Orlík (dělostřelecká tvrz)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 8. 12. 2009, 01:19; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Dělostřelecká tvrz Orlík byla plánována v prostoru kóty 1205 Orlík (Urlichkoppe) jihovýchodně od Jeseníku. Tato dělostřelecká tvrz měla být v československém opevnění vskutku zvláštní stavbou.

Z důvodu toho, že tvrz byla vybavena nejmodernější technikou a vybavením, pro jejichž obsluhu bylo třeba cvičit osádku, zároveň bylo nutno cvičit součinnost tvrzových zbraní, návyky obsluhy v efektivním boji ve stísněných prostorách betonových bunkrů, bylo rozhodnuto o vybudování cvičné střelnice, kde by se osádky opevnění střídaly a prováděly cvičení. Avšak výstavba takovéto střelnice ve vnitrozemí nebyla možná z důvodu hustého osídlení a finanční situace, bylo rozhodnuto postavit ji v trase plánovaného pohraničního opevnění, kde by se zbraně této tvrze v případě napadení republiky mohli zapojit do bojů.

V úvahu přicházely varianty v Orlických horách a Jeseníkách. Rozhodnuto bylo ve prospěch Jeseníků, kde byl dostatek místa pro cílové plochy, rozsáhlé neobydlená místa a také dostatečná vzdálenost od hranic s Německem. Tvrz měla stát asi 5,5 km jihozápadně od obce Rejvíz v pásmu Orlíku. Tvrz byla vložena do důležitého předělu mezi dvěma hlavními operačními směry, které mezi Jeseníky a Orlickými horami na západ a Jeseníky a Moravskou bránou na východ. V případě zapojení do bojů navazovala na dělostřeleckou tvrz Milotický vrch a Kronfelzov, které byly později zrušeny a nahrazeny IDS Izolovaný dělostřelecká srub Skrbovice napravo a IDS Izolovaný dělostřelecký srub Kronfelzov nalevo.

Všechny objekty opevnění měly být samostatné, to znamenalo, že nebylo počítáno s vybudováním podzemí. Zajímavý byl projekt pro dělostřelecký srub. Ten vycházel z konstrukce pro IDS, což bylo u stavby bez podzemí pochopitelné. Tento objekt byl plánován oboustranný, měl disponovat až pěti houfnicemi ve dvou střeleckých místnostech se střelbou vpravo. Cvičné místnost se dvěma houfnicemi měla rozevření až 70° a směřovala jižně směrem k Vrbnu pod Pradědem. Bojová severní místnost se 2-3 houfnicemi mohla ovládat oblast strategické silnice od Zlatých Hor po Heřmanovice. Bojové neměli být v míru používány.

Projekt tvrze byl v roce 1938 ve velkém stupni rozpracování, ale nebyl z mezinárodně politických příčin ani zadán ani realizován. Pozemky, na kterých se měla tvrz stavět byly totiž majetkem vratislavského arcibiskupství a pro pochopitelný odpor říšskoněmecké vlády nebyla jednání o vyvlastnění dokončena. Z toho důvodu není v terénu po tvrzi ani známka.

Reference

  • Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 42-43.

Externí odkazy