Čtyřicet Lánů

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 8. 2016, 17:27; Daihard (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Čtyřicet Lánů (německy Vierzighuben)[1] je bývalý městys ležící jižně a západně od města Svitavy (německy Zwittau) a na jihu přiléhající k obci Hradec nad Svitavou (německy Greifendorf). V roce 1930 měla obec 2728 obyvatel, z toho bylo 2539 německých občanů. V roce 1960 byla tato samostatná obec, stejně jako tehdejší obec Moravský Lačnov (Mährisch Lotschnau), přičleněna k městu Svitavy jako jedna z městských částí. Název vznikl podle zemědělského charakteru obce a množství polí a lánů. Z vypěstovaných plodin bylo na trzích zásobováno přilehlé město Svitavy. Dnes se jedná o bramborářskou oblast.

Obsah

Historie městysu

Do roku 1945 byl městys Čtyřicet Lánů osídlen německy mluvícím obyvatelstvem, stejně jako většina obcí německého jazykového ostrova Schönhengstgau (Hřebečsko). Původní obyvatelstvo, nacházející se v regionu již od 13. století, kdy byli osadníci pozváni z Německa tehdejším německým a moravským biskupem Brunem ze Schauenburku kolonizovat zdejší kraj, bylo v roce 1946 násilně přesídleno do Německa, převážně do pohraničních oblastí s Francií.

Historické památky Čtyřiceti Lánů

Kostel sv. Josefa

Kostel sv. Josefa, lidově Červený kostel, spolu s přilehlým redemptoristickým klášterem byl založen v roce 1894. Pseudorománská stavba s dvěma dominantními věžemi byla vystavěna podle plánů Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbou byl pověřen Václav Ryšavý. Vnitřní malba byla dokončena až v roce 1910 kostelním malířem Erwinem Bubenikem z Lince. Dekoraci interiéru zajišťoval Max Schmalzl. Ferdinand Stufflesser ze Svatého Ulrychu v Tyrolích je autorem hlavního oltáře a čtyři postranních, dále bohatě vyzdobil kazatelnu. J. E. Tomala z Brna zřídil oltářní stůl z mramoru. Zdi hlavní lodi chrámu jsou dekorovány sochou Svatého Josefa a apoštolů svatého Ondřeje a svatého Jakuba. Na věžích kostela se do 1. světové války nacházely největší zvony v obci. V 50. letech byl klášter státními složkami uzavřen a jeho budova přiřazena ke svitavské nemocnici. Kostel je v současné době postupně rekonstruován, částečně z prostředků vybraných ve veřejné sbírce.

Kaple sv. Anny

Na jižním konci při hranici katastrů Lánů a Hradce nad Svitavou stojí kaple sv. Anny.

Mariánská kaple

V jižní části obce na ulici Svitavská se nachází kaple zasvěcená Panně Marii, vysvěcena 18. května 1891. Dnes veřejnosti nepřístupna.

Socha Svatého Jana Nepomuckého

Na severní hranici katastru obce (ulice Brněnská) se nad řekou Svitavou v zahradě nachází pískovcová socha Svatého Jana Nepomuckého, vzhlížejícího k nebi se vztyčeným prstem a opřeného o svazek knih.

Johann Wolfgang von Goethe - pomník

Na ulici Brněnská se nalézá pomník německého básníka Johanna Wolfganga von Goethe.

Vrchnostenský úřad

Na levé straně řeky Svitavy se nachází budova bývalého vrchnostenského úřadu, tzv. zámeček. Dnes se v něm nachází mateřská škola.

Kříže

V obci se nalézá několik křížů různého stáří.

Vodstvo

Řeka Svitava

Obcí protéká řeka Svitava pramenící v lesích v okolí Moravského Lačnova a Javorníku. Do řeky se zleva vlévá bezvýznamný tok a zprava Lánský potok, vycházející z Lánského rybníka.

Lánský rybník

Na potoce pramenícím severně od obce Vendolí se nalézá chovný rybník zvaný Lánský. V rákosinách žije vodní ptactvo a okolí je cílem vycházek místních obyvatel. V zimě je upravován na lední plochu pro zimní sporty.

Příroda

Bažantnice

Na západní straně katastru se nalézá zalesněná plocha, místními zvaná bažentnice nebo vodárenský les. Oblast byla na začátku 20. století nezalesněná, poté zde byly vyhloubeny studny k jímaní pitné vody pro občany přilehlé obce. Plocha postupně zarostla a ještě v nedávné minulosti sloužila jako z městských vodáren. V budoucnu je v lese plánováno vybudovat místo pro oddech občanů a výuku místních žáků v přírodním prostředí.

Současnost

Bydlení v obci

V současnosti jsou bývalé zemědělské plochy využity ke stavebním účelům a vzniklo zde několik velkých sídlišť pro zajištění bydlení občanů města Svitavy. Na levé straně řeky Svitavy se nachází zděné družstevní domy a na pravé straně vzniklo v 80. letech 20. století panelové sídliště Lány I,II. Dále byla plánována i výstavba dílu Lány III jižně od dnešní ulice Felberova, ale tyto stavby již nebyly po roce 1989 realizovány. Namísto toho vznikl západně od panelového sídliště Lány I, nový prostor k individuální výstavbě, který je nazýván sídliště Vějíř, ulice jsou pojmenovány po známých básnících a hercích, napříkad ulice Vladimíra Holana nebo Jiřího Voskovce. Většina původních domů se v současnosti nalézá v podél řeky Svitavy a podél silnice protínající městys.

Názvy tratí a časti obce

Západní část

V části západně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a čtvrtě:

  • Nad Bažantnicí
  • Bažantnice
  • Palička
  • Za Bažantnicí
  • Nad rybníkem
  • Hradecký hon
  • V lukách

Zastavěná oblast

  • U stadionu
  • Vějíř

Východní část

Východně od řeky Svitavy se nalézají tyto polní tratě a názvy

  • Nad křížkem
  • U Božích muk
  • Za kravínem
  • Na Ochozu
  • Nad silnicí
  • U zastávky

Doprava

Silnice

Obec je velice dopravně zatížená, protože jí probíhá hlavní silniční tah E461 Mikulov-Dolní Lipka.

Železnice

V bývalé obci Čtyřicet Lánů se na hlavním zrekonstruovaném železničním koridoru Vídeň - Berlín nachází zastávka Svitavy-Lány, která slouží i obyvatelům severní části Hradce nad Svitavou.

Reference

  1. ↑ http://www.zwittau.de/orte/vierzighuben/vierzighuben.htm Die Marktgemeinde Vierzighuben

Externí odkazy


Město Svitavy

Moravský Lačnov • Čtyřicet Lánů • Město • Předměstí 

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cty%C5%99icet_L%C3%A1n%C5%AF“