Slovník

Z Multimediaexpo.cz

Slovník (zdrobnělina: slovníček) je nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek. Sestavováním slovníků se zabývá lingvistická disciplína zvaná lexikografie. Ve většině slovníků jsou slova zachycena pouze ve svém základním tvaru, tzv. lemmatu, přestože např. slovníky v rámci jazykových učebnic mohou být zaznamenána i nepravidelné tvary. Slovníky se vyskytují tradičně nejčastěji v knižní podobě (např. Slovník spisovné češtiny). V poslední době se však objevují i digitální slovníky, dostupné na CD nebo na internetu, např. Wikislovník (český otevřený slovník) nebo anglický dictionary.com.^[1]

Obsah 1 Typy slovníků 2 Přenesený význam slova 2.1 Reference 2.2 Související články 2.3 Literatura 3 Externí odkazy

Typy slovníků

Podle rozsahu se slovníky často dělí na:

• slovníky malé, kapesní (do cca 10 000 hesel)
• slovníky střední (do cca 60 000 hesel)
• slovníky velké (nad 60 000 hesel)

Podle typu se rozdělují na:

• slovníky výkladové (jednojazyčné)

Jsou napsány celé v jednom jazyce, u každého slova lze nalézt informace ve stejném jazyku, dále je lze rozdělit na:

• slovníky současného jazyka
  • významové (též sémantické, výkladové) – s definicí každého hesla (v témže jazyku)
  • pravopisné
  • frazeologické (idiomatické)
  • slovníky synonym
  • slovníky rýmů
  • slovníky cizích slov
  • slovníky zkratek
  • slovníky dialektů
  • slovníky slangu
  • slovníky argotu
  • slovníky citátů
• slovníky jednotlivých historických období
• slovníky etymologické (s genezí každého hesla)
• slovníky popisující slovní zásobu profesních skupin, např.
  • Filosofický slovník,
  • Lékařský slovník,
  • Defektologický slovník,
  • Biblický slovník,
  • slovníky technických pojmů
  • geografický/místopisný slovník
• speciální
  • retrográdní
  • valenční
  • frekvenční (řazený podle používanosti hesel)
• slovníky překladové (vícejazyčné, polyglotické)

Slouží pro překlad z jednoho jazyka do druhého, ke slovům jednoho jazyka obsahují jeho překlad v druhém jazyce, často i s výslovností, komentářemi, frázemi a příklady, nebo jinými doprovodnými informacemi. Některé větší překladové slovníky obsahují i druhou část, ve kterém jsou slova pro zpětný překlad z druhého jazyka do prvního. Tyto slovníky mohou být i specializované, například se omezovat jen na odborné termíny z některé oblasti. Mezi nejvýznamnější česká nakladatelství slovníků patří Fraus, Leda, Lingea, Fin.

Přenesený význam slova

Slovo se používá také v přenesených významech, patrně nejčastější bude označení pro individuální slovní zásobu (mluvy) člověka („má vybraný slovník“, „používá podivný slovník“ apod.). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišuje slovník v podobě knižní nebo elektronické – dictionary (řídce dikcionář) – a slovník slovní zásoby – vocabulary (počeštěné vokabulář se téměř nepoužívá). Kořeny těchto slov jsou slova diction – mluva nebo v širším smyslu způsob vyjadřování, a vocal – hlasový, vokální.

Reference

1. ↑ http://www.dictionary.com/

Související články

• Lexikografie
• Tezaurus
• Glosář
• Index
• Databáze

Literatura

• Šimečková, Alena. Úvod do studia jazykovědné germanistiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. s. 70. ISBN 80-246-0595-3.

Externí odkazy

• Slovnik.cz
• Univerzální slovník
• GNU FDL Anglicko-český slovník
• Kolekce českých dvoujazyčných slovníků

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii