Krabí mlhovina

Z Multimediaexpo.cz

Fotografie z Hubbleova teleskopu v nepravých barvách.

Objekt Messier 1 (NGC 1952), známý jako Krabí mlhovina je emisní mlhovina, která se nachází severozápadně od souhvězdí Býka. Na jejím místě se ještě před 7 300 lety nacházela velká hvězda, která měla asi desetkrát větší hmotnost než Slunce. Jasně zářila po dlouhé miliony let, vlivem vyčerpání jaderného paliva se však život této hvězdy uchýlil ke konci. Dostatečně hmotné hvězdy v takovém případě zakončí své aktivní působení obrovskou explozí, jednou z největších, k jakým v současnosti ve vesmíru dochází. Velká část původní hmoty hvězdy je výbuchem supernovy rozmetána do okolí a vytvoří mlhovinu.

Obsah

Historie

Krabí mlhovina je pozůstatkem po výbuchu supernovy, která vzplanula 5. července 1054. Byla pozorovaná hlavně čínskými a arabskými astronomy. Supernova byla viditelná přes 21 dní (i ve dne). Svým jasem překonala i planetu Venuši.

Poprvé ji pozoroval v roce 1731 John Bevis. Mlhovina byla nezávisle objevena v roce 1758 Charlesem Messierem, který ji pozoroval jako jasnou kometu. V Messierovém katalogu se nachází na prvním místě. Mlhovina byla pojmenovaná krabí podle náčrtku irského astronoma lorda Williama Parsonse, který ji pozoroval v roce 1844.

Fyzikální vlastnosti

Tento objekt je vzdálený přes 6 500 světelných let (2 kpc) od Země; průměr mlhoviny je 6 světelných let. Rozměry této mlhoviny jsou 9x14 světelných let a stále se rozpíná rychlostí přes 1 500 km/s. Skládá se převážně z ionizovaných atomů vodíku a hélia, ale i řady těžších prvků například: uhlíku, dusíku, kyslíku, neonu, síry a železa.

Krabí mlhovina, obzvláště pak její centrální část, je jedním z nejsilnějších zdrojů rádiového, rentgenového a gama záření na celé hvězdné obloze. Její gamma záření má energii přes 30 KeV.

Jasnost je velmi malá – asi 8,4 mag. Spatřit jí můžeme za velmi jasné noci triedrem nebo malým dalekohledem, pro pozorování je ale třeba použít dalekohled středního průměru.

Uprostřed mlhoviny se nachází neutronová hvězda pulsar. Vznikla gravitačním zhroucením hvězdného jádra. Pulsar je zdrojem pravidelně pulzujících rádiových vln, které byly zaznamenány v portorické observatoři Arecibo v roce 1968. Pulsar Krabí mlhoviny je jeden z prvních objevených pulsarů vůbec. Má silné magnetické pole a vysílá rentgenové záření.

Paprsky záření, které pulsar emituje interagují s plynem ve svém bezprostředním okolí, materiál mlhoviny má teplotu mezi 11 000 a 18 000 K a hustotu asi 1 300 částic v 1 cm³. Tato fyzikální vlastnost záření způsobuje, že můžeme vidět namodralé či nazelenalé průhledné obláčky – nejjasnější je modravý oblouk vpravo od pulsaru.

Různobarevná propletená vlákna jsou tvořena materiálem vnějších vrstev mlhoviny. Jednotlivým chemickým prvků jsou přiřazeny barvy, jejichž sytost (odstín) vyjadřuje teplotu a hustotu plynu. Barvy jsou "falešné" a odpovídají těmto prvkům: vodík (oranžová), dusík (červená), síra (růžová) a kyslík (zelená).

Hmotnost pulzaru převyšuje hmotnost našeho Slunce, ale jeho průměr je kolem 30 km. Rotuje 33-krát za sekundu kolem své osy. Bylo však zjištěno, že vlivem magnetických interakcí pulzaru s mlhovinou se doba periody jeho rotace postupně zvyšuje. Energie vyzařovaná tímto pulzarem je 100 000krát větší než energie vyzařovaná Sluncem. Nepochybně se tak stává dostatečně silným zdrojem záření, potřebného pro ionizaci a následné rozzáření vodíku obsaženého v Krabí mlhovině

Mlhovina je nejjasnější v rentgenové části spektra, proto se využívá jako kalibrační bod rentgenové astronomie.

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krabí mlhovina
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Krab%C3%AD_mlhovina“