Dobšiná
Z Multimediaexpo.cz
Dobšiná je staré hornické město v Košickém kraji, okrese Rožňava. Leží v údolí Dobšinského potoka v střední části Slovenského rudohoří, tvořící samostatný podcelek Revúckej vrchoviny - Dobšinské předhoří.
Historie
Založené bylo počátkem 14. století. Jeho název je pravděpodobně odvozený od Dobšinského potoka, který se v historických pramenech prvně uvádí roku 1320 jako Dupsina fluvius. Toto pojmenování se v současnosti považuje za slovanské. Na pevnou historickou půdu se poprvé dostáváme roku 1326, kdy podle dohody potvrzené jágerskou kapitulou pověřili Bebekovci (Bubekovci), kterým území od roku 1243 patřilo, dědičného richtáře Mikuláša, Razlovho syna, usídlit tu německé horníky na krupinskom práve. Za to se mu kromě jiného přiznávala jedna třetina výnosu místních dolů.
Díky prosperujícímu hornictví se osada postupně vyvinula na město. Získala právo meče a v roce 1417 od Zikmunda Luxemburského i právo jarmarečné. Od konce 15. století se už v pramenech uvádí jako město („civitas“). I díky získaným privilegiím dokázalo město překonat pustošivé vpády. V roce 1540 vyplenil Dobšinú kapitán Muránského hradu Matej Bašo. Od roku 1556 byla Dobšiná poplatná filakovským Turkům, kteří ji zákeřně přepadli 14. října 1584. Město vydrancovali a 352 obyvatel odvlekli do zajetí. Přestože Dobšiná patřila pod štítnické hradní panstvo, její obyvatelé byli svobodnými mešťany. Vztah k zeměpánovi se uvolňoval zejména po vymření štítnických Bebekovců (Četnekyovců) v roce 1594. Po schválení Maximiliánova hornického řádu v roce 1723 bylo město osvobozené od zeměpanského poplatku z hornictví a fakticky užívalo práva svobodného královského města. V roce 1756 potvrdila Marie Terezie Dobšinej právo na 4 výroční trhy. Konaly se 22. února, 12. května, 1. srpna a 8. prosince.
Významnou úlohu sehrávalo město v období protihabsburských povstání. Pro kurucké vojska se dodávala kvalitní ocel z místních hamrů. V čase povstání Františka II. Rákociho byly v Dobšinej zřízené zbrojařské dílny, kde se kovaly meče a odlévaly dělové koule a hlavně pušek. Tyto dílny musely být zbořeny po uzavření Satumarského míru v roce 1711. Některé položily základ místnímu hutnictví a železářskému průmyslu. Podle tradice tu saský technik Daniel Fischer už v roce 1680 postavil první vysokou pec. Známym železářským podnikatelem byl zejména Pavol Láni, od roku 1706 krajský železářsky inspektor Františka II. Rákociho. Lánimu se podařilo vybudovat v Dobšinej poměrně rozsáhlý železářsky komplex. V letech 1706 až 1716 dal vybudovat vlastní hutě. Neví se, jestli už šlo o vysoké pece, protože jejich parametry nejsou známé. Jisté je, že v letech 1720 až 1722 dal postavit saskými odborníky vysokou pec na Hnilci v dnešní Dobšinskej Maši podle holandského vzoru. Druhou vysokou pec ve Vyšnej Maši začalo stavět město v roce 1755. Tyto pece byli několikrát přestavěné a zanikli v roce 1906, resp. 1919.
Reference
Externí odkazy
|
| Města a obce okresu Rožňava |
|---|
|
Ardovo • Betliar • Bohúňovo • Bôrka • Brdárka • Bretka • Brzotín • Čierna Lehota • Čoltovo • Čučma • Dedinky • Dlhá Ves • Dobšiná • Drnava • Gemerská Hôrka • Gemerská Panica • Gemerská Poloma • Gočaltovo • Gočovo • Hanková • Henckovce • Honce • Hrhov • Hrušov • Jablonov nad Turňou • Jovice • Kečovo • Kobeliarovo • Koceľovce • Kováčová • Krásnohorská Dlhá Lúka • Krásnohorské Podhradie • Kružná • Kunova Teplica • Lipovník • Lúčka • Markuška • Meliata • Nižná Slaná • Ochtiná • Pača • Pašková • Petrovo • Plešivec • Rakovnica • Rejdová • Rochovce • Roštár • Rozložná • Rožňava • Rožňavské Bystré • Rudná • Silica • Silická Brezová • Silická Jablonica • Slavec • Slavoška • Slavošovce • Stratená • Štítnik • Vlachovo • Vyšná Slaná |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |