Vranov nad Dyjí (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Státní zámek Vranov nad Dyjí je významný barokní zámek ve Vranově nad Dyjí.
Historie
Po částečném zničení hradu za třicetileté války a po požáru v roce 1665 zahajují tehdejší majitelé Althannové podle plánů J. B. Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od J. M. Rothmayera. Další významnou součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.
Vranovu vévodí monumentální barokní zámek původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V patnáctém století ho získal bohatý a mocný rod Lichteburků, v průběhu šestnáctého století se tu střídají v krátkách intervalech různí majitelé jako například Dietrichsteinové, Streinové, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Teprve Althannové svou radikální přestavbou, provedenou v podstatné části podle projektu J. B. Fischera z Erlachu, mu na konci sedmnáctého a v celém století osmnáctém vtiskli podobu reprezentativního barokního sídla. V devatenáctém století vlastnili vravské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině osmnnáctého století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stává státním majetkem.
Dnešní návštěvnická instalace této významné národní kulturní památky nabízí prohlídku původních barokních interiérů sálu předků a kaple a dále více jak 20 místností naznačujících kulturu vranovského bydlení z konce osmnáctého a z celého devatenáctého století. Zvláštní důraz je v nich položen na produkci proslulé vranovské továrny na kameninu, která v prvních dvou třetinách umělecky i technologicky ovliňovala výrobu kameniny v českých zemích i za jejich hranicemi.
Literatura
Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Příprava vydání Bohumil Samek. Brno : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2003. 143 s. ISBN 80-85032-89-9. (cze)
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |