Frank Drake

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 20. 11. 2010, 03:42; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Frank Donald Drake (* 28. května 1930 v Chicagu) je americký astronom a tvůrce známé Drakeovy rovnice, která určuje počet mimozemských inteligentních druhů nacházejících se ve vesmíru.

Obsah

Dětství

Narodil se jako syn Richarda a Winfred Drakeových. Vyrůstal v jižní části Chicaga, spolu se sestrou Almy a bratrem Robertem. Již od mládí se zajímal o vědu a se svými přáteli trávil dlouhé hodiny experimentováním na poli radioastronomie, chemie, motorů a astronomie. Při studiu astronomie si uvědomil, jak obrovský je vesmír, a tak ho brzy začala pronásledovat i otázka, jestli jsme ve vesmíru sami. Vzhledem k tomu, že pocházel z věřící rodiny, byla u něho tato myšlenka částečně potlačována rodinou. Po skončení studií na střední škole obdržel Drake stipendium na studium elektroniky na Cornellově univerzitě. Bylo to právě během studií elektroniky, kdy konečně plně objevil svoji lásku k astronomii a setkal se zde i s lidmi, kteří byli podobného názoru jako on. Roku 1951 zavítal mladý Frank na přednášku předního astrofyzika své doby Otty Struveho. Ke konci přednášky Struve ukázal posluchačům materiály, které dokazovaly, že více než polovina hvězd v Galaxii má své vlastní oběžnice a tvoří planetární systémy. Struve pak dále předpokládal, že život samozřejmě může existovat i na některých z nich, což se plně ztotožňovalo s Drakeovými názory. Drake obdržel svůj bakalářský titul z fyziky na Cornellově univerzitě v roce 1952.

Služba vlasti

Po skončení studia strávil Drake tři roky v námořnictvu, aby armádě vynahradil prostředky, které vynaložila, když mu zaplatila stipendium. Službu u armády zakončil jako důstojník přes elektroniku na palubě USS Albany, kde získal neocenitelné zkušenosti s používáním nejnovějšího hi-tech vybavení. Když jeho služba u námořnictva skončila, zamířil Drake na absolventské studium na Harvard, kde se zaobíral oborem optické astronomie. V té době bylo jediné volné letní místo v radioastronomii. Pro jeho zkušenosti z armády a s elektronickým vybavením se i zde mohl Drake cítit přirozeně i přes neustálou modernizaci zařízení. Po absolvování studia v roce 1958 obdržel nabídku místa v nově zformované National Radio Astronomy Observatory (NRAO, v překladu Národní radiová astronomická observatoř) v Green Bank, Virginia (USA), ve které se roku 1960 provedl první pokus vyhledání mimozemské civilizace. Projekt se jmenoval Ozma a signatářem projektu byl Franke Drake. Hledání probíhalo po dva týdny, kdy byly pozorovány/"poslouchány" hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani. V jednom momentu poslouchání potencionálních signálů, zachytil teleskop jasný signál, který vzbudil obrovské pozdvižení. Bohužel pro vědce se pak ukázalo, že se jednalo jen o odražený signál v atmosféře, který pocházel ze Země. V dalším průběhu hledání nebyl žádný další signál zachycen. V roce 1961 Franke Drake a J. Peter Permen (úředník ze Space Science Board of the National Academy of Sciences) uspořádali první konferenci projektu SETI. Na tří denním setkání (konající se v NRAO) bylo přítomno několik desítek vědců, kteří měli zájem o projekt SETI a pro Draka se stala přípravou pro uveřejnění jeho slavné Drakeovy rovnice.

Drakeova rovnice

Související informace můžete najít také v článku: Drakeova rovnice}}

<math>N = R^{*} ~ \cdot ~ f_{p} ~ \cdot ~ n_{e} ~ \cdot ~ f_{l} ~ \cdot ~ f_{i} ~ \cdot ~ f_{c} ~ \cdot ~ L</math> kde (v závorce je uveden odhad z roku 1961)

  • N je počet civilizací v naší galaxii, u kterých lze předpokládat možnost komunikace v libovolném čase (10)
  • R* je počet nových hvězd hvězd v naší galaxii (10 za rok)
  • fp je poměr hvězd, které mají planety (0,5)
  • ne je průměrný počet planet s vhodnými podmínkami pro život na jednu hvězdu mající planety (2)
  • fl je poměr z předchozího, kde se vyvíjí život (1)
  • fi je poměr z předchozího, kde se vyvíjí inteligentní život (0,01)
  • fc je poměr z předchozího, kde lze očekávat snahu a možnost komunikovat (0,01)
  • L je očekávaná doba přežití takových civilizací (10000 let)

Slavná rovnice byla zformulována jako podklad pro projekt SETI, aby názorně ukázala, kolik civilizací je v naší Galaxii.

Hliníková destička pro sondy Pioneer

V roce 1963 Drake vzal na velmi krátkou dobu místo ve světoznámé Jet Propulsion Lab v Měsíční a planetární sekci, ale později toto místo vyměnil za místo v Cornelliho centru pro radiofyziku a vesmírného výzkumu (Cornell's Center for Radiophysics and Space Research). O dva roky později dostal nabídku na místo ředitele Cornelliho teleskopu v Arecibu v Porto Ricu. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jenž nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany. Během svého života se zabýval i myšlenkami, jak by mohla vypadat případná příroda na cizích světech.

V roce 1964 začal pracovat na fakultě Cornell University, kde se stal profesorem Národního centra pro atmosféru a ionosféru (které spadalo pod komplex v Arecibu). V roce 1984 se stal děkanem a profesorem astronomie a astrofyziky na University of California, Santa Cruz. Stal se prezidentem Mezinárodní astronomické unie v komisi pro bio-astronomii a předsedal i nadále SETI programu. Z jeho publikací namátkou Inteligentní život ve vesmíru (Intelligent Life in Space1) z roku 1962, či se spolupodílel s Dava Sobel(em) v autobiografickém díle Je někdo tam venku? (Is Anyone Out There?) z roku 1993.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Frank_Drake“