Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Uganda
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Masivní vylepšení) |
||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| znak = [[Soubor:Coat of Arms of Uganda.jpg|100px]] | | znak = [[Soubor:Coat of Arms of Uganda.jpg|100px]] | ||
| článek o znaku = Znak Ugandy | | článek o znaku = Znak Ugandy | ||
| - | | mapa umístění = [[Soubor:Uganda (orthographic projection).png|290px]] | + | | mapa umístění = [[Soubor:Uganda (orthographic projection).png|290px]]<br />[[Soubor:Mapa Ugandy.png|290px|Mapa Ugandy]] |
| rozloha = 241 548 | | rozloha = 241 548 | ||
| rozlmisto = 81 | | rozlmisto = 81 | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| předvolba = 256 | | předvolba = 256 | ||
| čas = +2 | | čas = +2 | ||
| - | }} | + | }} |
'''Uganda''' je [[prezidentská republika]], nacházející se ve východní [[Afrika|Africe]], která hraničí s [[Keňa|Keňou]] na východě, se [[Súdán]]em na severu, s [[Demokratická republika Kongo|Demokratickou republikou Kongo]] na západě, se [[Rwanda|Rwandou]] na jihozápadě a s [[Tanzanie|Tanzanií]] na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]], kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 236 040 km² a žije tu 30 milionů lidí (2007). Název Ugandy je odvozen z názvu tradičního království [[Buganda]], jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města [[Kampala|Kampaly]]. | '''Uganda''' je [[prezidentská republika]], nacházející se ve východní [[Afrika|Africe]], která hraničí s [[Keňa|Keňou]] na východě, se [[Súdán]]em na severu, s [[Demokratická republika Kongo|Demokratickou republikou Kongo]] na západě, se [[Rwanda|Rwandou]] na jihozápadě a s [[Tanzanie|Tanzanií]] na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]], kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 236 040 km² a žije tu 30 milionů lidí (2007). Název Ugandy je odvozen z názvu tradičního království [[Buganda]], jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města [[Kampala|Kampaly]]. | ||
| Řádka 52: | Řádka 52: | ||
== Historický přehled == | == Historický přehled == | ||
| - | + | {{Hlavní článek|Dějiny Ugandy}} | |
| - | + | ||
O dějinách Ugandy před příchodem [[Arabové|Arabů]] a [[Evropa]]nů v polovině 19. století se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př.n.l. | O dějinách Ugandy před příchodem [[Arabové|Arabů]] a [[Evropa]]nů v polovině 19. století se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př.n.l. | ||
| Řádka 60: | Řádka 59: | ||
Buganda se roku 1888 dostala do správy [[Britská Východoafrická společnost|Britské Východoafrické společnosti]] a od roku 1894 byla [[Spojené království|britským]] [[protektorát]]em. [[30. červen|30. června]] 1896 byl protektorát rozšířen na Buňoro-Kitaru, Busogu, Nkore, Toro a další oblasti, a vzniká ''protektorát Uganda''. Roku [[1901]] se pak v jeho rámci Nkore a několik menších států sjednotilo do království [[Ankole]]. [[1. duben|1. dubna]] [[1902]] byly východní oblasti tehdejšího Ugandského protektorátu začleněny do pozdější [[Keňa|Keni]]. Hranice protektorátu doznaly během následujících let ještě několika změn. V červenci [[1906]] pak došlo v rámci Ugandy ke sjednocení busogských knížectví a vzniku útvaru dnes známého jako království [[Busoga]]. | Buganda se roku 1888 dostala do správy [[Britská Východoafrická společnost|Britské Východoafrické společnosti]] a od roku 1894 byla [[Spojené království|britským]] [[protektorát]]em. [[30. červen|30. června]] 1896 byl protektorát rozšířen na Buňoro-Kitaru, Busogu, Nkore, Toro a další oblasti, a vzniká ''protektorát Uganda''. Roku [[1901]] se pak v jeho rámci Nkore a několik menších států sjednotilo do království [[Ankole]]. [[1. duben|1. dubna]] [[1902]] byly východní oblasti tehdejšího Ugandského protektorátu začleněny do pozdější [[Keňa|Keni]]. Hranice protektorátu doznaly během následujících let ještě několika změn. V červenci [[1906]] pak došlo v rámci Ugandy ke sjednocení busogských knížectví a vzniku útvaru dnes známého jako království [[Busoga]]. | ||
| - | |||
| - | |||
Roku [[1962]] pak získala Uganda nezávislost. Současně vstoupila v platnost nová ústava, která v Ugandě zavedla státní zřízení, jež bylo mixem [[federace]] a unitárního státu. Na jejím základě mělo království [[Buganda]] (současně jedna ze 4 tehdejších formálních oblastí - vedle [[Severní oblast|Severní]], [[Západní oblast|Západní]] a [[Východní oblast]]i) rozsáhlou, a další 4 celky (království [[Ankole]], království [[Buňoro-Kitara]], království [[Toro (království)|Toro]] a území [[Busoga]]) omezenou [[autonomie|autonomii]]. Dále zde bylo 10 distriktů ([[Acholi]], [[Bukedi]], [[Bugisu]], [[Karamoja]], [[Kigezi]], [[Lango (distrikt)|Lango]], [[Madi]], [[Sebei]], [[Teso]], [[Západní Nil]]) a teritorium [[Mbale (teritorium)|Mbale]], které autonomii neměly. Roku [[1966]] první ugandský předseda vlády [[Milton Obote|Apollo Milton Obote]] provedl státní převrat, zrušil ústavu a prohlásil se prezidentem. Byl to první z řady převratů, které v zemi probíhaly až do poloviny 80. let. [[24. květen|24. května]] [[1966]] pak tato krize vyvrcholila krvavým útokem ugandské armády pod vedením generála [[Idi Amin|Idiho Amina]] na palác bugandského krále, kterému se však podařilo uniknout do [[exil]]u ve [[Spojené království|Velké Británii]], kde za podezřelých okolností po třech letech zemřel. K tomuto útoku dal pokyn sám Obote, který se snažil zbavit svých politických soupeřů, jímž byl i bugandský král. [[8. září]] [[1967]] pak vstoupila v platnost nová ústava, která rušila království a Ugandu přeměnila v centralisticky řízený stát. Bývalá království byla (s výjimkou Bugandy, jejíž území i nadále tvořilo provincii Bugandu se čtyřmi distrikty) přeměněna v pouhé distrikty centralizované Ugandy. | Roku [[1962]] pak získala Uganda nezávislost. Současně vstoupila v platnost nová ústava, která v Ugandě zavedla státní zřízení, jež bylo mixem [[federace]] a unitárního státu. Na jejím základě mělo království [[Buganda]] (současně jedna ze 4 tehdejších formálních oblastí - vedle [[Severní oblast|Severní]], [[Západní oblast|Západní]] a [[Východní oblast]]i) rozsáhlou, a další 4 celky (království [[Ankole]], království [[Buňoro-Kitara]], království [[Toro (království)|Toro]] a území [[Busoga]]) omezenou [[autonomie|autonomii]]. Dále zde bylo 10 distriktů ([[Acholi]], [[Bukedi]], [[Bugisu]], [[Karamoja]], [[Kigezi]], [[Lango (distrikt)|Lango]], [[Madi]], [[Sebei]], [[Teso]], [[Západní Nil]]) a teritorium [[Mbale (teritorium)|Mbale]], které autonomii neměly. Roku [[1966]] první ugandský předseda vlády [[Milton Obote|Apollo Milton Obote]] provedl státní převrat, zrušil ústavu a prohlásil se prezidentem. Byl to první z řady převratů, které v zemi probíhaly až do poloviny 80. let. [[24. květen|24. května]] [[1966]] pak tato krize vyvrcholila krvavým útokem ugandské armády pod vedením generála [[Idi Amin|Idiho Amina]] na palác bugandského krále, kterému se však podařilo uniknout do [[exil]]u ve [[Spojené království|Velké Británii]], kde za podezřelých okolností po třech letech zemřel. K tomuto útoku dal pokyn sám Obote, který se snažil zbavit svých politických soupeřů, jímž byl i bugandský král. [[8. září]] [[1967]] pak vstoupila v platnost nová ústava, která rušila království a Ugandu přeměnila v centralisticky řízený stát. Bývalá království byla (s výjimkou Bugandy, jejíž území i nadále tvořilo provincii Bugandu se čtyřmi distrikty) přeměněna v pouhé distrikty centralizované Ugandy. | ||
| - | [[25. leden|25. ledna]] [[1971]] převzal Idi Amin moc a vládl následující desetiletí s pomocí armády. | + | [[25. leden|25. ledna]] [[1971]] převzal [[Idi Amin]] moc a vládl následující desetiletí s pomocí armády. |
Za vlády Idiho Amina bylo zavražděno 300 000 Uganďanů, došlo k vyhnání podnikavé [[Indie|indické]] menšiny, a rozvratu [[ekonomika|ekonomiky]]. Jeho vláda skončila [[13. duben|13. dubna]] [[1979]] po invazi [[Tanzanie|tanzanských]] vojsk podporovaných ugandským exilem. Situace se mírně zlepšila po návratu Apolla Miltona Oboteho, který byl roku [[1985]] opětovně svržen. | Za vlády Idiho Amina bylo zavražděno 300 000 Uganďanů, došlo k vyhnání podnikavé [[Indie|indické]] menšiny, a rozvratu [[ekonomika|ekonomiky]]. Jeho vláda skončila [[13. duben|13. dubna]] [[1979]] po invazi [[Tanzanie|tanzanských]] vojsk podporovaných ugandským exilem. Situace se mírně zlepšila po návratu Apolla Miltona Oboteho, který byl roku [[1985]] opětovně svržen. | ||
| - | + | ==== Galerie ugandských království ==== | |
| - | + | <gallery> | |
| - | + | Soubor:Ugandská království před rokem 1965 (číslovaná mapa).png|Ugandská království před rokem [[1965]] | |
| - | + | Soubor:Ugandská království 1965 - 1967 (číslovaná mapa).png|Ugandská království v letech [[1965]]-[[1967]] | |
| - | + | Soubor:Ugandská království (číslovaná mapa).png|Ugandská tradiční království od roku [[1993]] | |
| + | </gallery> | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
| - | [[Soubor:Languages of Uganda.png|thumb| | + | [[Soubor:Languages of Uganda.png|thumb|220px|Jazyky v Ugandě]] |
=== Etnické a jazykové složení, gramotnost === | === Etnické a jazykové složení, gramotnost === | ||
Uganda je vlastí mnoha různých etnických skupin, z nichž žádná nemá většinu. Nejpočetnější jsou kmeny [[Ganda]] a [[Karamodžong]]. Hovoří se zde přibližně 40 různými jazyky. Po osamostatnění Ugandy se stala [[angličtina]] úředním jazykem. Jazykem s nejvyšším počtem mluvčích je [[luganda]], jímž se hovoří v [[Buganda|Bugandě]]. V dalších oblastech Ugandy se hovoří místními kmenovými jazyky (na severu Ugandy je to např. jazyk Lacholi, patřící ke kmenu Acholi). | Uganda je vlastí mnoha různých etnických skupin, z nichž žádná nemá většinu. Nejpočetnější jsou kmeny [[Ganda]] a [[Karamodžong]]. Hovoří se zde přibližně 40 různými jazyky. Po osamostatnění Ugandy se stala [[angličtina]] úředním jazykem. Jazykem s nejvyšším počtem mluvčích je [[luganda]], jímž se hovoří v [[Buganda|Bugandě]]. V dalších oblastech Ugandy se hovoří místními kmenovými jazyky (na severu Ugandy je to např. jazyk Lacholi, patřící ke kmenu Acholi). | ||
| Řádka 87: | Řádka 85: | ||
V současnosti vypadá náboženské složení obyvatelstva následovně: 33% [[katolictví|katolíci]], a 33% [[protestantství|protestanti]], 16% [[muslim]]ové a 18% různé domorodé víry. V Ugandě, i přes různé vyznání jejích obyvatel, nedochází ke konfliktům s náboženským kontextem. | V současnosti vypadá náboženské složení obyvatelstva následovně: 33% [[katolictví|katolíci]], a 33% [[protestantství|protestanti]], 16% [[muslim]]ové a 18% různé domorodé víry. V Ugandě, i přes různé vyznání jejích obyvatel, nedochází ke konfliktům s náboženským kontextem. | ||
| + | |||
| + | == Současnost == | ||
| + | Současný prezident, [[Yoweri Museveni]], je u moci od roku [[1986]] a patří k nové generaci afrických vůdců. Je však kritizován za návrh ústavní změny, která by mu umožnila ucházet se potřetí o prezidentský post. | ||
| + | |||
