STS-75

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 1. 2011, 20:01; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


STS-75 byla devatenáctá mise raketoplánu Columbia. Celkem se jednalo o 74. misi raketoplánu do vesmíru.

Obsah

Posádka

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Parametry mise

  • Hmotnost: 10 592 kg užitného zatížení
  • Perigeum: 277 km
  • Apogeum: 320 km
  • Inklinace: 28,5°
  • Perioda: 90,5 min

Úkoly mise

  • Tethered Satellite System Reflight (TSS-1R)
  • United States Microgravity Payload (USMP-3)

TSS-1R

Prvotním úkolem STS-75 bylo vynést na orbit Tethered Satellite System Reflight (TSS-1R) (česky přibližně: uvázaný družicový systém (opakovaný let), TSS-1R) a vypustit do prostoru vodicí kabel.

Úkoly mise TSS1-R

Vypuštění TSS-1R. Tethered Sattelite System se skládal z koncové družice a mnohakilometrového kabelu, schopného elektromagnetické indukce elektrické energie při průchodu ionosférou. Vypuštěn byl 25. února.

Specifické úkoly mise TSS1-R byly:

  • charakterizovat proudo-napěťovou odpověď systému orbiter-TSS,
  • charakterizovat strukturu pouzdra vysokého napětí této družice
  • charakterizovat proces kumulace proudu na TSS,
  • demonstrovat generování elektrické energie,
  • ověřit základní zákonitosti a dynamiku kabelu.
  • demonstrovat efekt netečných plynů na plazma pouzdra a sběru proudu,
  • charakterizovat rádiovou frekvenci TSS a emise plazmatické vln, a
  • charakterizovat dynamicko-elektrodynamické párování na TSS

TSS-1R byl opakovaný let TSS-1, jenž byl na palubě Atlantisu v misi STS-46 v červenci/srpnu 1992. TSS kroužil kolem Země ve vzdálenosti 296 km, čímž byl vystaven do řídce elektricky nabité vrstvy ionosféry.

Vědci z mise STS-75 doufali, že kabel vypustí do vzdálenosti 20,7 km. Nicméně, kabel se ke konci vypouštění přerušil a zůstal po několik týdnů na orbitu. Z povrchu (Země) byl v tu dobu zřetelně viditelný, jevil se jako jasné fluorescentní světlo putující oblohou. Utržená část kabelu měla délku přibližně 12 mil (19 kilometrů).

Vědecký výzkum TSS-1R

Vědecký výzkum TSS-1R zahrnoval:

  • DCORE/SCORE (TSS Deployer Core Equipment and Satellite Core Equipment),
  • ROPE (Research on Orbital Plasma Electrodynamics),
  • RETE (Research on Electrodynamic Tether Effects),
  • TEMAG (Magnetic Field Experiment for TSS Missions),
  • SETS (Shuttle Electrodynamic Tether System),
  • SPREE (Shuttle Potential and Return Electron Experiment),
  • TOP (Tether Optical Phenomena Experiment),
  • EMET (Investigation of Electromagnetic Emissions by the Electrodynamic Tether),
  • OESSE (Observations at the Earth's Surface of Electromagnetic Emissions by TSS),
  • IMDN (Investigation and Measurement of Dynamic Noise in the TSS),
  • TEID (Theoretical and Experimental Investigation of TSS Dynamics), a
  • TMST (Theory and Modeling in Support of Tethered Satellite Applications).

USMP-3

Mise s sebou též nesla U. S. Microgravity Payload (USMP-3) (česky přibližně: užitečnou mikrogravitační zátěž Spojených států, USMP-3), navrženou k výzkumu materiálů a fyziky kondenzované hmoty.

Užitná zátěž USMP-3 sestávala ze čtyř hlavních pokusů, započatých na MPESS (Mission Peculiar Experiment Support Structures) a tři další pokusy ve střední sekci raketoplánu.

Vědecký výzkum USMP-3

Mezy tyto pokusy patřily:

  • AADSF (Advanced Automated Directional Solidification Furnace),
  • MEPHISTO (Material pour l'Etude des Phenomenes Interessant la Solidification sur Terre et en Orbite),
  • SAMS (Space Acceleration Measurement System),
  • OARE (Orbital Acceleration Research Experiment),
  • ZENO (Critical Fluid Light Scattering Experiment), a
  • IDGE (Isothermal Dendritic Growth Experiment).

Zajímavosti

Jeden z větších neidentifikovaných objektů za kabelem TSS-1R
  • STS-75 též znamenala první použití operačního systému Linux, pracujícím na zemském orbitu. Starší program Digital Unix, původně na serverech DEC Alpha, byl přeportován, aby běžel na laptopu s Linuxem. (Další použití Linuxu bylo o rok později, na STS-83.[1])
  • STS-75 byla vesmírná mise, popsaná ve smyšleném dokumumentu NASA, Document 12-571-3570, přestože tento dokument byl šířen několik let předtím, než byla STS-75 vůbec spuštěna. Tento dokument hloubá nad pokusy zjistit efektivitu sexuálních pozic při nulové nebo téměř nulové gravitaci. Astronom a spisovatel sci-fi, Pierre Kohler, si tento dokument spletl se skutečnými cíly mise a má na svědomí nárůst zájmu o Dokument 12-571-350 v prvních letech 21. století.
  • Existuje kontroverzní záznam utrženého kabelu z TSS-1R, od kterého se raketoplán vzdaloval, který jeden z astronautů pořídil kamerou schopnou snímat i část ultrafialového světla, v době když raketoplán a TSS dělila vzdálenost mezi 77 a cca 100 námořních mil. V záznamu je utržený 19km kabel s několika desítkami neidentifikovatelných poloprůhledných objektů, pohybujících se různými rychlostmi v jeho blízkosti.[2][3] NASA se k záběru později vyjádřila v tom smyslu, že jde o kousky vesmírného smetí plující prostorem poblíž raketoplánu,[4] přesto zůstává mnoho „ufologů“, kteří v tomto záběru vidí důkaz o UFO.

Reference

  1. ↑ http://www.amsat.org/amsat/ftp/news/1997/spc0317.txt
  2. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=JuFBUS0kiSA&hl=cs
  3. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=As-wYmFYb3I&hl=cs
  4. ↑ http://video.google.com/videoplay?docid=973120271616169522&ei=JkuYSuH9C47T-Aax2cy5BA&q=STS-75

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-75
Raketoplán Columbia (OV-102)

STS-1 • STS-2 • STS-3 • STS-4 • STS-5 • STS-9 • STS-61-C • STS-28 • STS-32 • STS-35 • STS-40 • STS-50 • STS-52 • STS-55 • STS-58 • STS-62 • STS-65 • STS-73 • STS-75 • STS-78 • STS-80 • STS-83 • STS-94 • STS-87 • STS-90 • STS-93 • STS-109 • STS-107

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/STS-75“