Kostel Panny Marie pod řetězem

Z Multimediaexpo.cz

Kostel Panny Marie pod řetězem

Kostel Panny Marie pod řetězem (konce mosta zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu ^[1]) je torzo nedokončeného středověkého maltézského chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného kněžiště. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[2]

Historie

Johanitská (maltézská) komenda na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora.

Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených templářů. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.

Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna novogotická vrchní část portiku (zábradlí s fiálami, cimbuří).

Popis

Na západní straně do Maltézského náměstí je kamenná gotická fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je portikus. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do barokně upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami kněžiště původně zamýšleného gotického chrámu.

Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a kruchtou v západní části. Hlavní oltář je vrcholně barokní s obrazem Karla Škréty zobrazující madonu žehnající johanitům v bitvě u Lepanta, který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli Jana Křtitele je obraz Kristova křtu od Antonína Stevense, obraz Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi od jana Jiřího Heinsche, z řezbářských prací to jsou kazatelna s reliéfy církevních otců a johanitů dobývajících Jeruzalém či vyřezávané raně barokní lavice.

V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:

• pískovcový náhrobník maltézského právníka G. E. Wiederhallera (zemřel 1690) s reliéfem Vzkříšení
• reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, slivenecký mramor
• reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), komorníka Rudolfa II. a stavitele nedalekého paláce, slivenecký mramor
• pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý cararrský mramor

Literatura

• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 68-75.  
• VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 457-461.  
• POCHE, Emanuel, et al. Praha středověká: čtvero knih o Praze: architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo.. Praha : Panorama, 1983. S. 100,102,279.  

Souřadnice

Reference

1. ↑ http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html
2. ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2011-02-13]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Kostel Panny Marie na stránkách řádu maltézských rytířů