Šablona:Článek dne/2017/21

Z Multimediaexpo.cz

Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem na západě je Haiti.

Dominikánská republika leží v Karibiku a zabírá dvě třetiny východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Na severu je omývána Atlantským oceánem a na jihu Karibským mořem. Svou rozlohou 48 442 km² je druhým největším ostrovem Karibiku. Pobřeží je dlouhé 1 633 km a může nabídnout více než 600 kilometrů písečných pláží.

Když Kryštof Kolumbus jako první turista vystoupil před 500 lety na břeh této země, byl ohromen. Ve svém dopise králi Ferdinandovi a královně Isabele napsal, že objevil nejkrásnější zemi, kterou kdy lidské oči mohly spatřit. Do tohoto data nejsou žádné záznamy o jakékoliv návštěvě této destinace.

Původní obyvatelé, španělsky „taínos“ („vznešený, čistý“), jejichž tehdejší počet se odhaduje přibližně na 600 000, byli ke Kolumbovi a jeho španělské posádce velice přátelští a pohostinní. Kolumbus sám měl pro ostrov velkou slabost a ve svém deníku ho popsal jako „krásný ráj na zemi s vysokými zalesněnými horami a velkým říčním údolím“.

Kolumbův obdiv k Hispaniole a zároveň objevení nalezišť zlata na tomto ostrově vedly k vytvoření evropských osad. První z nich, La Isabela, byla založena v roce 1493. Při evropském osidlování byli původní obyvatelé, zejména Taínové, vzati do otroctví a během následujících 25 let z oblasti vymizeli. Noví obyvatelé současně přiváželi otroky z Afriky.

Kolumbův bratr Bartoloměj byl jmenován hlavním guvernérem ostrova Hispaniola a v roce 1496 založil město Santo Domingo, které se vzápětí stalo reprezentačním sídlem španělského královského dvora a získalo tak moc a velký vliv.

V roce 1515 začali Španělé zjišťovat, že se ložiska zlata na Hispaniole zmenšují. V té době Hernán Cortéz objevil ložiska stříbra v Mexiku. Díky tomu odešla většina španělských obyvatel Santo Dominga do Mexika a na ostrově zůstalo jen několik tisíc osadníků.

Díky velkému množství hospodářského skotu, který sem byl původně dovezen Kolumbem, mohli osadníci, jež na ostrově zůstali, poskytovat jídlo a kůže španělským lodím zastavujícím na Hispaniole při svých cestách do Ameriky.

Toto období je známé také díky pirátům z Karibiku. Ostrov Hispaniola zůstal pod španělskou nadvládou až do roku 1697, kdy se západní třetina ostrova stala francouzským územím. Byla to nejbohatší kolonií na světě, zejména díky rozlehlým plantážím cukrové třtiny. Na těchto plantážích pracovali statisíce otroků přivezených z Afriky.

V roce 1791 vypuklo v Santo Domingu povstání otroků. Ze strachu, že si ostrov podrobí, zrušila Francie v roce 1794 otroctví. Po uklidnění situace byli Francouzi schopni více zaměřit pozornost na vzrůstající vliv Španělů na východní straně ostrova. V roce 1804 se západní část ostrova stala republikou Haiti. V roce 1809 se východní strana vrátila pod španělskou nadvládu. V roce 1821 španělští osadníci vyhlásili samostatný stát, ale jen o několik týdnů později napadly haitské síly východní část ostrova a zabraly Santo Domingo. Během příštích 22 let byl celý ostrov pod kontrolou Haiti.