Číslovka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 4. 2011, 12:01; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Číslovka (lat. numerale, plurál numeralia) je slovní druh, kterým se vyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku apod.

Obsah

Typy číslovek

Dělení podle určitosti počtu

Číslovky se dělí na:

  • neurčité – označují počet jen obecně (několik, několikrát, několikanásobný, málo, moc, někdy se mezi neurčité číslovky počítají i slova jako nikdo, žádný)
  • určité – označují přesný počet (dvakrát, dvojnásobný, dva); některé číslovky určité mohou mít význam neurčitý (tisíceré díky, mám sto chutí)

Dělení podle syntaktické formy

  • základní (kardinální) – označují počet, pojmenovávají čísla (tři, polovina, dvě stě třicet dva, několik, mnoho), gramaticky jsou přibližně v roli podstatného jména
  • řadové (ordinální) – označují pořadí (osmý, poněkolikáté), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
  • souborové – označují počet souborů (dvoje ponožky, patero nářadí, troje povlečení), též vyjadřují počet věcí vyjádřených pomnožným tvarem, syntakticky jsou obdobné základním číslovkám
  • druhové – označují počet druhů (dvojí, sterý, pod obojí způsobou, dvojí lid, trojí lid, doktor obojího práva = JUDr.), v češtině převážně zastaralé
  • násobné (multiplikativní) – vyjadřují násobek čísla (trojnásobný, pětkrát, mnohokrát), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
  • podílné (distributivní) - vyjadřují číselný podíl (po dvou, po několika), zpravidla ve funkci příslovce

Číslovky v češtině

Hlavní článek: České číslovky

Číslovky v češtině podléhají flexi a ve větě nejčastěji plní roli přívlastku shodného a určuje se u nich gramatická kategorie pádu. Některé číslovky ale nejsou jmény, ale mají funkci příslovce (např. třikrát, poněkolikáté), a flexi tedy nepodléhají.


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8C%C3%ADslovka“