Lalibela
Z Multimediaexpo.cz
Lalibela je malá, dalo by se říci zapomenutá a izolovaná vesnice v horách v Etiopii, ležící asi 350 kilometrů od hlavního města Addis Abeba. Na první pohled vypadá obyčejně, ale to, co ji činí unikátní, jsou staré kostely a labyrinty tunelů, chodeb a budov, vytesaných přímo do původních skal.
Obsah |
Historie
Lalibela, původně známá pod jménem Roha, byla ve 12. století královským městem dynastie Zagwe. Kostely, tak jak je známe dnes, zde vznikly v rozmezí 12. a 13. století za vlády krále Lalibely.
Stavba kostelů
Po celou svou historii udivovaly všechny návštěvníky, a to nejen tím, že celé stavby vznikly otesáním ohromných skal. Stavebníci si nejdříve museli vyznačit, kde kostel vznikne, poté postupně na všech čtyřech stranách vysekat ve skalách příkopy, čímž vlastně vznikl ohromný skalní monolit představující budovu kostela z venku. Následně museli do monolitu prorazit dveře a poté vysekat celý vnitřní prostor. Vše včetně oken a nejrůznějších reliéfních ozdob bylo také vytesáno přímo z kamene. Fakt, že kostely vznikaly v relativně měkkém červeném sopečném kameni tuf, jim práci trochu ulehčovalo. Kdo přesně kostely stavěl není známo. Historici odhadují, že na stavbu takových objektů bylo potřeba až 40 000 dělníků.
Legendy
Místní legenda říká, že král Lalibela část svého života pobýval v Jeruzalémě. Ten ho prý ovlivnil natolik, že po návratu do Etiopie zde chtěl také postavit svaté město. Tak rozhodl o vybudování kostelů ve svém královském městě Roha (po jeho smrti přejmenované na Lalibela). Názvy místních kostelů, jako Řeka Jordán, Adamův hrob či Boží muka tuto legendu jen podporují.
Realita ale asi bude trochu jiná. Kostely jsou architektonicky natolik rozdílné, že musely vzniknout ve větším časovém rozpětí, než bylo jen období vlády krále Lalibely.
Zajímavosti
Kamenných kostelů je v Lalibele celkem 13 a všechny se nacházejí blízko u sebe. Vizuálně nejzajímavější je kostel svatého Jiří. Cesta vede po vrcholu skály, ze které je kostel vytesán a tak je krásně vidět jeho tvar – kříž. Stavba je opravdu monumentální. Vše včetně oken je z kamene. Ostatní kostely tak impozantní přístup nemají, protože cesta vede přímo k jejich vchodům, takže v první chvíli není vidět impozantnost stavby. Žádný další nemá ani tak zajímavý tvar. Přesto návštěva stojí za to. Největší z kostelů je kostel Medhane Alem (Spasitel světa), jehož loď má rozměry 33×23 metrů. Uvnitř jsou vytesány i sloupy podpírající kamennou střechu. Tento kostel překvapivě připomíná spíše řecké než etiopské kostely. Interiéry všech lalibelských kostelů zdobí svaté obrazy, v některých jsou také bohatě zdobené schránky připomínající oltáře. Ty uvnitř obsahují dřevěný nebo kamenný symbol představující Mojžíšovy desky s desaterem. (Podle pověstí vlastní Etiopská ortodoxní církev pravé Mojžíšovy desky s desaterem (tzv. tabot)) Kromě vysekaných reliéfů jsou kostely uvnitř celkem strohé a bez výzdoby. Výjimkou je kostel Meskel s bohatě malovaným stropem. Ze zajímavostí ještě stojí za zmínku kostel Golgotha, kde je pochován samotný král Lalibela. Je to jedno z nejsvatějších míst v Lalibele a přístup sem naleží pouze mužům.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |