Jesencovité

Z Multimediaexpo.cz

Jesencovité (Celastraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu jesencotvaré (Celastrales).

Obsah 1 Charakteristika 2 Taxonomie 3 Zástupci 4 Seznam rodů 5 Literatura 6 Externí odkazy

Charakteristika

Byliny, keře, liány a nevelké stromy se vstřícnými nebo střídavými jednoduchými listy, většinou s drobnými palisty. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, pravidelné, obvykle drobné, v květenstvích různých typů nebo jednotlivé. Kalich a koruna v počtu 4 nebo 5. Tyčinky jsou 3 až 5 a jsou vůči korunním plátkům postaveny střídavě (narozdíl od velmi podobných květů čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae), kde jsou naproti korunním plátkům). Nitky jsou volné nebo výjimečně na bázi srostlé. V květech je obvykle přítomen velký dužnatý nektáriový terč. Gyneceum je synkarpní svrchní nebo polospodní, výjimečně spodní, z 1 až 5 plodolistů. Čnělka je jedna nebo až 5. V plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Plodem je tobolka, bobule, peckovice, schizokarp nebo samara. Semena často s nápadným arilem, s velkým embryem většinou obklopeným bohatým endospermem.

Čeleď zahrnuje kolem 90 rodů a asi 1300 druhů, rozšířených kosmopolitně na všech světadílech.

Květy jsou opylovány nejčastěji včelami, mouchami a brouky, lákanými nektarem vylučovaným z nektáriového terče.

Taxonomie

Čeleď jesencovité prošla s nástupem molekulárních metod četnými změnami, z nichž nejvýznamnější je vřazení čeledí Hippocrateaceae a tolijovité (Parnassiaceae) a vyjmutí rodu Goupia.

V Cronquistově systému byla čeleď jesencovité (s rodem Goupia) a čeleď Hippocrateaceae řazena do řádu Celastrales, čeleď tolijovité (Parnassiaceae) byla součástí čeledi lomikamenovité (Saxifragaceae).

V systému APG I byla čeleď Goupiaceae řazena do řádu Malpighiales, zatímco čeleď jesencovité zůstala stejně jako čeledi tolijovité (Parnassiaceae) a Stackhousiaceae mezi čeleděmi s nejasným zařazením.

Pozdější systém APG II umisťuje čeleď jesencovité spolu s dalšími 3 čeleděmi do řádu Celastrales v rámci skupiny dvouděložných nazývané Rosids I. Molekulárními metodami bylo zjištěno, že dříve rozlišovaná čeleď Hippocrateaceae (24 rodů a přes 350 druhů) tvoří monofyletickou větev uvnitř čeledi jesencovité, a byla do ní vřazena jako jedna z podčeledí. Jmenovaná skupina se od zbytku čeledi liší především 3 tyčinkami, umístěnými uvnitř nektáriového terče. Semena nemají aril ani endosperm. K přesunům došlo i v případě některých rodů, dříve do čeledi jesencovité zařazovaných (rod Bhesa byl přeřazen do řádu Malpighiales, Perrottetia do Huerteales a rod Forsellesia do čeledi Crossosomataceae. Naopak rody Canotia a Plagiopteron, dříve řazené do samostatných čeledí, byly vřazeny do jesencovitých, stejně jako čeleď Stackhousiaceae (tři rody) a rod Brexia.

V systému APG III, publikovaném v roce 2009, byla do čeledi jesencovité (Celastraceae) vřazena čeleď tolijovité (Parnassiaceae) se 2 rody.

Zástupci

• Catha edulis - kata jedlá
• Celastrus - zimokeř (syn. jesenec)
• Euonymus - brslen
• Parnassia - tolije
• Salacia - asi 200 druhů v tropech Starého světa, několik druhů je používáno v tradiční medicíně (např. v ayurvédě). Dnes je Salacia populární např. v USA a Japonsku v prevenci cukrovky a obezity.

Seznam rodů

Acanthothamnus, Allocassine, Anthodon, Apatophyllum, Apodostigma, Arnicratea, Bequaertia, Brassiantha, Brexia, Brexiella, Campylostemon, Canotia, Cassine, Catha, Celastrus, Cheiloclinium, Crocoxylon, Crossopetalum, Cuervea, Denhamia, Elachyptera, Euonymus, Evonymopsis, Fraunhofera, Glyptopetalum, Goniodiscus, Gyminda, Hartogiella, Hartogiopsis, Hedraianthera, Helictonema, Hexaspora, Hippocratea, Hylenaea, Hypsophila, Katafa, Kokoona, Lepuropetalon, Loeseneriella, Lophopetalum, Macgregoria, Maurocenia, Maytenus, Menepetalum, Microtropis, Monimopetalum, Mortonia, Mystroxylon, Nicobariodendron, Orthosphenia, Parnassia, Paxistima, Peripterygia, Peritassa, Plagiopteron, Platypterocarpus,, Plenckia, Pleurostylia, Polycardia, Prionostemma, Pristimera, Psammomoya, Pseudosalacia, Ptelidium, Pterocelastrus, Putterlickia, Quetzalia, Reissantia, Rzedowskia, Salacia, Salacighia, Salaciopsis, Salvadoropsis, Sarawakodendron, Scandivepres, Schaefferia, Semialarium, Simicratea, Simirestis, Siphonodon, Stackhousia, Tetrasiphon, Thyrsosalacia, Tontelea, Torralbasia, Tripterococcus, Tripterygium, Tristemonanthus, Wimmeria, Xylonymus, Zinowiewia.

Literatura

• Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
• Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
• Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
• Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5
• Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
• Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
• Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.

Externí odkazy

• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Celastraceae
• Flora of China: Parnassia
• The Families of Flowering Plants: Celastraceae
• The Families of Flowering Plants: Parnassiaceae
• The Families of Flowering Plants: Lepuropetalaceae

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii