V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Číměř (okres Jindřichův Hradec)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Masivní vylepšení)
 
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ031
| NUTS3 = CZ031
| nad.výš = 519
| nad.výš = 519
-
}}
+
}}[[Soubor:Číměř - náves.JPG|thumb|230px|Náves v Číměři (2012)]]
-
 
+
[[Soubor:Číměř - hospoda.JPG|thumb|230px|Hospoda v Číměři (2012)]]
 +
[[Soubor:Číměř - obecní úřad.JPG|thumb|230px||Obecní úřad (2012)]]
Obec '''Číměř''' (dříve nazývaná Schamers/Čachomiřice)se nachází v okrese [[Okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]. Číměř leží na hlavní silnici Jindřichův Hradec - Nová Bystřice, v údolí Kostěnického potoka. Další silnice z Číměře vedou do Bělé, Sedla, Kunějova a Dobré Vody. Území patří do přírodního parku Česká Kanada, velmi málo dotčeného negativním působením ekonomiky.
Obec '''Číměř''' (dříve nazývaná Schamers/Čachomiřice)se nachází v okrese [[Okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]. Číměř leží na hlavní silnici Jindřichův Hradec - Nová Bystřice, v údolí Kostěnického potoka. Další silnice z Číměře vedou do Bělé, Sedla, Kunějova a Dobré Vody. Území patří do přírodního parku Česká Kanada, velmi málo dotčeného negativním působením ekonomiky.
Řádka 46: Řádka 47:
Nejstarší zmínky o osadě jsou z v poloviny 13. století, kdy patřila augustiánskému klášteru v Třeboni. V roce 1463 se dostala k jindřichohradeckému panství. Už podle nejstarších záznamů je Číměř uváděna jako městečko, které mělo právo pořádat trhy, obchodovat se solí a vínem, mělo robotní úlevy a mohlo používat znak. Za třicetileté války bylo vypáleno Švédy. Zásluhou Jáchyma Slavaty byla Číměř obnovena a v roce 1674 dokonce povýšena na město.
Nejstarší zmínky o osadě jsou z v poloviny 13. století, kdy patřila augustiánskému klášteru v Třeboni. V roce 1463 se dostala k jindřichohradeckému panství. Už podle nejstarších záznamů je Číměř uváděna jako městečko, které mělo právo pořádat trhy, obchodovat se solí a vínem, mělo robotní úlevy a mohlo používat znak. Za třicetileté války bylo vypáleno Švédy. Zásluhou Jáchyma Slavaty byla Číměř obnovena a v roce 1674 dokonce povýšena na město.
Po vymření pánů Slavatů z Chlumu na počátku 18. století se Číměř dostala k Černínům, novým  hradeckým pánům.  
Po vymření pánů Slavatů z Chlumu na počátku 18. století se Číměř dostala k Černínům, novým  hradeckým pánům.  
-
V 19. století byla Číměř významnou poštovní stanicí mezi Vídní a Prahou.
+
V 19. století byla Číměř významnou poštovní stanicí mezi Vídní a Prahou.
V roce 1870 žilo v Číměři 784 obyvatel, byla zde škola, k městečku patřily mlýny Kličkův a Traxlexmühle. V 19. století se velká část obyvatelstva zabývala výrobou plátna. Převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 vysídleno.
V roce 1870 žilo v Číměři 784 obyvatel, byla zde škola, k městečku patřily mlýny Kličkův a Traxlexmühle. V 19. století se velká část obyvatelstva zabývala výrobou plátna. Převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 vysídleno.
Řádka 62: Řádka 63:
* Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě
* Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě
-
== Fotogalerie ==
+
== Externí odkazy ==
-
<gallery>
+
-
File:Cimer.jpg|Kostel sv.Jiljí v Číměři
+
-
</gallery>
+
-
{{Commonscat|Číměř (Jindřichův Hradec District)}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Číměř (Jindřichův Hradec District)}}{{Obec Číměř (okres Jindřichův Hradec)}}{{Okres Jindřichův Hradec}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Okres Jindřichův Hradec}}
+
[[Kategorie:Vesnice okresu Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]

Aktuální verze z 14. 2. 2016, 00:22

Náves v Číměři (2012)
Hospoda v Číměři (2012)
Obecní úřad (2012)

Obec Číměř (dříve nazývaná Schamers/Čachomiřice)se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Číměř leží na hlavní silnici Jindřichův Hradec - Nová Bystřice, v údolí Kostěnického potoka. Další silnice z Číměře vedou do Bělé, Sedla, Kunějova a Dobré Vody. Území patří do přírodního parku Česká Kanada, velmi málo dotčeného negativním působením ekonomiky.

Obsah

Části obce

Historie

Nejstarší zmínky o osadě jsou z v poloviny 13. století, kdy patřila augustiánskému klášteru v Třeboni. V roce 1463 se dostala k jindřichohradeckému panství. Už podle nejstarších záznamů je Číměř uváděna jako městečko, které mělo právo pořádat trhy, obchodovat se solí a vínem, mělo robotní úlevy a mohlo používat znak. Za třicetileté války bylo vypáleno Švédy. Zásluhou Jáchyma Slavaty byla Číměř obnovena a v roce 1674 dokonce povýšena na město. Po vymření pánů Slavatů z Chlumu na počátku 18. století se Číměř dostala k Černínům, novým hradeckým pánům. V 19. století byla Číměř významnou poštovní stanicí mezi Vídní a Prahou. V roce 1870 žilo v Číměři 784 obyvatel, byla zde škola, k městečku patřily mlýny Kličkův a Traxlexmühle. V 19. století se velká část obyvatelstva zabývala výrobou plátna. Převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 vysídleno.

Současnost

V obci se nalézá několik restauračních zařízení a obchod se smíšeným zbožím. Místo je také napojeno na síť cyklistických stezek. Mezi Číměří a blízkou Dobrou Vodou je lokalizován lom, v němž stále probíhá těžba.V současné době místní bohatou historii připomíná iniciativa místních samospráv vedoucí k propagaci turismu, obcí je trasována turistická stezka věnovaná právě v minulosti rozkvétajícímu textilnímu průmyslu.

Zajímavosti

Dominantou městečka je věž chrámu sv. Jiljí ze 13.století, jenž se farním stal v roce 1857. Věž byla postavena při renesanční přestavbě kostelní lodi v roce 1616. Barokně byl přestavěn v druhé polovině 17. století. Na severní stěně kostela byla v roce 1998 připevněna mramorová deska se jmény deseti amerických vojáků, jejichž bombardér zde za druhé světové války svedl souboj s německými letadly. V parčíku před kostelem stojí pomník obětem první světové války. Zajímavostí pomníku jsou dva dělové náboje zabudované v jeho východní straně. Ostatní doplňky pomníku byly po roce 1945 odstraněny.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jiljí
  • Boží muka u silnice do Nové Bystřice
  • Barokní kašna
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Číměř (okres Jindřichův Hradec)
Obec Číměř

Bílá • Číměř • Dobrá Voda • Lhota • Nová Ves • Potočná • Sedlo

  Města a obce okresu Jindřichův Hradec  

Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8C%C3%ADm%C4%9B%C5%99_(okres_Jind%C5%99ich%C5%AFv_Hradec)“