Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Les mytág
Z Multimediaexpo.cz
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Les mytág je fantasy román Roberta Holdstocka o lese, pro nějž neplatí pravidla světa a který oživuje legendy.
Les mytág (Mythago Wood) byla nejprve fantasy novela Britského spisovatele Roberta Holdstocka, publikovaná v britském Magazínu Fantasy&Sci-fi roku 1981. V roce 1984 pak vyšel ve Velké Británii stejnojmenný rozšířený román. Děj románu Les mytág se odehrává v Herefordshiru v Anglii v letech 1946–1948 a sleduje osudy Stevena Huxleyho (a částečně jeho bratra Christiana) při objevování tajemného Ryhopského lesa, v nemž se zhmotňují podvědomé lidské představy o starých legendách.
Les mytág je pozoruhodná kniha, jejíž autor komponuje realitu s legendami, a to jak se starými, tak s vymyšlenými. Má výraznou atmosféru a čtenáři utkví v paměti rovněž ukázkou archaických zvyků a jazyků, jež používají mytága (mytágo = mytické imago). Kniha získala cenu World Fantasy Award za nejlepší román roku 1985.
Obsah |
Ryhopský les
Ryhopský les aneb Les mytág je prapodivná říše, kterou Robert Holdstock stvořil pro svůj cyklus Ryhopský les. Cyklus tvoří knihy: Les mytág, Lavondyss, Hloubení (The Hollowing), Brána ze slonoviny, Brána z rohu, Merlinův les a dosud nevydaný Avilion.
Ryhop má sice po obvodu jen několik mil, ale uvnitř se rozkládá k ostatnímu světu paralelní říše přetrvávajíci v nězměněném stavu od poslední doby ledové se srdcem Lavondyss – což je samotná doba ledová. Také vnímání času je odlišné od zbytku světa. V pralese žijí mnohé formy mytág: Urscumug (Urshucum, Urshacam) – prvotní legenda o prvním cizákovi a ochránci země, který přešel veliké ledy (doba ledová), Guiwenneth (Gwyneth) – předobraz keltské princezny Guinevery, Robin Hood, Král Artuš, Chúchulain, Peredur – otec Guiweneth, Sorthalan (Frey) – severský šaman a nekromant ovládající jiná mytága.
Důležité postavy
Steven (Stephen) Huxley – hlavní postava navrátivší se po druhé světové válce do srubu na okraji lesa, aby objevila některá tajemství Lesa mytág.
Christian Huxley – pomatený Stevenův bratr, jenž usiluje o dvě věci, navrácení mládí a Guiweneth – a to všemi prostředky.
Harry Keeton – Stevenův pomocník a pilot na místním letišti, jenž byl kdysi sestřelen nad podobným „lesem duchů“ ve Francii. Snaží se odčinit své tělesné postižení (popáleninu na tváři), již mu způsobil démon střežící „utopii“.
Důležitá mytága
Guiweneth, do níž jsou oba bratři zamilovaní a svedou spolu kvůli ní boj.
Sorthalan, důležité mytágo pomáhající Stevenovi.
Ursumug, kančí netvor vygenerovaný otcem bratrů Georgem, ochraňuje Guiweneth pro lásku, již k ní cítil i George Huxley a pronásledující Chrise z téhož důvodu.
Děj
Steven se po válce vrací do Dubového srubu, kde vyrostl. Jeho otec i matka jsou mrtvi, setkává se pouze s bratrem. Ten ho zasvětí do výzkumu jejich otce. Šlo o les za domem, jenž vytahuje z lidských podvědomí mýtické představy o starých hrdinech a zhmotňuje je. Christian brzy natrvalo zmizí v lese. Steven se setkává s mnoha mytágy, mezi nimi s Guiwenneth, do níž se zamiluje. Začnou spolu žít. O rok později se zjevně pomatený a o patnáct let starší Christian vyřítí se svými poskoky z lesa a pokusí se zabít Stevena a jeho přítele Keetena a unese Guiwenneth. Steven i Keeten se brzy zotaví a vydají za ním. Při cestě pralesem narazí na mnoho mytág a střetnou se s Christianovými poskoky. Nejvíce jim pomůže Sorthalan – severský čaroděj. Zkrátí jim cestu a poví jim legendu o Cizákovi (Christian) a jeho přemožiteli, Rodném (Steven). V osadě neoliťanů se Keeten od Stevena odloučí, aby naplnil svůj životní sen, najít Avatara. Zanedlouho Steven Cizáka dostihne v Údolí, které dýchá, v němž je pohřben Guiwennethin otec a k němuž – jak doufá – přijde i Guiwenneth, která uprchla. Na místě je však Christian, u stěny Lavondyss, chce se dostat dovnitř a očistit tělo i ducha od patnácti let v lese. Steven ho nechá jít, ale na památku mu hodí zmalit v podobě dubového listu, jímž ho omylem zabije. Legenda je naplněna. Druhý den se objeví Guiwenneth, zraněná a vysílená. A také Urscumug, jenž pronásledoval Christiana celých patnáct let a chrání Guiwenneth kvůli lásce svého stvořitele, Stevenova otce k ní. Odvede dívku do Lavondyss, aby se uzdravila a slíbí její návrat.
Úryvek
Tenkrát, za života tohoto lidu, uložily sudičky obru Mogochovi, aby šel bez odpočinku sto dní na sever. Dostal se až na samotný kraj známého světa. k ohnivé bráně střežící vstup do Lavondyss.
Na horním konci údolí stál kámen, který byl padesátkrát vyšší než člověk. Mogoch se o něj opřel levou nohou a zamyslel se, proč ho sudičky poslaly tak daleko od země jeho kmene.
„Sundej tu nohu z toho kamene,“ obořil se na něj něčí hlas.
Mogoch se rozhlédl kolem sebe a uviděl lovce, který stál na hromadě kamení a díval se na horu.
„Nesundám.“
„Sundej tu nohu z toho kamene,“ zvolal lovec. „Leží tam pohřbený statečný muž.“
„Já vím,“ řekl Mogoch a nohou nehnul ani o píď. „Sám jsem ho pohřbil. Vlastníma rukama jsem postavil ten kámen na jeho tělo. A ten kámen jsem našel vy svých ústech. Podívej.“ A Mogoch se zašklebil a ukázal lovci velkou mezeru mezi zuby, kde náhrobek pro statečného muže našel.
„Pak je to asi v pořádku,“ řekl lovec.
„Díky,“ řekl Mogoch. Byl rád, že s ním nebude muset bojovat. „A který velký čin tebe přivádí k hranicím Lavondyss?“
„Na někoho tu čekám,“ odpověděl lovec.
„Doufám že tě nenechají čekat dlouho,“ řekl Moloch.
„Určitě tu za chvilku bude,“ odvětil lovec a odvrátil se od obra.
Mogoch vytrhl dub, aby se mohl poškrábat na zádech, k večeři snědl jelena a přemýšlel, proč ho sudičky do těch míst poslaly. Nakonec odešel, ale dal tomu údolí jméno ritha muiereog, což znamená tam, kde čeká lovec.
Později se tomu údolí začalo říkat imarn uklyss, což znamená tam, kde se dívka vrátila ohněm.
Ale to už je příběh pro jinou dobu a jiný lid.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |