V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Historiografie

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 3. 2011, 23:35; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

19px Portál – Hlavní článek – Kategorie

Soubor:Jan Vermeer van Delft 011.jpg
Clio, múza historie, na Vermeerově obraze Alegorie malířství

Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace především na základě písemných a hmotných pramenů.

Historiografie, též dějepisectví, je zaznamenávání událostí, dějů a stavů v minulosti (např. na úrovni jednotlivců, společenských vrstev, národů) určitým systematickým způsobem.

Historiografie je předchůdcem historické vědy v tom smyslu, že před vznikem (kriticky analyzující) historické vědy existovala jen („nevědecká“ a do značné míry uměleckými styly ovlivněná) historiografie. Z jiného hlediska lze historiografii považovat za jeden z výsledků zkoumání historické vědy, protože zobrazuje stav, proudy a cíle historického výzkumu.

Historický výzkum, tak, jak jej chápeme dnes, objasňuje, systematizuje a zachovává poznatky vztahující se k dějinám světa a národním a teritoriálním dějinám. Věnuje se dějinám vzniku a rozvoje lidské společnosti a životu jedince v ní, dějinám lidské kultury. Historický výzkum se dále zaměřuje na dějiny lidského vědění a jeho parcializace, věnuje se společenským, politickým a ekonomickým souvislostem v uvedených dějinných procesech.

Obsah

Historické prameny

Historickým pramenem se rozumí primární zdroj informací v historickém bádání. Jako pramen lze označit vše, co bylo zachováno pro poznání a ověřování historických skutečností, vzniklo z lidské činnosti, činnosti lidské společnosti. Informace jsou kriticky čerpány z mnoha typů pramenů (zdrojů) s různým stupněm relevance.

Rozdělení historických pramenů

Prameny je možné rozdělit podle několika hledisek: dle původu pramene (památky, pozůstatky a tradice, prameny), dle formálních znaků (písemné, nepsané, ústní), dle informační struktury (bezprostřední, zprostředkované), dle typu (písemné, hmotné, etnografické, ústní, lingvistické, fonografické, filmové a fotografické) a konečně dle obsahu (ergotechnické – ekonomika, sociotechnické – společnost, psychotechnické – vědomí, tradice).

Písemné prameny

Nepsané prameny

  • hmotné prameny: kosterní pozůstatky, výtvory lidské práce
  • obrazové prameny: kresby, kartografické materiály
  • audiovizuální prameny: rozličná záznamová média

Ústní prameny

Metody zkoumání

Mezi metody zkoumání v historiografii náleží:

  • heuristika (shromáždění relevantních zdrojů)
    • bibliografie
  • kritika pramenů
    • přímá
    • nepřímá
    • genealogická
    • filologická
    • geografická
    • retrogresivní
    • progresivní
    • statistická
    • srovnávací
  • interpretace (analýza, výkladové rozvinutí)
    • chronologická
    • teritoriální
  • syntéza (závěrečné shrnutí)

Pomocné vědy historické

Historiografii slouží k poznání pomocné vědy historické:

  • archeologie (zkoumá dějiny na základě hmotných pramenů)
  • numismatika (zkoumá platební prostředky - peníze)
  • heraldika (zkoumá erby a znaky)
  • genealogie (zkoumá vývoj rodů a vztah mezi rodově příbuznými jedinci)
  • paleografie (zkoumá vývoj a druhy písma, snaží se o správné čtení a lokální i časové zařazení písemných pramenů)
  • diplomatika (zkoumá úřední písemné prameny z pohledu obsahové struktury textu i z pohledu vnějšího, tj. formy, a to jako produkt určitého právního, sociálního a kulturního prostředí, přičemž současně zjišťuje i pravost dokumentů a sleduje i dějiny institucí, které tyto dokumenty vyprodukovaly)
  • chronologie (zkoumá způsoby měření času v dějinách a přepočítává staré datovací systémy na dnešní)
  • sfragistika (zkoumá pečeti)
  • metrologie (nauka o soustavách měr vah)
  • epigrafika (vznikla z paleografie, zkoumá nápisy na tzv. archeologických či nepaleografických látkách, tedy v kameni, na kovech, hlíně, dřevě, stěnách atd.)
  • faleristika (zkoumá řády a vyznamenání)
  • filigranologie (zkoumá průsvitky v papírech)
  • kodikologie (zkoumá středověké rukopisy neúřední povahy)
  • kampanologie (zkoumá zvony a jejich výzdobu)
  • vexilologie (zkoumá zástavy a prapory)

a další.

V širším slova smyslu jsou při historickém bádání nápomocny i vědní disciplíny formálně od historické vědy oddělené (parcializované), jako je lingvistika, geografie, sociologie, statistika, demografie či kartografie.

Historie podle kontinentů

Historie podle časového období

Související informace můžete najít také v článku: Periodizace historie}}

Z pohledu periodizace vývoje lidské společnosti v přibližně eurasijském prostoru:

Kalendář:

(Mezní) historické disciplíny

Historické školy

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Historiografie“