| + | Za jeho vlády došlo roku [[1993]] k přijetí nové ústavy, která umožnila znovunastolení tradičních vůdců a obnovu království. Během roku [[1993]] pak došlo k obnově království [[Ankole]], [[Buganda]], [[Buňoro-Kitara]], [[Busoga]] a [[Toro (království)|Toro]]. Obnovená království však nyní mají už jen spíše obřadní funkci bez skutečné autonomie. V zemi však řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci, kde by měla tato království i ostatní regiony (v podstatě historické distrikty z 60. let [[20. století]]) postavení spolkových států se stejným stupněm rozsáhlé autonomie (což v letech [[1962]]–[[1967]] nefungovalo). | ||
| + | |||
| + | V zemi probíhal od roku 1986 občanský konflikt vedený [[Boží armáda odporu|Boží armádou odporu]]. Během konfliktu bylo ze svých domovů uneseno mnoho dětí, kteří byli násilím nuceni bojovat na straně Armády Božího Odporu, vedené Josephem Konym. Od roku 2007 probíhají mírová jednání. Celý konflikt si vyžádal mnoho lidských životů. | ||
== Politika == | == Politika == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Shree Sanatan Dharma Mandal temple (Kampala) 07.JPG|thumb|222px|Hlavní město [[Kampala]] (2015)]] |
| + | [[Soubor:Lira Uganda 2010 01 04.JPG|thumb|222px|Město [[Lira (Uganda)|Lira]] (2010)]] | ||
| + | [[Soubor:Mbarara at Sundown.jpg|thumb|222px|Město [[Mbarara]] (2007)]] | ||
Od roku [[1995]] má země novou ústavu. V ní je zakotvena existence jednokomorového Národního [[parlament]]u ''(National Parliament)'' s 303 poslanci s pětiletým funkčním obdobím, z nichž 81 nominují různé zájmové skupiny včetně [[žena|žen]] a ugandské armády. Zbytek (214 poslanců) je voleno přímo. Podle této ústavy byl také omezen vliv prezidenta a posílen vliv parlamentu. Prezident je současně hlavou státu i vlády. Jmenuje předsedu vlády, který mu pomáhá při plnění jeho úkolů. | Od roku [[1995]] má země novou ústavu. V ní je zakotvena existence jednokomorového Národního [[parlament]]u ''(National Parliament)'' s 303 poslanci s pětiletým funkčním obdobím, z nichž 81 nominují různé zájmové skupiny včetně [[žena|žen]] a ugandské armády. Zbytek (214 poslanců) je voleno přímo. Podle této ústavy byl také omezen vliv prezidenta a posílen vliv parlamentu. Prezident je současně hlavou státu i vlády. Jmenuje předsedu vlády, který mu pomáhá při plnění jeho úkolů. | ||
| - | Ve snaze omezit sektářské násilí politických stran zavedl současný prezident [[Yoweri Museveni]] po svém nástupu do funkce v roce [[1986]] zákaz jejich politických aktivit. Politické strany sice i nadále existovaly, ale nesměly kandidovat ve volbách, v nichž se volili pouze osobnosti (i když mohli být členy některé politické strany). V [[referendum|referendu]] konaném [[28. červenec|28. července]] [[2005]] se však hlasující vyslovili pro zrušení tohoto 19-tiletého zákazu. | + | Ve snaze omezit sektářské násilí politických stran zavedl současný prezident [[Yoweri Museveni]] po svém nástupu do funkce v roce [[1986]] zákaz jejich politických aktivit. Politické strany sice i nadále existovaly, ale nesměly kandidovat ve volbách, v nichž se volili pouze osobnosti (i když mohli být členy některé politické strany). |
| + | |||
| + | V [[referendum|referendu]] konaném [[28. červenec|28. července]] [[2005]] se však hlasující vyslovili pro zrušení tohoto 19-tiletého zákazu. | ||
Řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci. | Řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci. | ||
| Řádka 99: | Řádka 108: | ||
[[Hrubý domácí produkt|HDP]] v 90. letech minulého století mírně rostl (až k 400 USD na hlavu), přesto je však země velice chudá. Jakémukoliv růstu navíc brání epidemie [[AIDS]], protože v Ugandě je asi 2 miliony lidí nakaženo, navíc právě v této zemi byl objeven. Země vyváží kávu a dováží potraviny. Místní měnou je [[ugandský šilink]]. | [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v 90. letech minulého století mírně rostl (až k 400 USD na hlavu), přesto je však země velice chudá. Jakémukoliv růstu navíc brání epidemie [[AIDS]], protože v Ugandě je asi 2 miliony lidí nakaženo, navíc právě v této zemi byl objeven. Země vyváží kávu a dováží potraviny. Místní měnou je [[ugandský šilink]]. | ||
