Ivan Pfaff

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 5. 6. 2014, 01:14; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Prof. Dr. Ivan Pfaff (* 1926) je německý historik, publicista a spisovatel českého původu. Vystudoval na pražské a brněnské Filozofické fakultě historii a anglistiku. Po studiu pracoval v regionálních muzeích. Od října 1946 do února 1948 přispíval do tehdejších Lidovek, v šedesátých letech do Literárek, Studenta, Orientace, Kulturní tvorby. Na přelomu let 1967 a 1968 byl necelého půl vězněn StB. Podle svědectví Bohumila Doležala se Ivan Pfaff v roce 1965 na sekretariátu Svazu čs. spisovatelů „zmocnil“ podpisových archů pod protestní peticí proti zákazu časopisu Tvář, „připsal k nim vlastní ohnivou výzvu proti komunistickému útlaku v Československu a vše poslal nic netušícímu Pavlu Tigridovi. Výzvě se dostalo na Západě velké publicity a začala se jí okamžitě zabývat StB. Ta poměrně rychle zjistila vznik pseudoiniciativy i jejího konstruktéra a pana Pfaffa zavřeli, až zčernal.“[1] Po srpnu 1968 odešel do NSR, kde zprvu pracoval jako vědecký stipendista různých nadací (1969–1996). Přispíval a přispívá do FAZ, NZZ. Přispíval také do Tigridova pařížského Svědectví a Pelikánových římských Listů. Od roku 1990 jeho články zveřejňují také česká periodika jako Ateliér, Tvar, Svobodný zítřek, Sešity, Lidovky. V devadesátých letech vstoupil do diskuse o roli Edvarda Beneše při poválečném vyhnání Němců. Byl částečně kritizován za některé – na historika emocionální – příspěvky, snažící se Benešův nacionalismus obhajovat. Na druhou stranu kritizoval jeho prosovětské „vazalství“. Roku 1992 v Praze habilitoval, žije v Heidelbergu.

Citát

  • „Nebyl to Stalin, ale jeho český host [Edvard Beneš], který v prosinci 1943 definoval vztahy obou zemí jako vazalství Československa … Sovětsko-československá smlouva otevřela Sovětskému svazu dveře do střední Evropy, dávno před průnikem Rudé armády do tohoto prostoru.“
    v německém originále: „Es war nicht Stalin, sondern sein tschechischer Gast, der im Dezember 1943 die gegenseitigen Beziehungen beider Länder als Vasallentum der Tschechoslowakei definierte … Der Vertrag öffnete der Sowjetunion eine Tür nach Mitteleuropa, lange vor dem Durchbruch der Roten Armee in diesem Raum.“ (FAZ, 12.12.1993)

Bibliografie

  • Tradice česko-ruských vztahů v dějinách – projevy a doklady, spoluautor Vladimír Závodský, 1957
  • Jan Neruda a české demokratické hnutí v letech šedesátých, 1963
  • Česká kultura v zápase proti fašismu 1933–1938, 1969
  • Historické kořeny reformního hnutí v České společnosti, Index, Köln 1988
  • Česká levice proti Moskvě 1936–1938, Naše vojsko, Praha 1993
  • Sovětská zrada 1938, Bea, Praha 1993
  • O perspektivu lidského společenství – politické myšlení Karla Čapka, Artfórum-Jazzová sekce, Praha 1994, ISBN 80-85271-09-5
  • Česká přináležitost k Západu v letech 1815-1878 – k historii českého evropanství mezi vídeňským a berlínským kongresem, Doplněk, Brno 1996, ISBN 80-85765-60-8
  • Francie a Čechy v Evropě národních států
  • Česká kultura mezi pravicí a levicí – Z kulturně politických zápasů předválečných
  • Die Sowjetunion und die Verteidigung der Tschechoslowakei 1934-1938. Versuch der Revision einer Legende, svazek 21 řady Ostmitteleuropa in Vergangenheit und Gegenwart, Böhlau Verlag, Köln / Weimar / Wien 1996, ISBN 3-412-15493-8 / ISBN 978-3-412-15493-6
  • Die Gefahr der Sowjetisierung der Tschechoslowakei im Falle einer russischen Hilfeleistung in: Mythos München / Le Mythe de Munich / The Myth of Munich, Fritz Taubert (ed.), R. Oldenbourg Verlag, Mnichov 2002, ISBN 3-486-56673-3

Články

(některé články)

  • Jak tomu opravdu bylo se sovětskou pomocí v mnichovské krizi, Svědectvi, XIV, č. 56 a 57
  • Prag und der Fall Tuchatschewski, Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte 35/1987, s. 95
  • Stalin und die tschechische Linkskultur – Die Kampagne gegen den Formalismus in der Kunst 1936-1938, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 3/1988
  • Stalins Strategie der Sowjetisierung Mitteleuropas 1935-1938. Das Beispiel Tschechoslowakei, Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte 38/1990, s. 543
  • Die Modalitäten der Verteidigung der Tschechoslowakei 1938 ohne Verbündete, Militärgeschichtliche Zeitschrift 57 (1998), s. 23-77
  • Deutsche antinazistische Kultur im tschechischen Exil in den Jahren 1933-1938, Germanoslavica IX, 1/2002
  • Krize české kultury po moskevských procesech / The Crisis of Czech Culture After the Moscow Trials in 1936-1938, Slovanský přehled 1/2002, ročník LXXXVIII, s. 33-57
  • Jalta – dělení světa nebo legenda? Z československého zorného úhlu, Paginae historiae 10/2002, s. 108-152.
  • „Weg mit der Partei!“, Die Zeit, 22.5.2003 / „Pryč se stranou!“, přeložil Milan Neubert, web SDS, 30.5.2007 – o Plzeňském povstání v roce 1953
  • „Prosincový blok“ a alternativa menšinové levicové vlády v Československu 1935, Paginae historiae 11/2003, s. 138-164
  • Lex Beneš a protičeská kampaň v tisku SRN, Právo 30.4.2004
  • Střední Evropa – ztracený sen nebo příští realita? Pokus o výměr českého pohledu / Central Europe – the Lost Dream or the Future Reality? The Attempted Definition of the Czech Point of View, Slovanský přehled 3/2006, ročník XCII, s. 411-431
  • Válka básníků (k sedmdesátému výročí španělské občanské války), Souvislosti 3/2006
  • Zápas o německé divadlo v českých zemích 1934–1938, Divadelní revue 1/2007

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ivan_Pfaff“