Karel Kryl

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 8. 2015, 11:33; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Karel Kryl, známý jako Básník s kytarou[1] (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Pasov), byl český písničkář, básník a grafik, jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby.

Obsah

Stručný životopis

Dětství a počátky kariéry

Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů. Tiskárna, kterou založil jeho dědeček, byla v roce 1948 komunisty zlikvidována a rodina přestěhována do neudržovaného přízemního domku v Pavlovské ulici (později kapitána Jaroše). Karel Kryl chtěl být zpočátku hrnčířem po pradědečkovi, posléze se ale oddává hudbě a poezii. Jeho první nahranou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová .

Srpen ’68 a emigrace

Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jeho písně se hrály zprvu dokonce i v rádiu. V pořadu Dvanáct na houpačce moderátora a hudebního kritika Jiřího Černého byla úspěšná píseň Klaun a král a píseň Bratříčku, zavírej vrátka se dokonce držela v hitparádě několik dní. Když si však režim uvědomil její skutečný obsah, byla zakázána a s ní byl nakonec zrušen i pořad samotný.[2]

Karel Kryl emigroval z Československa 9. září 1969 a usadil se v německém Mnichově. Ostatní desky (až do roku 1989) vycházely v exilu. V roce 1975 se po půldruhém roce manželství rozvedl se svou první ženou. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 pak jako zaměstnanec.

Návrat do vlasti

Pamětní deska Karla Kryla v Janáčkových sadech v Novém Jičíně

Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989, aby se zúčastnil pohřbu své matky (zemřela 26. listopadu). Jelikož na rozdíl od mnoha dalších emigrantů měl Kryl stále československé státní občanství, nebylo možné odhadnout, jak se zachovají celníci, až se pokusí překročit hranice. Požádal proto o pomoc svého přítele, opata Anastáze Opaska, který mu přes bavorskou vládu sehnal tzv. humanitární vízum. I přesto, že přijel na pohřeb své matky, mluvil později o týdnu zde stráveném jako o nejhezčím týdnu svého života.

Karel Kryl umírá 3. března 1994 v Pasově. Zádušní mši, které se účastnili tisíce lidí, celebroval jeho přítel opat Anastáz Opasek v kostele sv. Markéty v Praze[3] a byl pohřben na břevnovském hřbitově. O 5 let později byl i opat Opasek pohřben na stejný hřbitov, avšak v jiné části - zatímco Opasek je pohřben v benediktinské hrobce u kaple sv. Lazara u východní hřbitovní zdi, Kryl leží na opačné straně, u zdi západní.

Ocenění

Hrob Karla Kryla na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze

Karel Kryl je držitelem stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa in memoriam (1994), byl oceněn Cenou Františka Kriegla (1995) a cenou České Grammy (Síň slávy – 1995) a 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně. V současné době (únor 2007) jsou po něm pojmenovány čtyři ulice: v Praze-Stodůlkách, Varnsdorfu, Novém Jičíně a Zelenči.

Tvorba

Kryl je jedním z nejuznávanějších zástupců protikomunistického protestsongu. Měl velký rozsah tvorby a schopnost tvořit radikálně odlišné skladby, počínaje zpívanými veršovanými pamflety (Tak hle jak se perou, Bakterie) a konče zpívanými básněmi (Lilie, Rakovina, Plaváček), které pracují s hlubokými alegoriemi a složitými jazykovými a významovými konstrukcemi. Významnou roli hraje i jeho tvorba inspirovaná biblickými texty (Žalm 71, Žalm 120, Zapření Petrovo, Jidáš, Děkuji), která se ovšem obrací i do moderní doby. Mimo zpívanou poezii vydal také několik sbírek poezie i delších básnických skladeb knižně, většinou je doprovodil vlastními grafickými díly. Jeho texty i nezpívaná poezie vynikají hlubokou obrazností a metaforikou a velkou formální dokonalostí.

Bibliografie

  • Hraje a zpívá Karel Kryl
  • Kníška Karla Kryla
  • Sedm básniček na zrcadlo
  • Pochyby
  • 17 kryptogramů na dívčí jména
  • (Zpod stolu) sebrané spisy
  • Slovíčka
  • Amoresky
  • Z mého plíživota
  • Zbraně pro Erató
  • LOT
  • Sněhurka v hadřících
  • POD GRAFIKU
  • Půlkacíř
  • Texty písní
  • Básně
  • Krylogie+Půlkacíř
  • Rozhovory
  • Demokracie,aneb s malou vadou na kráse…

Diskografie

Reference

  1. ↑ http://www.newstin.cz/tag/cz/75114575
  2. ↑ PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. Sokolov : O.K. - Soft, 2003.  
  3. ↑ životopis Karla Kryla. 2004

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karel_Kryl“