| - | == | + | == Největší města Ugandy <ref>http://www.geonames.org/UG/largest-cities-in-uganda.html</ref> == |
| - | + | {| class="wikitable" | |
| - | + | |- bgcolor="CCCCCC" | |
| - | + | ! Název města !! Počet obyvatel !! Poznámka | |
| - | + | |- align="center" | |
| + | | '''[[Kampala]]''' || 1 353 189 || Hlavní město | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Gulu]] || 146 858 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Lira (Uganda)|Lira]] || 119 323 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Mbarara]] || 97 500 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Jinja (Uganda)|Jinja]] || 93 061 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Bwizibwera]] || 79 157 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Mbale]] || 76 493 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Mukono]] || 67 290 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Kasese]] || 67 269 || | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | [[Masaka]] || 65 373 || | ||
| + | |} | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| Řádka 111: | Řádka 140: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Uganda}}{{Commonscat|Uganda}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Státy Afriky]] | [[Kategorie:Státy Afriky]] | ||
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]] | [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] | ||
[[Kategorie:Uganda| ]] | [[Kategorie:Uganda| ]] | ||
Aktuální verze z 3. 3. 2016, 17:40
| Uganda | ||
| Ugandská republika Republic of Uganda | ||
 
| ||
| Vlajka Ugandy Znak Ugandy | ||
| Oh Uganda, Land of Beauty | ||
| Hymna Ugandy | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png) 
| ||
| Hlavní město: | Kampala | |
| Rozloha: | 241 548 (81. na světě) z toho 15,39 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Margherita Peak (5110 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +2 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 24 699 073 (42. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 105 (65. na světě) | |
| HDI: | 0,493 (nízký) | |
| Jazyk: | angličtina | |
| Náboženství: | křesťané 85,1% (katolíci 41,9%, anglikáni 31,9%), islám 12,1% | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | pluralitní demokratická republika | |
| Měna: | ugandský šilink (UGX) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | EAU | |
| Telefonní předvolba: | 256 | |
| Národní TLD: | .ug | |
Uganda je prezidentská republika, nacházející se ve východní Africe, která hraničí s Keňou na východě, se Súdánem na severu, s Demokratickou republikou Kongo na západě, se Rwandou na jihozápadě a s Tanzanií na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část Viktoriina jezera, kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 236 040 km² a žije tu 30 milionů lidí (2007). Název Ugandy je odvozen z názvu tradičního království Buganda, jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města Kampaly.
Obsah |
Geografie
Přestože je Uganda vnitrozemský stát, tak má přístup k několika velkým vodním plochám, jako je Viktoriino jezero, Albertovo jezero, jezero Kyoga a Edwardovo jezero. Uganda se rozkládá na plošině s průměrnou nadmořskou výškou okolo 900 m. Převažuje zde tropické podnebí, které se však v různých částech země poněkud liší. Součástí Ugandy jsou i některé pobřežní ostrovy ve Viktoriině jezeře. Nejdůležitější města se nacházejí na jihu u Viktoriina jezera. Zde se nachází Kampala i blízké město Entebbe.
Uganda se člení na 70 distriktů, formálně seskupených do 4 oblasti: Centrální, Severní, Východní a Západní. Distrikty jsou většinou pojmenované podle svého správního centra.
Historický přehled
- Hlavní článek: Dějiny Ugandy
O dějinách Ugandy před příchodem Arabů a Evropanů v polovině 19. století se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př.n.l.
Když sem v 19. století dorazili Arabové a Evropané, narazili na několik nezávislých království, kterými byly především Buganda, Buňoro-Kitara, Nkore a Toro. Největší z těchto království byla Buganda, existující dnes jako součást Ugandy. Dále zde existovala ještě busogská knížectví a několik dalších menších států. S Evropany a Araby sem přišel Islám a křesťanství.
Buganda se roku 1888 dostala do správy Britské Východoafrické společnosti a od roku 1894 byla britským protektorátem. 30. června 1896 byl protektorát rozšířen na Buňoro-Kitaru, Busogu, Nkore, Toro a další oblasti, a vzniká protektorát Uganda. Roku 1901 se pak v jeho rámci Nkore a několik menších států sjednotilo do království Ankole. 1. dubna 1902 byly východní oblasti tehdejšího Ugandského protektorátu začleněny do pozdější Keni. Hranice protektorátu doznaly během následujících let ještě několika změn. V červenci 1906 pak došlo v rámci Ugandy ke sjednocení busogských knížectví a vzniku útvaru dnes známého jako království Busoga.
Roku 1962 pak získala Uganda nezávislost. Současně vstoupila v platnost nová ústava, která v Ugandě zavedla státní zřízení, jež bylo mixem federace a unitárního státu. Na jejím základě mělo království Buganda (současně jedna ze 4 tehdejších formálních oblastí - vedle Severní, Západní a Východní oblasti) rozsáhlou, a další 4 celky (království Ankole, království Buňoro-Kitara, království Toro a území Busoga) omezenou autonomii. Dále zde bylo 10 distriktů (Acholi, Bukedi, Bugisu, Karamoja, Kigezi, Lango, Madi, Sebei, Teso, Západní Nil) a teritorium Mbale, které autonomii neměly. Roku 1966 první ugandský předseda vlády Apollo Milton Obote provedl státní převrat, zrušil ústavu a prohlásil se prezidentem. Byl to první z řady převratů, které v zemi probíhaly až do poloviny 80. let. 24. května 1966 pak tato krize vyvrcholila krvavým útokem ugandské armády pod vedením generála Idiho Amina na palác bugandského krále, kterému se však podařilo uniknout do exilu ve Velké Británii, kde za podezřelých okolností po třech letech zemřel. K tomuto útoku dal pokyn sám Obote, který se snažil zbavit svých politických soupeřů, jímž byl i bugandský král. 8. září 1967 pak vstoupila v platnost nová ústava, která rušila království a Ugandu přeměnila v centralisticky řízený stát. Bývalá království byla (s výjimkou Bugandy, jejíž území i nadále tvořilo provincii Bugandu se čtyřmi distrikty) přeměněna v pouhé distrikty centralizované Ugandy.
25. ledna 1971 převzal Idi Amin moc a vládl následující desetiletí s pomocí armády.
Za vlády Idiho Amina bylo zavražděno 300 000 Uganďanů, došlo k vyhnání podnikavé indické menšiny, a rozvratu ekonomiky. Jeho vláda skončila 13. dubna 1979 po invazi tanzanských vojsk podporovaných ugandským exilem. Situace se mírně zlepšila po návratu Apolla Miltona Oboteho, který byl roku 1985 opětovně svržen.
Galerie ugandských království
.png) Ugandská království před rokem 1965 |
.png) Ugandská tradiční království od roku 1993 |
.png)
Obyvatelstvo
Etnické a jazykové složení, gramotnost
Uganda je vlastí mnoha různých etnických skupin, z nichž žádná nemá většinu. Nejpočetnější jsou kmeny Ganda a Karamodžong. Hovoří se zde přibližně 40 různými jazyky. Po osamostatnění Ugandy se stala angličtina úředním jazykem. Jazykem s nejvyšším počtem mluvčích je luganda, jímž se hovoří v Bugandě. V dalších oblastech Ugandy se hovoří místními kmenovými jazyky (na severu Ugandy je to např. jazyk Lacholi, patřící ke kmenu Acholi).
Na africké poměry je tu gramotnost poměrně vysoká - 69,9 %. V Ugandě je povinné školné, které chudým Uganďanům zamezuje v přístupu ke vzdělání. Střední věk obyvatelstva je 14 let 11 měsíců, Uganda je země s nejmladší populací na světě.[1]
Mezi nejčastější onemocnění vyskytující se v Ugandě patří malárie, HIV/AIDS, TBC, hepatitida.
Náboženství
Křesťanství a Islám se v Ugandě začaly šířit v 60. letech 19. století, kdy sem poprvé dorazili misionáři obou vyznání, snažící se vnutit své náboženství bugandskému králi.
V současnosti vypadá náboženské složení obyvatelstva následovně: 33% katolíci, a 33% protestanti, 16% muslimové a 18% různé domorodé víry. V Ugandě, i přes různé vyznání jejích obyvatel, nedochází ke konfliktům s náboženským kontextem.
Současnost
Současný prezident, Yoweri Museveni, je u moci od roku 1986 a patří k nové generaci afrických vůdců. Je však kritizován za návrh ústavní změny, která by mu umožnila ucházet se potřetí o prezidentský post.
Za jeho vlády došlo roku 1993 k přijetí nové ústavy, která umožnila znovunastolení tradičních vůdců a obnovu království. Během roku 1993 pak došlo k obnově království Ankole, Buganda, Buňoro-Kitara, Busoga a Toro. Obnovená království však nyní mají už jen spíše obřadní funkci bez skutečné autonomie. V zemi však řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci, kde by měla tato království i ostatní regiony (v podstatě historické distrikty z 60. let 20. století) postavení spolkových států se stejným stupněm rozsáhlé autonomie (což v letech 1962–1967 nefungovalo).
V zemi probíhal od roku 1986 občanský konflikt vedený Boží armádou odporu. Během konfliktu bylo ze svých domovů uneseno mnoho dětí, kteří byli násilím nuceni bojovat na straně Armády Božího Odporu, vedené Josephem Konym. Od roku 2007 probíhají mírová jednání. Celý konflikt si vyžádal mnoho lidských životů.
Politika
_07.JPG)
Od roku 1995 má země novou ústavu. V ní je zakotvena existence jednokomorového Národního parlamentu (National Parliament) s 303 poslanci s pětiletým funkčním obdobím, z nichž 81 nominují různé zájmové skupiny včetně žen a ugandské armády. Zbytek (214 poslanců) je voleno přímo. Podle této ústavy byl také omezen vliv prezidenta a posílen vliv parlamentu. Prezident je současně hlavou státu i vlády. Jmenuje předsedu vlády, který mu pomáhá při plnění jeho úkolů.
Ve snaze omezit sektářské násilí politických stran zavedl současný prezident Yoweri Museveni po svém nástupu do funkce v roce 1986 zákaz jejich politických aktivit. Politické strany sice i nadále existovaly, ale nesměly kandidovat ve volbách, v nichž se volili pouze osobnosti (i když mohli být členy některé politické strany).
V referendu konaném 28. července 2005 se však hlasující vyslovili pro zrušení tohoto 19-tiletého zákazu.
Řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci.
Hospodářství
HDP v 90. letech minulého století mírně rostl (až k 400 USD na hlavu), přesto je však země velice chudá. Jakémukoliv růstu navíc brání epidemie AIDS, protože v Ugandě je asi 2 miliony lidí nakaženo, navíc právě v této zemi byl objeven. Země vyváží kávu a dováží potraviny. Místní měnou je ugandský šilink.
Největší města Ugandy [2]
| Název města | Počet obyvatel | Poznámka |
|---|---|---|
| Kampala | 1 353 189 | Hlavní město |
| Gulu | 146 858 | |
| Lira | 119 323 | |
| Mbarara | 97 500 | |
| Jinja | 93 061 | |
| Bwizibwera | 79 157 | |
| Mbale | 76 493 | |
| Mukono | 67 290 | |
| Kasese | 67 269 | |
| Masaka | 65 373 |
Reference
- ↑ http://www.nationmaster.com/graph/peo_med_age_tot-people-median-age-total
- ↑ http://www.geonames.org/UG/largest-cities-in-uganda.html
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |