V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Lotrando a Zubejda

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 4. 2011, 16:52; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Lotrando a Zubejda je filmová pohádka režiséra Karla Smyczka a scenáristy Zdeňka Svěráka z roku 1997. Děj je založen na motivu pohádek Karla Čapka. Část děje byl natáčen v polenském městském muzeu v expozici Stará škola.[1]

Obsah

Příběh

V České kotlině je mnoho dubových lesů, za duby si na člověka ale zde můžou počíhat loupežníci, z nichž nejstrašnější je vyvrhel Lotrando. Lotrandův syn, taktéž Lotrando, vyrostl v lese, a tak se rozhodl starý otec dát syna vychovat do kláštera. Jenže z loupežnického synka se stane mírumilovný vzdělanec. Když mladý Lotrando vidí svého otce umírat, slíbí mu na smrtelné židli, že povede jeho řemeslo dál a nikdy nebude pracovat. Mezitím v sultánství Solimánském si nikdo neví rady s princeznou Zubejdou, která již dlouhou dobu stůně. Proto se vypraví delegace v čele s Halím do české kotliny. Zde naleznou hned tuplovaného doktora, DrVoštěpa DrNce. Ten ale odmítne jít vykonat své služby do sultánství Solimánského bez svého nového přítele Lotranda. Teprve po příjezdu zjistí, že cizinci nechtějí služeb drvoštěpa, ale doktora. Pokud se jim ale nepodaří vyléčit princeznu, budou oba o hlavičku kratší. Lotrando si ale včas vzpomene, že kam nechodí slunce, tam chodí doktor. Vykácí tedy les vedle princeznina okna, čímž se princezna vyléčí. Než však stihnou vyrazit na cestu zpátky, princezna Zubejda se s Lotrandem zamilují, a tak se Zubejda vrátí s Lotrandem do české kotliny, kde se z Lotranda stane mladý pan učitel.

Obsazení

Reference

  1. MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140-147.  

Externí odkazy