Virgil Ivan Grissom

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 8. 3. 2009, 16:52; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Virgil Ivan „Gus“ Grissom (* 3. dubna 1926, Mitchell, Indiana27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida), americký kosmonaut z programů Mercury, Gemini a Apollo, tragicky zesnulý v Apollu 1.

Obsah

Život

Mládí a výcvik

Po skončení střední školy se roku 1944 dobrovolně přihlásil do armády, absolvoval letecký výcvik, avšak válka skončila. Rozhodl se ke studiu na Purdue University, za čtyři roky si z ní odnesl titul strojního inženýra, načež se do armády vrátil. Dokončil svůj letecký výcvik a roku 1951 začal létat u 334. eskadry stíhačů. Byl nasazen do bojů v Koreji. Po tamní válce se vrátil do USA jako letecký instruktor na základně Wright-Patterson. Studoval letecké inženýrství. Pak se přihlásil k první skupině budoucích amerických kosmonautů, 9. září 1959 byl přijat a také mezi prvními vyletěl do vesmíru. Byl ženatý a měl dvě děti. Používal přezdívku Gus.

Lety do vesmíru

Letěl sám v kosmické lodi Liberty Bell 7 při misi Mercury-Redstone 4 z kosmodromu na mysu Canaveral na druhý americký balistický let, tedy bez obletů Země a proto někdy nebývá za let do kosmu počítán. Trval jen 16 minut a skončil bezmála nešťastně při přistání na hladině Atlantického oceánu. Kabina Mercury 4 se zalila vodou, klesla ke dnu a on sám se málem utopil.

Plnohodnotný let s Grissomem na palubě byl odstartován na jaře roku 1965. Byl to první let z programu Gemini, start opět na mysu Canaveral, na palubě Gemini 3 byl s ním John Young, během čtyřhodinového letu obletěli třikrát Zemi a přistáli na hladině Atlantického oceánu. Mise byla hodnocena velice úspěšně.

Potřetí měl odstartovat do vesmíru v rámci letu AS 204, dnes známý pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci velitele posádky. Během simulovaného odpočítávání při výcviku vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty (Edward White a Roger Chaffee) zahynul.

Zajímavosti

V roce 1987 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Literatura

  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.  

Externí odkazy