Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2015/52
Z Multimediaexpo.cz
(+ Optimalizace) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Obrázků DNE“) |
||
Řádka 14: | Řádka 14: | ||
Po delším váhání se zúčastnil jako člen vyšetřovací komise zkoumání [[STS-51-L|katastrofy raketoplánu Chalenger]], kde nejen přispěl k objasnění jejích příčin, ale poukázal také na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu... | Po delším váhání se zúčastnil jako člen vyšetřovací komise zkoumání [[STS-51-L|katastrofy raketoplánu Chalenger]], kde nejen přispěl k objasnění jejích příčin, ale poukázal také na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu... | ||
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Obrázků DNE]]</noinclude> |
Verze z 28. 2. 2016, 14:33
Richard Feynman (* 11. května 1918, † 15. února 1988) patřil k největším a nejoriginálnějším fyzikům 20. století.
Měl mimořádné matematické nadání a miloval nejrůznější hlavolamy. Když mu bylo 12 let, vášnivě opravoval rádia.
Studoval Massachusettský technologický institut (MIT), doktorát složil na univerzitě v Princetonu. Během druhé světové války pracoval na vývoji jaderné bomby (Projekt Manhattan). Po skončení války pracoval krátce na Cornellově univerzitě a od roku 1951 až do své smrti působil v Kalifornském technickém institutu (Caltech).
V lednu 1949 šokoval své okolí, když předvedl úplně nový matematický model – kvantové elektrodynamiky. Jeho model umožňoval velmi složité výpočty procesů v elektromagnetickém poli, které dříve trvaly špičkovým fyzikům i celé měsíce, provést během jediného dne ! Navíc přitom ještě vymyslel vynikající grafickou pomůcku – Feynmannovy diagramy, která poskytuje alternativní náhled na chápání kvantové fyziky.
V roce 1965 mu proto byla, spolu se Julianem Schwingerem a Sin-Itiro Tomonagou, udělena Nobelova cena za fyziku ! Velmi významná byla rovněž jeho pedagogická činnost. Dodnes jsou vysoce ceněné a používané jeho sbírky přednášek a další knihy.
Kromě vědecké práce a pedagogické činnosti se Feynman stal známým i svými dalšími zájmy, které jsou popsány v několika knihách, které se staly velmi populárními. Přispěl k rozvoji galvanizačních technik, zabýval se změněnými stavy vědomí (patrně lucidní snění), molekulární biologií a luštěním mayských astronomických tabulek, ale v těchto oborech nic zásadního nepublikoval. Ve volném čase také maloval ženské akty a hrál na bonga (jednou se dokonce zúčastnil karnevalu v Rio de Janeiro jako hráč na bubínek).
Po delším váhání se zúčastnil jako člen vyšetřovací komise zkoumání katastrofy raketoplánu Chalenger, kde nejen přispěl k objasnění jejích příčin, ale poukázal také na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu...