Jaroslav Rössler
Z Multimediaexpo.cz
Jaroslav Rössler (* 25. května 1902, Smilov – 5. ledna 1990, Praha) byl první český avantgardní fotograf a člen Devětsilu. Je jediným českým fotografem, který splynul s uměleckou avantgardou, stavějící na hlavu dosavadní představy o tom, co je umění.
Vyučil se v portrétním ateliéru u firmy Drtikol a spol. (1917–1920) a osm let zde pracoval jako laborant, až do svého odjezdu do Paříže. V jedenadvaceti letech si ho všiml Karel Teige, který ho pověřil fototypografickými úkoly pro časopisy Pásmo, Dsk, Stavba a ReD. Tak získal o možnostech funkčního využití fotografie novou představu. Postupuje od fotografie k fotogramu, fotomontáži, typografické koláži a kresbě, až nakonec všechny postupy vhodně mísí, jak si to žádá soudobá koncepce moderního umění.
Počátkem roku 1925 odjíždí do Paříže na půlroční studijní pobyt a v témže roce se stává fotografem Osvobozeného divadla. Většina záběrů jevištních inscenací té doby je jeho dílem.
Ještě před svým druhým odjezdem do Paříže v roce 1927 navazuje jako reklamní a průmyslový fotograf spolupráci s obrázkovým časopisem Pestrý týden, který pak už z Francie zásobuje i svými reportážemi.
V Paříži, kde plánuje zůstat se svou ženou Gertrudu Fischerovou (1894–1976) natrvalo, se zabývá reklamou, především v experimentálním studiu Luciena Lorella, a vytváří práce pro tak významné podniky, jakými jsou firmy Gibs, Michelin nebo Shell. Přitom ho však láká i živý pouliční ruch a právě tento zájem se mu nakonec stane osudným a poznamenává celou jeho další budoucnost. Setkává se s demonstranty a když fotografuje působivý výjev a jeho aktéry, je zatčen a po půlročním vězení v roce 1935 z Francie vypovězen. Tím první, velká tvůrčí etapa jeho života končí.
Na Žižkově, tenkrát ještě pražském předměstí, si spolu se ženou otevírá skromný fotografický ateliér a starosti spojené s vedením živnosti způsobují, že v jeho tvůrčí práci vzniká nepřirozená mezera, trvající dvě desetiletí.
Až v padesátých letech se k fotografickému experimentu znovu vrací. Vytváří takzvaná prizmata, fotografie snímané přes dvojlomný hranol, experimentuje i s tvárnými postupy - vedle solarizace je to především Sabatierův efekt - vrací se tak i k pigmentům. Hýří novou barevnou a tvarovou představivostí.
Jaroslav Rössler je neoddělitelnou součástí české moderny. Moderny, která byla stejně tak literární, malířská a fotografická jako typografická, architektonická, divadelní nebo kinematografická. Jeho dílo je citlivou ozvučnicí doby, ale vyjadřuje se nezávisle na vyjádření druhých. Československá fotografie nemá kromě Rösslera autora, jehož práce v různých výrazových prostředcích by se tak dokonale propojila k moderní koncepci umění. Ojedinělým tvůrčím odkazem autora nejstarších českých fotogramů a vynálezce fotogramů jsou abstrahující vize, rozvíjené během více než půlstoleté umělecké dráhy.
Jaroslav Rössler patří společně s Františkem Drtikolem, Josefem Sudkem a Jaromírem Funkem k světově proslulým českým fotografům, jejichž díla jsou vyhledávána na prestižních aukcích.
Reference
- Mrázková Daniela: Cesty československé fotografie, Mladá Fronta 1989, ISBN 80-204-0015-X
- Kolektiv autorů; BENÁKOVÁ, Eva. HAVLÍČKOBRODSKO Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov : SURSUM, 1999. ISBN 80-85799-62-6. Kapitola SMILOV, s. 150 až 151.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |