Moravská Třebová (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 7. 2013, 13:26; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zámek Moravská Třebová se nachází v centru města na místě původního hradu, založeného již ve 13. stol. Město Moravská Třebová leží na pomezí Čech a Moravy v JV části Pardubického kraje a geograficky náležející k severozápadní Moravě.

Obsah

Historie

Nejstarší období

  • Někdy kolem roku 1270 založil Boreš z Rýzmburka (též z Riesenburgu) - město Třebovou v místech kde v té době existoval na blízkém vrchu hrad (Třebovské hradisko). Jeho smrtí vymřel roku 1325 i rod prvních držitelů Moravské Třebové.
  • Král Jan Lucemburský poté zastavil město Janu Železnému z Lipé. Jan začal budovat přímo ve městě nový hrad, jelikož původní stojící nad Starým Městem byl po dobytí Závišem z Falkenštejna roku 1268 v rozvalinách. Nový hrad stál v jihovýchodní části města a měl svoje vlastní opevnění. Hrad tvořila věžovitá stavba a k ní přilehlá obytná část. Původně byl hrad oddělen od města vodním příkopem, který byl později při přestavbě v 16. století zasypán. Z hradu se nic nezachovalo a z původních stavebních plánů zámku je patrný jen půdorys hranolovité věže. Ke stavbě nového hradu došlo nejspíše počátkem 14. století, protože v zemských deskách je v r. 1346 při dělení statků pánů z Lipé, kdy moravskotřebovské zboží získal mladší Jindřich z Lipé, již uváděn.

V roce 1356 prodal Jindřich za 8000 hřiven moravskotřebovské panství tj. město s hradem, městečkem Staré Město, Křenov a dalšími 23 vesnicemi markraběti Janu Jindřichovi. Ten dal u hradu podstatně zesílit opevnění a městu poskytl četné výsady. Syn Jana Jindřicha markrabě Jošt Moravský toto panství v roce 1391 udělil lénem Erhartu z Kunštátu, který již na severní Moravě vlastnil četné statky. V roce 1398 pak toto panství získal Erhart do dědičné držby. V té době náleželo k tomuto dominiu již 33 vsí, z nichž 3 byly přímo hradním lénem. Ač byli moravskotřebovští pánové z Kunštátu stoupenci husitů, jejich purkrabí Hanuš Schwarz při křížové výpravě v r. 1422, vedené vratislavským biskupem Konrádem, vydal celé město i s hradem slezskému vojsku.

  • Poté přešlo panství s hradem a městem jako soukromý majetek do rukou krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1464 jej postoupil spolu s hradem Bouzov hejtmanovi královských vojsk Zdeňku Kostkovi z Postupic. V období česko-uherských válek zůstal Zdeněk Kostka věren králi Jiřímu až do svého konce, kdy r. 1468 padl v bitvě u Zvole při střetu královského vojska s vojsky Matyáše Korvína. Jeho nástupcem se stal bratr Albrecht, který se však přidal na stranu Korvína.

Posledním držitelem moravskotřebovského rodového panství pánů z Postupic se stává Jiří Hrabiš z Postupic. Ten záhy postupuje celé zboží Janu Heraltu z Kunštátu. Jan Heralt pak v r. 1468 prodává panství Ladislavu Velenovi z Boskovic a Černé Hory. Ten vlastnil již panství Židlochovice a Boskovice a později k nim připojil ještě panství Zábřeh s Rudou nad Moravou a Úsov. A právě za panování pánů z Boskovic dosáhlo město Moravská Třebová velkého rozmachu.

Období Boskoviců

Bohatý rod pánů z Boskovic zahájil kolem roku 1485 rozsáhlou přestavbu starého a na tehdejší dobu již nepohodlného hradního objektu na renesanční zámek. Rekonstrukci započal stavbou čelního vstupního křídla s průjezdem položeným na osu dvora. Vzácný raně renesanční portál dodnes hlásá jméno stavebníka s letopočtem Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini 1492. Tato stavba je první a také jedna z nejstarších renesančních památek datovaná nejen v našich zemích, ale dokonce ve všech zemích Evropy na sever od Alp. Brána je mimořádnou stavební památkou. Je ceněna a uznávána stejně jako ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portál tovačovském zámku. Celá přestavba pak nese znaky nových stavebních proudů, které k nám pronikaly z Itálie prostřednictvím uherského Budína, kde působili stavitelé a kameníci z okruhu Leona Battisty Albertiho a jejichž činnost pak značně ovlivnila i budování moravskotřebovského zámku. Z původního hradu zůstala uchována pouze částečně snížená hranolová věž s přilehlým šnekovým schodištěm a která stávala na zámeckém nádvoří v místech nynější studny. Zachována zůstala i obranná funkce zámku na okraji města i opevnění proti městu v případě nouze, aby se zámek mohl bránit, pokud by nepřítel vnikl do města. Zámek byl poschoďový a nesl známky pozdně gotického i raně renesančního slohu. V půdorysném rozvržení již zcela převážila renesanční čtyřkřídlá dispozice uzavírající rozsáhlý dvůr. Jen západní křídlo bylo částečně zalomeno s ohledem na starý hradní palác. Jednotlivé místnosti v přízemí měly vlastní vchody ze dvora. V patře se nacházely v severním a východním křídle obytné místnosti, v jižním byly soustředěny reprezentační prostory. Hospodářským potřebám pak sloužilo zúžené západní křídlo a s ním spojená krychlová stavba s rozsáhlou černou kuchyní a uprostřed s velkou pecí a v rozích zpevněná kamennými opěráky. Podobné zpevňovaly i zdivo východního křídla. Hlavní vchod byl v severním křídle a na západě přiléhal ke zdivu staré věže. Jeho portál byl pak po požáru r. 1840 přenesen na jižní bránu. Jednotlivé místnosti v patře pak měly také samostatné vstupy z arkádové chodby, která spojovala jednotlivá křídla a z níž zůstal zachován jen nepatrný zbytek, následnými přestavbami zcela změněný.
V roce 1497 byla dostavěna i kaple, přeměněná po požáru z r. 1840 na kancelář. Byla zdobená medailóny Ladislava Velena a jeho manželky Magdalény z Dubé a z Lipé, a které jsou nyní vezděny na zadní straně brány. Byla to poměrně malá prostora, osvětlená pěti vysokými gotickými okny, zdobenými bohatou kružbou. Mezi nimi vyrůstala ze štíhlých přípor žebra křížové klenby datované nápisem k r. 1497 na klenbě umístěným. Kaple byla bohatě zdobena malbami s biblickými výjevy. Padacími dveřmi byla pak spojena s dvojitou kryptou. Ta byla zasypána po požáru v r. 1840, kdy vzala za své i celá výzdoba kaple. Z této doby se zachovalo jen východní křídlo, které bylo již po r. 1800 sníženo na jednopatrové. O původní podobě síní, které se nacházely v prvním patře , svědčí dnes rozdělená místnost východního křídla, opatřená ještě pozdně gotickou křížovou klenbou s kamennými jednotně profilovanými žebry. Žebrové svorníky jsou pak ozdobeny polychromovanými znaky Boskoviců a spřízněných rodů. V přízemí rovněž dotčeném přestavbou , byly nízké místnosti podnes zachované, zaklenuté valenými křížovými nebo lunetovými klenbami. Jejich malá okénka v podezdívce svědčí o tom, že pravděpodobně sloužily jako sklady nebo vězení. K přestavbám tohoto období a konkrétně k r. 1510 jsou připomínána jména dvou zúčastněných stavitelů a to Jeronýma Dubenského a Kašpara Hardinga. Na stavbě se ovšem podílely i italští kameníci, jak ukazují vedle výše zmíněného portálu, jehož vzorem sloužil pravděpodobně portál tovačovského zámku, tak i dva kruhové madailóny z bílého mramoru a datované r. 1492. Realistickým pojetím a přesností detailu výrazně překračují hranici gotického schematismu a jsou dokladem nového renesančního pojetí kamenické portrétní práce.
Po požáru v roce 1509 byla provedena Ladislavem z Boskovic přestavba podle jeho estetických představ a v duchu nastupující renesance. Ladislav měl na svoji dobu mimořádné vzdělání, které si ještě rozšířil pobytem v Itálii a cestami po Evropě. Na zámku, který se stal jeho hlavním sídlem vybudoval rozsáhlou knihovnu s klasickou římskou i řeckou literaturou a řadou přírodovědných děl a dále sbírkami s řadou uměleckých děl a gobelínů. O Velenových sbírkách se pochvalně vyjádřil i král Vladislav Jagellonský, který na Třebové v r. 1497 trávil několik dní. Ladislav z Boskovic zemřel v roce 1520 na zámku v Letovicích. Veškeré majetky přešly na jeho syna Kryštofa z Boskovic (†1550), který se na rozdíl od otce hlásil k Lutherovu učení. Ač některá panství prodal, Moravskotřebovské si nechal a i ono bylo jeho sídelním majetkem. Jako sídelní sdílely Třebovou rovněž jeho synové Václav a Jan Kryštof z Boskovic. Mezi roky 1560 – 1570 byly dokončeny úpravy jižního křídla zámku s řadou reprezentačních sálů. Charakter měl již čistě renesanční a se sousedními křídly je spojovala otevřená arkádová chodba. Václav z Boskovic dal pak také v r. 1568 prorazit průchod ke kostelu. Připomínkou na Jana z Boskovic je pak bosovaný portál na východní vnější zdi zámku.

Žerotínské období

Janem z Boskovic pak r. 1589 vymírá moravskotřebovská větev pánů z Boskovic. Tím přechází moravskotřebovské majetky dědictvím do rukou Žerotínů. Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) si také zvolil Třebovou jako sídelní. Panství zatížené velkými dluhy, které dosahovaly částky 350tis. zlatých zbavil dluhů a přivedl opět k novému rozkvětu. Jeho období v mnohém připomíná dobu Ladislava z Boskovic. Na přelomu 16. století se pak Moravská Třebová stala střediskem vzdělanosti celého kraje. Řada staveb a uměleckých děl dodnes upomíná na hospodářský rozkvět a vysokou kulturní úroveň města, kdy byla nazývána Moravskými Aténami. Na místě bývalého hradního příkopu dal Ladislav Velen vzniknout budově o třech křídlech otevřených k jihu. Vznosný systém arkád byl upraven v manýristickém duchu, dle plánů italských stavitelů. Ladislavu Velenovi a jeho rozsáhlému dvoru však záhy přestal zámek vyhovovat, a proto v r. 1611 pověřil italského architekta Giovanniho Mottalu z Bonamonne a Engandingu, který již prováděl přestavbu někdejšího předhradí, aby zámek podstatně rozšířil. Předpokládá se rovněž projekční účast Giovanni Maria Filippiho, architekta Rudolfa II, který působil i na Moravě.
Stavba probíhala v l. 1611 až 1618. Jako spolutvůrci jsou uváděni kameníci Adam Motl, Abundi Alineysalus a Jan z Ferrary. Nový palác, který se zachoval v exteriéru bez větších změn dodnes, spojil východní křídlo (tzv. Hardingův palác) s křídlem jižním. Současně bylo odstraněno opevnění ze strany města a tak vznikl nový prostor - Zámecké náměstí. Současná fasáda severního křídla nového paláce obrácená do náměstí je jednoduchá a vystupuje z ní mohutná hranolová věž s přísně symetrickým průčelím. Mansardová střecha nesená profilovanou korunní římsou, je členěna trojúhelníkovým štítem s hodinami. V přízemí je trojosý kamenný portál, jehož dva polosloupy s reliéfními lvími hlavami nesou architráv zakončený bohatě profilovanou římsou. Okna věže jsou zdvojená a v každém z pater je jedna dvojice rámovaná šambránou. Po dalším z požárů v r. 1840 se zachovala tři křídla původní fasády s arkádami, severní a východní zcela, ze západního pak pouze severní polovina. Jižní musela být stržena úplně. Dominantou nádvorní fasády je věž vystupující jako třípodlažní rizalit z jednopatrového severního křídla. Věžní fasáda je trojosá a sokly polosloupů jsou zdobeny reliéfy mužské a ženské postavy. Hlavní klenáky středních oblouků nesou fantastické masky. Střecha věže je i na nádvorní straně nesena bohatě profilovanou korunní římsou s hodinovým nástavcem. Uzavřením nádvoří pak vynikla velkolepá krása arkád. Na hlavicích štíhlých polosloupů spočívají důrazně členěné architrávy, které oddělují patra. Parapety a sokly jsou zdobeny reliéfy polofigur a fantastických hlav. Plochy mezi arkádami jsou zdobeny rustikou. Arkádová chodba je zaklenuta křížovou klenbou a v ní je patrná řada portálů, oken a dvířek do komínů s kamenným ostěním. Nový žerotínský palác patří k nejpozoruhodnějším dílům v rámci našich zemí, ovlivněným pozdní severoitalskou renesancí Moravská Třebová byla v letech před Bílou horou místem, kde se rozhodovalo o záležitostech země, obzvláště když se Ladislav ze Žerotína stal náčelníkem stavovského povstání na Moravě. Proto pobělohorské období krutě dolehlo na tento rod a jeho majetky. Ladislav Velen ze Žerotína po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti.

Lichtenštejnské období

Veškeré rodové majetky byly Žerotínům zabaveny a moravskotřebovské panství získal v r. 1622 jako léno koruny české Karel z Lichtenštejna. Zámek se za Lichtenštejnů stal jen správním střediskem tohoto panství, které bylo ještě rozšířeno o panství Trnávku. Přemístili sem veškeré úřednictvo a správu panství; část sloužila dokonce jako stáje. Podobný osud moravskotřebovský zámek nesl až do druhé poloviny 20. století, kdy se dostal do vlastnictví a péče města. Další újmu utrpěl zámek 17. června 1643, kdy byl vydrancován švédským vojskem. Ti odtud odvezli většinu bohatého mobiliáře a zbytky uměleckých sbírek. Bohatá zámecká knihovna podstatně rozšířená Žerotíny byla sice převezena kardinálem z Dietrichsteina do Mikulova, ale ani tam nebyla uchráněna a stala se téhož roku kořistí Švédů. Zachráněna byla pouze část knihovny z období Ladislava z Boskovic, jelikož byla zazděna ve sklípku farního kostela. Avšak i ta se z větší části poztrácela. Jen jednotlivé svazky se dochovaly v bývalém zemském archivu v Brně a v někdejší knihovně rajhradského kláštera, která je dnes součástí fondů univerzitní knihovny v Brně. Nejtěžší rána ale dopadla na zámek s přilehlou částí města v noci z 30.dubna na 1.května 1840 v podobě rozsáhlého požáru, kdy zámek kompletně vyhořel a město připravil o 186 domů. Značná část zámku byla stržena nebo opravena a přestavěna, avšak jeho někdejší renesanční krása z větší části nenávratně zmizela. Po požáru bylo západní křídlo zámku přestavěno symetricky s východním křídlem, kde se dodnes dochovaly zbytky nejstarších stavebních úprav zámku z období Boskoviců. Zachováno zůstalo manýristické arkádové nádvoří a ze starého zámku jedna pozdně gotická místnost a brána s již zmíněnými medailony datovanými rokem 1492. Žerotínskou přestavbu, kromě arkád dosud částečně reprezentuje vnitřní dvorní fasáda s bosovanými pilíři a plastickými reliéfy polofigur a maskaronů na parapetech a soklech. Celkový vnější vzhled však již odpovídá pozdně empírovému výtvarnému cítění z doby oprav po požáru. Zámek zůstal v majetku Lichtenštejnů až do r. 1945. Byly v něm ale jen kanceláře správy panství a velkostatku, byty úředníků a dalších zaměstnanců. Ve druhé polovině 20. století v něm byly kancelářské prostory a sklady lesního závodu.

Současnost

V posledních letech procházel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabíkou expozic. V současnosti je objekt již zrekonstruován a využívá se mj. i pro kulturní a společenské aktivity.

Expozice

Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám nejen u nás, ale i v celé střední Evropě a je pozoruhodnou tím, že se v ní spojuje období nejranější i pozdní renesance, takže dokumentuje vývoj renesanční architektury v českých zemích od konce 15. století do počátku 17. století.
Pro návštěvníky zámku jsou připraveny expozice Pokladů Moravské Třebové mapující vývoj zámku a životního stylu měšťanů od 15. do začátku 20. století. Mezi zajímavými muzejními kousky najdeme vzácnou tapisérii, zakoupenou Ladislavem z Boskovic a originální mramorové portrétní medailony z roku 1495, portrét Jana Třebovského z Boskovic, Madonu ze začátku 16. století pocházející z italského prostředí nebo obětní nádobu. Okruh končí v Rytířském sále s křížovou žebrovou klenbou z konce 15. století probíhají svatební obřady a reprezentativní akce. Zajímavou expozicí je největší středověká mučírna na Moravě. Součástí mučírny je také dobová šatlava s tradičními kavalci. Nejnovější interaktivní expozicí zámku je alchymistická laboratoř doktora Bonaciny v zámecké věži. Expozice je věnovaná významnému moravskému politikovi a aristokratovi Ladislavu Velenu ze Žerotína, jeho milánskému osobnímu lékaři M. E. Bonacinovi a alchymii v raném novověku. Čtvrtou expozicí je Život na venkově, seznamující návštěvníky s životním stylem venkovanů v regionu Hřebečska, také se můžete obdivovat s funkčním stavem a kolovrátkem.

Další památky

  • V centru města lze obdivovat pozdně gotické a renesanční mázhausy, zejména pozoruhodná je renesanční radnice, dnes sídlo městského úřadu. Kuriozitou je věž radnice z roku 1521, která nemá základy. Uprostřed náměstí stojí morový sloup z roku 1720 s hodnotnou sochařskou výzdobou. Stavbu a výzdobu provedl olomoucký sochař Jan Sturmer.
  • Městskou památkovou rezervací je kromě historického jádra města a zámku také areál na nedalekém Křížovém vrchu. Najdeme zde kostel Nalezení sv. Kříže postaveného kolem roku 1500, křížovou cestu s kapličkami, monumentální sousoší Kalvárie a hodnotná umělecká díla z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci J. T. Supper, J. Pacák a další. Významnou památkou je soubor renesančních kamenných náhrobků z přelomu 16. a 17. století, umístěných v lapidáriu.
  • Budova městského muzea byla dostavěna roku 1906. Muzeum mimo pravidelné výstavy nabízí ve stálé expozici zásluhou rodáka z Moravské Třebové L. V. Holzmaistera sbírku mimoevropského umění. Nově je reinstalována část starého Egypta, kde najdeme mumii princezny Hereret. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v ČR. Expozice je komponována jako staroegyptská hrobka s malbami na zdi.
  • Nedaleko města na vysokém zalesněném kopci se nachází Třebovské hradisko se zbytky původního třebovského hradu, obklopené příkopy a valy.
  • Seznam zámků v Česku

Literatura

  • Z. Čubrda, Zámek v Moravské Třebové. Vlastivědné listy–muzeum MT, 2-3/1968
  • M. Grolig, Der Baumeister des Schlosses in Mährisch Trübau, 1894
  • R. Hikl, Moravská Třebová , 1949
  • Z. Kudělka, Prameny ke stavebním dějinám Moravské Třebové, Umění, 9/1961
  • M. Hansmann, Zur Geschichte der beiden Burgen von MT, 26/1930
  • O. Pechová a kol., Moravská Třebová. Městská rezervace St. památkové správy, Pha 1957

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Moravsk%C3%A1_T%C5%99ebov%C3%A1_(z%C3%A1mek)“