skalice)}} | + | |
- | + | ||
- | + | {{commonscat|Ratibořice (Česká Skalice)}}{{Město Česká Skalice}}{{Článek z Wikipedie}} | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Náchod]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Náchod]] |
Aktuální verze z 13. 2. 2016, 23:45
Ratibořice je místní část města Česká Skalice. Leží v údolí Úpy a je známá zejména díky spisovatelce Boženě Němcové, která zde prožila své dětství. To ovlivnilo její budoucí tvorbu a její nejznámější dílo, Babička, je místem zasazeno právě do Ratibořic. Zdejší zámek, Staré bělidlo či Ludrův mlýn jsou zejména v létě častým cílem turistů. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v Ratibořicích v 8 domech 22 stálých obyvatel.
Památky
První zmínky o Ratibořicích jsou již z konce 14. století, kdy zde stávala tvrz Vaňka ze Žampachu. Od r. 1582 byla tvrz spolu s panstvím přípojena k panství náchodskému a s ním se Ratibořice roku 1634 dostaly do majetku rodu Piccolomini. Zájem Piccolominiů se soustředil na náchodský zámek a teprve Vavřinec Piccolomini dal v letech 1702–1712 postavit barokní zámeček s kaplí a přízemním lokajským křídlem. Zámek měl po dokončení v zásadě stejnou podobu i vnitřní rozvrh, jako má dnes, a to včetně střešního altánu. Na začátku 19. století zdědila náchodské panství Kateřina Vilemína Zaháňská, která si zámek oblíbila a zvolila si jej za letní sídlo, zatímco zimní měsíce trávila ve Vídni. V letech 1825–1826 si nechala barokní zámek upravit v duchu pozdního empíru. Interiéry byly nově vyřešeny, vytapetovány a přepychově vybaveny. V přízemí zámku byla zřízena bohatá knihovna, kam měla v dívčím věku přístup také Barunka Panklová. Zámek sloužil pouze potřebám panstva. Pro četné hosty z diplomatických, uměleckých i vědeckých kruhů bylo postaveno samostatné stavení, tzv. Kavalierhaus, spolu s rozlehlými stájemi a seníkem. Úpravy se však neomezovaly pouze na zámek. Celé údolí od České Skalice po Rýzmburk bylo v duchu osvícenského romantismu přeměněno v malebný krajinný park se vzácnými dřevinami, jezírkem a loveckým zámečkem. Podoba krajiny a jednotlivých objektů se nezměnila ani za dalších vlastníků, kterými byl rod Schaumburg-Lippe. Adaptace v roce 1862 se omezila spíše na interiérové úpravy a nástavbu prvního patra lokajského křídla. Obrázky v galerii jsou řazeny ve směru procházky Ratibořicemi od kostela Nanebevzetí P. Marie v České Skalici. Nejprve projdeme vilovou čtvrtí k Úpě a po jejím břehu jdeme parkem až k Viktorčinu splavu, případně až na Rýzmburk. Kavalierhaus stojí v blízkosti zámku, ale mimo zámecký park, při příjezdové silnici z České Skalice do Ratibřic. Byt Panklů byl vždy v přízemí velké hospodářské budovy za skleníkem. Byly to jen dvě nevelké místnosti a chodba. Ještě za Piccolominiů byl pro Panklovy postaven domek na levém břehu Úpy (při pohledu od mlýna za řekou ve stráni), ale tento domek nikdy neobývali. Stejně tak nikdy neobývali Staré bělidlo. To je jen roztomilá fabulace Boženy Němcové. V domku bydlel hrázný, který reguloval množství vody na mlýn. Ještě dnes je nedaleko bělidla směrem k Viktorčinu splavu stavidlo, kterým se reguluje množství vody na mlýn; nadbytečná voda se odpouští zpět do Úpy. Bělidlo skutečně fungovalo jako bělidlo. Prádelna, či spíše bělírna, byla v onom vyšším domě stojícím vedle Starého bělidla. Horní žaluziová okna v patře jsou od sušárny. Mandl u Ludrova mlýna je novější stavba. Mechanický mandl byl poháněn vodním kolem jako mlýn, vodou ze stejného náhonu. Koryto náhonu je těsně před mlýnek rozdvojeno.
sousoší Babičky od Otty Gutfreunda |
Související články
Externí odkazy
- Ratibořice na serveru Pamětihodnosti.cz
- Územně identifikační registr ČR
- Aplikace adresy na MVCR
- Databáze statistických obvodů
|
Město Česká Skalice |
---|
Česká Skalice • Malá Skalice • Ratibořice • Spyta • Zájezd • Zlíč |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |